Název:
Revitalizace zemědělských půd
Autoři:
Vavřina, Jan Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2023
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Od počátku zemědělství se začíná formovat významný půdotvorný faktor a tím je člověk. Lidskou činností se půdní vlastnosti mění ve prospěch pouze jedné půdní funkce a tou je růst rostlin (produkce, výnos). Tyto změny však snižují variabilitu půdních vlastností, které jsou následně degradovány a tím dochází k narušení celého agroekosystému. Nové postupy, principy a agrotechnická opatření, které napomáhají k revitalizaci půdy se postupně implementují napříč světem. Tyto změny způsobu hospodaření na zemědělské půdě využívají mutualistických ekologických interakcí, které napomáhají naplňovat základní půdní funkce a poskytují ekosystémové služby. V praktické části práce byly porovnány dvě půdy s odlišnou mírou revitalizace. Tyto půdy byly porovnány v relativních hodnotách ke kontrolní půdě, která byla málo ovlivněna zemědělskou činností. Z výsledků vyplývá, že půdy zemědělsky využívané mají nižší stabilitu půdních agregátů, objemovou hmotnost, obsah amonné formy N, obsah POH oproti kontrolní půdě. Zároveň však vykazují vyšší respiraci, která byla ovlivněna zpracováním půdy před odběrem půdních vzorků.From the beginning of agriculture, an important soil-forming factor begins to take shape, and that is man. Human activity changes soil properties in favor of only one soil function, and that is plant growth (production, yield). However, these changes reduce the variability of soil properties, which are subsequently degraded and thus further disrupt the entire agroecosystem. New procedures, principles and agrotechnical measures that help to revitalize the soil are gradually being implemented across the world. These changes in the way agricultural land is managed take advantage of mutual ecological interactions that help to fulfill basic soil functions and provide ecosystem services. In the practical part of the work, two soils with different degrees of revitalization were compared. These soils were compared in relative values to the control soil, which was little affected by agricultural activities. The results show that agricultural soils have a lower stability of soil aggregates, bulk density, ammonium form N content, and SOM content compared to the control soil. At the same time, however, a higher respiration rate was recorded, which was influenced by tillage by taking soil samples.
Klíčová slova:
agropedogenesis; agropedogeneze; biochar; biouhel; ekologie půdy; kvalita půdy; revitalizace; revitalization; soil ecology; soil health; soil quality; zdraví půdy