Název:
Vyhodnocení růstové intenzity jalovic na jejich reprodukční a užitkové vlastnosti
Autoři:
Voldánová, Eliška Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2023
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit působení růstových faktorů jalovic plemene holštýn na jejich následnou reprodukci a mléčnou užitkovost. Jalovice byly odchovávány ve stejných podmínkách i následná reprodukce a produkce probíhala ve stejné stáji. U jalovic po otcích linie NXB a u jalovic po otcích linie NEO nebyly prokázány průkazné (p > 0,05) rozdíly v hmotnosti jalovic vážených ve věku 225, 335, 445 a 580 dní. Obdobně nebyl prokázán (p > 0,05) vliv pořadí laktace matky na růstovou schopnost jalovic. Z reprodukčních ukazatelů jalovic byl sledován věk při zapuštění, věk při otelení a inseminační index. Nejčastěji byly jalovice zapuštěny ve věku 13 měsíců. Nejvyšší četnost porodů byla ve věku 22 až 23 měsíců. Signifikantně (p < 0,05) nejlepší inseminační index byl zjištěn u jalovic po matkách na 4. a vyšší laktaci (1,17). Nejlepší inseminační index byl prokázán u jalovic, které dosahovaly hmotnosti mezi 400 a 440 kg při zapuštění. Mléčná užitkovost byla vyšší u jalovic po otcích linie NXB (10556 kg) (p < 0,05). Z hlediska rozdělení do skupin podle laktace matky byla nejlepší užitkovost u jalovic po matkách na 2. laktaci. Obsah tuku v mléce byl u všech skupin podobný (kolem 4 %), u obsahu bílkovin byla také hodnota u všech skupin obdobná (3,36 %). Nejlepší produkce dosahovaly jalovice otelené ve věku 23–24 měsíců. U této skupiny byl také prokázán největší obsah tuku a bílkovin v mléce. Nejpříznivější mléčná užitkovost byla prokázána u jalovic, které v době zapuštění vážily mezi 400 a 440 kg. U této skupiny byl také nejvyšší obsah tuku, ale naopak nejnižší obsah bílkovin.The main aim of this diploma thesis was to evaluate effects of holstein heifers growth factors and their subsequent reproduction and milk production. The heifers were rear in the same conditions and also their subsequet reproduction and milk production took place in the same stable. No significant (p> 0,05) differences in the weight of heifers weighed a tage of 225, 335, 445 and 580 days were demonstrated for heifers after the sires of the line NXB and for heifers after the sires of the line NEO. Similary, there was no evidence (p> 0,05) of the influence of the order of mother´s lactation on the growth ability of the heifers. From the reproductive indicators of the heifers, the age of embed, the age of calving and the insemination index were monitored. The heifers were most often embed at the age of 13 months. The best age if calving was from the age of 22 to 23 months. Significantly (p <0,05), the best insemination index was found out in heifers from mothers on the 4th and higher lactation (1,17). The best insemination index was shown on the group of heifers which weighed during their time of embed between 400 to 440 kg. The milk production was better after the sires of the line NXB (10556 kg). In terms of grouping by maternal lactation, the best performance was held by heifers after the mother on the 2nd lactation. The content of fat was the similar (about 4 %) in all groups of heifers. The content of protein was similar for all groups of heifers (3,36 %). The best milk production was achieved by heifers calved at the age of 23–24 months. This group had the highest content of fat and proteins. The most favorable milk yield was shown in heifers weighing between 400 to 440 kg at the time of embeding. This group also had the highest fat content, but conversely the lowest protein content.
Klíčová slova:
dairy cows; growth; heifers; holstein; holštýn; jalovice; mléčný skot; production; produkce; reproduction; reprodukce; růst