Original title:
Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků
Translated title:
Psychosocial load at work of nurses and social workers
Authors:
KUŘÁTKOVÁ, Lucie Document type: Master’s theses
Year:
2010
Language:
cze Abstract:
[cze][eng] Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální pracovní zátěže v profesi sester a sociálních pracovníků. Práce je rozdělena do dvou oddílů. V teoretické části práce jsem se zabývala vymezením pojmů jako např. pomáhající profese, zátěž a stres, dále také pracovní zátěž a psychosociální zátěž. Dále jsem stručně charakterizovala profesi sestry a sociálního pracovníka. Cílem empirické části práce bylo zjistit u vybraného vzorku respondentů (tj. sestry a sociální pracovníci), jak respondenti vnímají charakter jejich psychosociální pracovní zátěže, a zda jsou ohroženi syndromem vyhoření. Dále také zjistit, zda v rámci pomáhajících profesí zřetelněji vnímají svou psychosociální pracovní zátěž sestry nebo sociální pracovníci a zda je rozdíl v jejich ohrožení syndromem vyhoření. Ke sběru dat pro zpracování výzkumné části práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníku. K dotazníkovému šetření byl použit vlastní dotazník. Dotazník byl anonymní. Při jeho konstrukci jsem vycházela z dotazníku, který mi poskytl vedoucí mé diplomové práce. Původní dotazník byl rozsáhlejší a byl konstruován pouze pro sestry, proto pro účely diplomové práce bylo nutné vybrat vhodné položky a vytvořit některé vlastní položky aplikovatelné na sestry i sociální pracovníky. V dotazníku byly použity především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit na pětibodové škále pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Před zahájením vlastního výzkumu jsem si stanovila 3 hypotézy. Odpovědi z dotazníku byly zpracovány jak manuálně, čárkovou metodou, tak i prostřednictvím statistického programu SPSS. Grafické znázornění výsledků bylo provedeno pomocí výsečových a sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hypotéza H1, která předpokládala, že sestry a sociální pracovníci vnímají rozdílně různé prvky své psychosociální pracovní zátěže, byla potvrzena, H2, která předpokládala, že sestry více zatěžuje práce s pacienty/klienty než sociální pracovníky, nebyla potvrzena a H3, která předpokládala, že sestry jsou více ohrožené syndromem vyhoření než sociální pracovníci, byla potvrzena. Výsledky diplomové práce mohou posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o dané problematice. Dále mohou výsledky sloužit jako případný impuls k tomu, aby se vedoucí pracovníci problematikou psychosociální pracovní zátěže u pomáhajících pracovníků v jednotlivých zdravotnických i sociálních zařízeních více zabývali. Výsledky mohou být rovněž podkladem pro další studie a výzkumy v této oblasti. The Thesis deals with the questions of psychosocial load at work for nurses and social workers. The Thesis is divided into two sections. The theoretical part deals with definitions of terms like caring professions, load and stress, then load at work and psychosocial load. There is also a brief characteristic of the professions of a nurse and a social worker. The aim of the empiric part was to find out on a selected sample of respondents (i.e. nurses and social workers) how the respondents perceive the character of their psychosocial load at work and whether they are at risk of burnout syndrome, to find out whether nurses or social workers perceive the psychosocial load more intensely and whether there is a difference in the risk of burnout syndrome between them. A quantitative questioning method and questionnaire technique were applied on data collection and processing in the research part of the Thesis. An anonymous questionnaire was used for the investigation. The questionnaire preparation was based on a questionnaire provided by my thesis guide. The original questionnaire was more extensive and was only designed for nurses, which was why I had to select suitable items and add some special items applicable on nurses as well as social workers. The questionnaire consisted mainly of closed questions where the respondents chose from five answers the one best corresponding with their own opinion. I set 3 hypotheses before starting the research itself. The questionnaire answers were processed both, manually by means of the stroke method and by a statistic programme SPSS. Segment and bar graphs in Microsoft Office Excel were used for graphical interpretation of the results. After evaluation of the questionnaire research results I found out that the previously set hypothesis H1 suggesting that nurses and social workers perceive various elements of their psychosocial load differently, was confirmed, hypothesis H2 suggesting that nurses are more loaded by the work with patients/clients than social workers was not confirmed, and hypothesis H3 suggesting that nurses are at higher risk of burnout syndrome than social workers was confirmed. The results of my thesis may serve to inform general public as well as professionals on the problems in question. They may also serve as a possible incentive for managerial staff to pay higher attention to the problems of psychosocial load at work among caring professions at individual medical care facilities. The results may also serve as a base for further studies and research in the field.
Keywords:
burnout; helping profession; load; nurse; psychosocial load; social worker; stress; working load; pomáhající profese; pracovní zátěž; psychosociální zátěž; sestra; sociální pracovník; stres; syndrom vyhoření; zátěž Citation: KUŘÁTKOVÁ, Lucie. Psychosociální zátěž při práci sester a sociálních pracovníků. České Budějovice, 2010. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Institution: University of South Bohemia in České Budějovice
(web)
Document availability information: Fulltext is available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Original record: http://www.jcu.cz/vskp/16161