Název: Komunikace u osob s poruchou sluchu v primární péči
Překlad názvu: Communication in hearing impaired people in primary care
Autoři: SCHMIDTOVÁ, Adéla
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2024
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace u osob s poruchou sluchu v primární péči a je rozdělena do dvou hlavních částí: teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na přehled různých poruch sluchu, primární zdravotní péči a specifické aspekty komunikace s pacienty trpícími sluchovou poruchou. Dále se zabývá komunikačními bariérami a zásadami, které mohou ovlivnit kvalitu interakce mezi zdravotníky a pacienty. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zmapovat, jak probíhá komunikace mezi pacientem se sluchovou poruchou a sestrou v primární péči. Kromě toho byla práce zaměřena na identifikaci nejčastějších bariér a na posouzení spokojenosti pacientů s úrovní dorozumění během poskytování ošetřovatelské péče. Pro dosažení těchto cílů byla použita kombinace kvalitativních i kvantitativních výzkumných metod. Kvalitativní část zahrnovala polostrukturované rozhovory s osobami se sluchovým postižením a kvantitativní část zahrnovala dotazníkové šetření mezi sestrami. Analýza dat z rozhovorové části probíhala pomocí nahrávání na diktafon s tím, že jsem získala od všech respondentů ústní souhlas. Po dokončení sběru dat byly nahrávky smazány. Všechna získaná data byla přepsána do spisovného jazyka a výsledky výzkumného šetření byly analyzovány pomocí metody barvení textu. V odpovědích respondentů byla hledána stejná slova a následně byla zařazena do jednotlivých podobně zaměřených skupin. Tyto skupiny byly poté kategorizovány. Byly vytvořeny čtyři kategorie a patnáct podkategorií. Analýza dat z dotazníkového šetření byla provedena pomocí statistického softwaru IBM SPSS. Platnost hypotézy byla hodnocena pomocí testu nezávislosti chí-kvadrát a Fisherova přesného testu. První výzkumný soubor zahrnoval 15 osob se sluchovými poruchami. Druhý výzkumný soubor zahrnoval 100 sester, které pracují v ordinacích praktických lékařů, zubařů nebo gynekologů. Z výsledků vyplynulo, že úspěšná komunikace mezi sestrami a pacienty se sluchovou poruchou vyžaduje přizpůsobení individuálním potřebám pacientů. Klíčovými prvky efektivní komunikace jsou pomalá a srozumitelná řeč, čelní kontakt, vyhýbání se složitým výrazům a umožnění odezírání z úst. Tyto faktory jsou zásadní pro zajištění toho, aby pacienti mohli správně porozumět informacím. Dále z rozhovorů vyplynulo, že i když většina sester dodržuje zásady efektivní komunikace, pacienti se sluchovou poruchou zdůraznili význam vytvoření klidného a vhodného prostředí bez rušivých faktorů. Kombinace mluveného a psaného slova spolu s vizuálními pomůckami byla hodnocena jako velmi účinná. Pacienti také vyjádřili potřebu větší empatie a trpělivosti ze strany zdravotníků, přičemž někteří respondenti zaznamenali sníženou kvalitu komunikace, pokud sestry vykonávaly jiné činnosti během rozhovoru. Ačkoliv byla spokojenost pacientů s komunikací se sestrami hodnocena pozitivně, bylo identifikováno několik oblastí, kde je potřeba zlepšení, zejména v oblasti postojů zdravotníků a přímého očního kontaktu. Dále bylo z dotazníků od sester zjištěno, že časová omezení a vysoké pracovní nasazení často brání sestrám v důkladné komunikaci. Kvantitativní výzkum ukázal, že úroveň znalostí zásad komunikace s pacienty se sluchovým postižením se výrazně liší podle dosaženého vzdělání. Zdravotníci s vyšším vzděláním vykazují lepší znalosti než ti s nižším vzděláním nebo specializačními kurzy, což naznačuje, že pokročilé vzdělání přispívá k lepším komunikačním schopnostem. The bachelor's thesis deals with the issue of communication for people with hearing impairment in primary care and is divided into two main parts: theoretical and practical. The theoretical part focuses on an overview of various hearing disorders, primary health care and specific aspects of communication with patients suffering from hearing disorders. It also deals with communication barriers and principles that can affect the quality of interaction between health professionals and patients. The goal of the research part of the bachelor's thesis was to map how communication between a patient with a hearing disorder and a nurse in primary care takes place. In addition, the work was focused on identifying the most common barriers and assessing patients' satisfaction with the level of understanding during the provision of nursing care. A combination of qualitative and quantitative research methods was used to achieve these goals. The qualitative part included semi-structured interviews with people with hearing impairment, and the quantitative part included a questionnaire survey among nurses. The analysis of the data from the interview part took place by recording on a dictaphone, with the fact that I obtained verbal consent from all respondents. Recordings were deleted after data collection was completed. All the obtained data were transcribed into literary language and the results of the research investigation were analyzed using the method of text coloring. The same words were searched for in the answers of the respondents and then they were classified into individual groups with a similar focus. These groups were then categorized. Four categories and fifteen subcategories were created. Data analysis from the questionnaire survey was performed using IBM SPSS statistical software. The validity of the hypothesis was assessed using the chi-square test of independence and Fisher's exact test. The first research group included 15 people with hearing impairments. The second research set included 100 nurses who work in the offices of general practitioners, dentists or gynecologists. The results showed that successful communication between nurses and hearing-impaired patients requires adaptation to the individual needs of patients. The key elements of effective communication are slow and understandable speech, face-to-face contact, avoiding complex expressions and allowing mouth reading. These factors are essential to ensure that patients can understand the information correctly. Furthermore, the interviews showed that although most nurses follow the principles of effective communication, patients with hearing impairment emphasized the importance of creating a calm and suitable environment without distractions. The combination of the spoken and written word together with visual aids was rated as very effective. Patients also expressed a need for greater empathy and patience from healthcare professionals, with some respondents reporting a reduced quality of communication if nurses were engaged in other activities during the interview. Although patient satisfaction with communication with nurses was rated positively, several areas where improvement is needed were identified, particularly in the area of health professionals' attitudes and direct eye contact. Furthermore, it was found from the nurses' questionnaires that time constraints and high workload often prevent nurses from thorough communication. Quantitative research has shown that the level of knowledge of the principles of communication with hearing impaired patients differs significantly according to the level of education. Health workers with higher education show better knowledge than those with less education or specialized courses, suggesting that advanced education contributes to better communication skills.
Klíčová slova: Bariéry v komunikaci; Komunikace; Ošetřovatelská péče; Primární péče; Sluchové poruchy; Communication barriers; Communications; Hearing disorders; Nursing Care; Primary care
Citace: SCHMIDTOVÁ, Adéla. Komunikace u osob s poruchou sluchu v primární péči. České Budějovice, 2024. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/76592

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-623870