Název: Vliv xenobiotik na růst bramboru in vitro
Autoři: Všetička, Erik
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2022
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Farmaka představují polutanty, u nichž v minulosti nebyla předpokládána možnost, že by mohla představovat hrozbu pro životní prostředí. Jde o látky, které jsou vyvíjeny tak, aby působily již za velmi malých koncentrací a aby zůstaly účinné i po delší době skladování. Při jejich uvolnění do přírodního prostředí tak dochází k rychlé intoxikaci živých organismů. Intenzivní užívání člověkem pak jejich „zásobu“ v půdě, povrchových vodách a tělech organismů neustále doplňuje a dochází k pseudoperzistenci farmak v životním prostředí. V této práci byl praktický výzkum zaměřen na vliv léčiva naproxenu na růst a vývoj rostlin bramboru (Solanum tuberosum, L.), konkrétně na růst listů a vznik adventivního kořenového systému zmíněných rostlin, kultivovaných na agarovém médiu. Nižší koncentrace naproxenu (0,5 a 5 ? mol) vykazovaly stimulační efekt na růst rostlin, a to jak na růst listů, tak na rozvoj kořenového systému. Zkoumané koncentrace nezapříčinily poruchu metabolismu do té míry, aby došlo k odumření rostlin. U vysoké koncentrace 50 ?mol naopak došlo k omezení růstových a vývojových pochodů v rostlině. Aplikace naproxenu negativně ovlivnila obsah fotosynteticky aktivních pigmentů u všech zkoumaných variant, především chlorofylu a. Pharmaceutical substances belong to the group of pollutants of growing concern. Aforementioned substances are designed to influence the target organisms even at a very low concentration, while maintaining suitable shelf life. Once released into the environment they quickly start to influence the available organisms. The excessive usage of pharmaceuticals replenishes the soil supply these xenobiotics as well as the amount present in plant and animal bodies, leading to the so-called pseudopersistence. This thesis investigates the influence of naproxen on the potato plants (Solanum tuberosum, L.). In particular the effect of naproxen on the growth and development of leaves and roots. While the lower concentrations (of 0,5 and 5 ?mol)?stimulated growth of plants, the high concentration of 50 ?mol stunted the development of plant organs. None of them did disturb the organism to the extent of killing the plants though. The application of naproxen showed a detrimental impact on the content of photosynthetically active pigments, most markedly on the amount of chlorophyll a in plants.
Klíčová slova: in vitro; naproxen; plants; rostliny; xenobiotics; xenobiotika

Instituce: Mendelova univerzita v Brně (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři Mendelovy univerzity.
Původní záznam: https://is.mendelu.cz/zp/index.pl?podrobnosti=110016

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-640672


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Mendelova univerzita v Brně
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce