University of South Bohemia in České Budějovice

Latest additions:
2024-06-15
00:03
Motivace a vnímání profese zdravotnického záchranáře
VACEK, Matěj
V bakalářské práci zkoumám motivaci zdravotnických záchranářů a jejich vnímání profese samotné. V úvodní teoretické části jsou představeny základní principy přednemocniční neodkladné péče a osobnostní rysy, které jsou u těchto profesionálů často přítomny. Dále je prozkoumán historický vývoj záchranné služby, který má vliv na současnou podobu této profese. V další části je rozebráno kvalifikační vzdělání nutné pro práci v této oblasti a právní úpravy týkající se kompetencí zdravotnických záchranářů. Druhá část práce je věnována motivaci, kde se detailněji zabývá charakteristikou, typy a dělením motivace, stejně jako faktory motivace a demotivace obecně. Zvláštní pozornost je věnována motivaci zdravotnických záchranářů, včetně analýzy motivujících a demotivujících faktorů specifických pro tuto profesi. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři. Prvním cílem této práce je zmapovat motivaci pro práci zdravotnického záchranáře. Druhým cílem je zjistit vnímání profese zdravotnického záchranáře. Tato práce může být vedením Zdravotnické záchranné služby vnímána jako nástroj k zlepšení motivace svých pracovníků. Informace získané z výzkumu mohou být důležitým faktorem při rozhodování, zda budoucí uchazeči chtějí studovat obor zdravotnického záchranářství.

Detailed record
2024-06-15
00:03
Digitalizace zdravotnictví a její význam v akutní péči
MÁLA, Josef
Bakalářská práce se zabývá digitalizací zdravotnictví a jejím významem v akutní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá základními pojmy a definicemi digitálního zdravotnictví, především pak elektronickou zdravotní dokumentací a digitalizací zdravotnické záchranné služby. Praktická část zkoumá rozsah, využití a přínos digitalizace v přednemocniční péči. Věnuje se také spokojenosti zdravotnických záchranářů s digitalizací v rámci ZZS.

Detailed record
2024-06-15
00:03
Management přednemocniční péče u pacientů s refrakterní fibrilací komor.
ZEMAN, Denis
Fibrilace komor je život ohrožující arytmie, která se projevuje rychlým a nepravidelným stahováním srdečních komor. Pokud není okamžitě léčena, může vést k zástavě oběhu a smrti pacienta. Léčba fibrilace komor spočívá v okamžité kardiopulmonální resuscitaci a defibrilaci, která obnovuje normální srdeční rytmus elektrickým výbojem. U některých pacientů však může být refrakterní, tedy odolná vůči opakovaným defibrilačním výbojům. Prvním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké mají zdravotničtí záchranáři povědomí o možnostech řešení refrakterní fibrilace komor. Druhým cílem bylo zjistit, jaké metody využívají zdravotničtí záchranáři u refrakterní fibrilace komor v praxi. Výzkumné šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři, kteří působí na zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Z výsledků vyplývá, že se záchranáři dostatečně orientují v možnostech léčby refrakterní fibrilace komor. Negativním zjištěním bylo, že ne každý záchranář dokázal zmínit všechny možnosti změny poloh elektrod a správný farmakologický postup. Dalším negativním zjištěním bylo, že se záchranáři nedokázali shodnout na tom, po kolikátém výboji je fibrilace komor refrakterní. Naopak se projevilo jako pozitivum, že zkoumaná metoda dvojité sekvenční externí defibrilace je dle záchranářů velice úspěšná, a tím je léčba refrakterní fibrilace komor přínosnější než klasické konvenční metody. Výsledky bakalářské práce mohou nabídnout nahlédnutí na způsob, jakým zdravotničtí záchranáři přistupují k refrakterní fibrilaci komor. Vypracovaná bakalářská práce může zkvalitnit postup při refrakterní fibrilaci komor, ke které bychom se měli stavět jinak než ke klasické fibrilaci komor.

Detailed record
2024-06-15
00:03
Přínos triáže pacientů v přednemocniční péči a na urgentním příjmu
VOPÁLENSKÁ, Karolína
Bakalářská práce na téma "Přínos triáže pacientů v přednemocniční péči a na urgentním příjmu" je rozdělena na dvě části. První část, teoretická, se zabývá urgentními příjmy, jejich typy a fungováním, přednemocniční péčí, záchrannou službou, triáží, její historií, traumacentry a současnými triážními metodami používanými po celém světě. Praktická část je zařazena jako druhá a věnuje se výzkumu 3 stanovených hlavních cílů této práce. Prvním cílem bylo zjistit, jak se liší triáž pacientů v přednemocniční péči a na urgentním příjmu. Druhým cílem bylo zhodnotit současné metody triáže a jejich vliv na kvalitu poskytované péče. A třetím cílem bylo zjistit, jak vnímají triáž pacientů zdravotníci pracující na urgentním příjmu a záchranné službě. Pro dosažení výsledků bylo využito kvalitativní formy šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Ten obsahoval 10 otevřených otázek. Výzkumný soubor tvořilo 9 respondentů z řad zdravotnických záchranářů a všeobecných sester. Byl vybrán urgentní příjem v Kraji Vysočina, ze kterého odpovídali 2 respondenti, a Záchranná služba Kraje Vysočina, kde také odpovídali 2 respondenti. Dále výzkum probíhal na urgentním příjmu v Jihočeském kraji, kde též odpovídali 2 respondenti, a na Záchranné službě Jihočeského kraje odpovídali 3 respondenti. Výsledky práce ukazují pohled vybraných zdravotníků na současné triážní metody, zhodnocení jejich fungování a návrhy na modifikace. Kromě naplnění cílů práce a zodpovězení výzkumných otázek může práce také poskytnou informace o vnímání triážních metod pracovníky urgentních příjmů a záchranných služeb.

Detailed record
2024-06-15
00:03
Nové trendy v kardiopulmonální resuscitaci a jejich možný přínos pro léčbu pacientů v přednemocniční péči
ŠKOLAUDY, Vojtěch
Kardiopulmonální resuscitace je soubor na sebe navazujících logických postupů, který má zásadní význam pro přežití pacientů s náhlou zástavou oběhu. V posledních desetiletích došlo k významnému pokroku v metodách a technikách kardiopulmonální resuscitace, což vedlo k vývoji nových trendů, které mají potencionálně zlepšit výsledky resuscitačních snah. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapování nových trendů v kardiopulmonální resuscitaci pohledem zdravotnických záchranářů a přínos trendů pro pacienty v přednemocniční péči. Druhým cílem bylo zhodnotit rozdíly mezi novými a starými trendy v kardiopulmonální resuscitaci. Praktická část byla zpracována pomocí dvou kvalitativních šetření. První výzkumné šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři, kteří pracují u zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Druhé výzkumné šetření bylo vypracováno pomocí analýzy dokumentů, která se zaměřovala na dokumenty Guidelines z roku 2000, 2005, 2010 a 2015. V těchto dokumentech jsme se zaměřili na vývoj trendů a postupů v rámci kardiopulmonální resuscitace. Z výsledků prvního výzkumného šetření vyplývá, že se záchranáři dostatečně orientují v nových trendech kardiopulmonální resuscitace. Negativním zjištěním bylo, že laická společnost nevyužívá automatizovaný externí defibrilátor v rámci neodkladné resuscitace. Dalším negativním zjištěním bylo, že ačkoli jsou záchranáři odborně vzděláni a školeni, musí v rámci kardiopulmonální resuscitace konzultovat s lékařem podání léčiv. Z druhého výzkumného šetření vyplývá, že trendy a postupy v kardiopulmonální resuscitaci se nyní zaměřují na včasnou defibrilaci a kvalitně prováděnou srdeční masáž. Na základě výsledků může bakalářská práce poskytnout rozdíly mezi novými a starými trendy a pohled zdravotnických záchranářů na aktuální trendy.

Detailed record
2024-06-15
00:03
Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře
ŠEDIVÝ, Martin
Téma bakalářské práce je ,,Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře". Většina záchranářů si ani nemusí uvědomovat, jak velkou oběť přináší tím, že vykonávají toto náročné povolání. Jedná se o velice úctyhodnou práci, která je zatížena obrovskou dávkou stresu a náročným pracovním režimem. Kombinace těchto dvou nepříznivých faktorů může mít po delší době negativní dopad na zdraví záchranářů. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmu cirkadiánní rytmus, spánkem a jeho strukturou, výživou, pohybovými aktivitami, modrým světlem, kofeinem, zdravotními komplikacemi, které jsou výsledkem narušeného cirkadiánního rytmu a vlivem cirkadiánní rytmicity na efektivitu práce. Výzkumná část byla realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů a do výzkumného šetření bylo zahrnuto 12 informantů, kteří jsou zaměstnáni na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Každému informantovi byly položeny stejné otázky, které byly následně vyhodnoceny technikou kódování a byly rozděleny do několika kategorií a podkategorií. Hlavní témata pro zodpovězení cíle práce byly zdravotní komplikace směnného provozu, adaptace na směnný provoz, zásady správného stravování a spánkové návyky. Z výzkumu vyplynulo, že cirkadiánní rytmus práci zdravotnického záchranáře ovlivňuje, ale je to velice individuální a na každého záchranáře to působí odlišným způsobem. Na střídající se nepravidelné směny je obtížné si zvyknout a práce v noci není z fyziologického hlediska ideální. Většina záchranářů nám potvrdila v nočních hodinách nižší výkonnost při práci a delší reakční dobu. Dále noční směny negativně ovlivňují zdravotní stav pracovníků a po letech se mohou vyskytnout zdravotní komplikace, které záchranáři nemusí dovolit nadále vykonávat svou práci tak kvalitně jako dříve.

Detailed record
2024-06-15
00:03
Přístup k dětskému pacientovi s dušností v přednemocniční péči
SEMANOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se věnuje tématu "Přístup k dětskému pacientovi s akutní dušností v přednemocniční péči". Jedná se o aktuální téma, u kterého bylo v poslední době Pneumologickou společností upraveny doporučené postupy k terapii dětí s akutní dušností. Hlavní náplní práce je terapeutický přístup a farmakologická léčba u dětských pacientů s dušností. V úvodu se zaměřuji na obecnou problematiku dětské dušnosti, dále na popis akutní subglotické laryngitidy a akutní epiglotitidy. V praktické části byly zvoleny dva cíle: prvním cílem bylo zmapovat problematiku znalostí záchranářů ZZS JčK s nejnovějším postupem u dětí s akutní dušností v přednemocniční péči. Druhým cílem bylo zjistit zkušenosti záchranářů s podáním inhalace nebulizované formy adrenalinu + pulmicortů u dětí s akutní dušností v přednemocniční péči. Následně byly stanoveny dvě výzkumné otázky VO1: Jaké jsou znalosti zdravotnických záchranářů v problematice akutní dětské dušnosti a nových zavedených postupů od dětské pneumologické společnosti? A VO2: Jaké jsou zkušenosti záchranářů s nejnovější aplikací farmakoterapie u dětské akutní dušnosti v přednemocniční péči? K naplnění těchto cílů byl využit kvantitativní výzkum formou dotazování respondentů a respondentek. Byl vytvořen vlastní anonymní dotazník, který obsahoval 15 otázek. Výzkumný vzorek tvořili zdravotničtí záchranáři z Jihočeského kraje s různou délkou praxe. Dovoluji si tvrdit, že oba cíle bakalářské práce byly naplněny, jelikož výzkumné otázky byly zodpovězeny. Zdravotničtí záchranáři mají základní znalosti v dané problematice a zkušenosti s novým postupem byly různorodé, ale převážně pozitivní. Zlepšení výsledků respondentů by mohlo být docíleno častějším a pravidelnějším školením.

Detailed record
2024-06-15
00:03
Invazivní meningokokové onemocnění v přednemocniční péči
PRÁŠILOVÁ, Tereza
Tématem této bakalářské práce je Invazivní meningokokové onemocnění v přednemocniční péči. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá anatomií CNS, samotným invazivním meningokokovým onemocněním, tedy informacemi o patogenu, dále klinickými formami, postupem v přednemocniční péči a materiálně-technickým vybavením ve vozidle RZP. Pro praktickou část této bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat poskytování přednemocniční péče u pacientů s podezřením na invazivní meningokokové onemocnění. Druhým cílem bylo zmapovat materiálně-technické vybavení dostupné pro ošetření pacienta s podezřením na invazivní meningokokové onemocnění. K dosažení cílů bylo použito kvalitativního sběru dat, konkrétně formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory měly šestnáct předem připravených otevřených otázek a při nedostatečné odpovědi došlo k doptání navazujícími otázkami. Rozhovory byly prováděny se zdravotnickými záchranáři kraje Vysočina z oblastních středisek Pacov, Pelhřimov a Kamenice nad Lipou. Celkem bylo provedeno sedm rozhovorů. Výzkumné šetření prokázalo, že zdravotničtí záchranáři se v dané problematice orientují, i přes to, že výjezdy k takovým pacientům nejsou rutinní a mají dostatek znalostí k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče u pacienta s podezřením na invazivní meningokokové onemocnění. V závěru bakalářské práce je shrnutí výsledků, zhodnocení naplnění předem stanovených cílů a zároveň má doporučení pro zdravotnické záchranáře.

Detailed record
2024-06-15
00:03
Psychohygiena zdravotnického záchranáře
POSPÍŠILOVÁ, Erika
Tato studie se zaměřuje na psychohygienu zdravotnických záchranářů s cílem porozumět profesní náročnosti na jejich duševní zdraví a pohodu. V rámci práce bylo analyzováno faktory stresu, syndrom vyhoření, duševní zdraví. Vliv stresu na jeho osobu, duševní hygienou a sebepéčí. Hlavním cílem práce bylo zjištění vnímání psychické náročnosti práce zdravotnických záchranářů vpřednemocniční péči. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku duševních poruch, vlivu stresu a jeho působení na zdravotnické záchranáře. Praktická část nalézá odpovědi na předem stanovené hypotézy prostřednictvím výzkumu. Výzkum byl založený na dotazníkovém šetření, které bylo umístěno mezi zdravotnické záchranáře. Na základě výzkumu jsme zjistili, že mnoho záchranářů trpí stresovými situacemi spojenými s jejich prací, což může mít negativní dopad na jejich duševní zdraví a pohodu. Neprokázali jsme žádný signifikační rozdíl ve vnímání psychické náročnosti mezi pohlavími. Nebyl zjištěn rozdíl vnímání psychické náročnosti z pohledu délky praxe. Zjistili jsme, jaké různé aktivity zdravotničtí záchranáři provádějí pro svoji duševní hygienu. Výsledky naznačují, že poskytování podpory pro zvládání stresu a péči o duševní zdraví je nezbytné pro zdravotnické záchranáře v jejich profesním životě. Závěry této studie mohou přispět k lepšímu porozumění záchranářů a podpory jejich duševního zdraví a pohody v pracovním prostředí. V závěru bakalářské práce jsou kromě shrnutí výsledků výzkumu a zhodnocení naplnění cílů také uvedena doporučení pro současnou praxi zdravotnických záchranářů, které jsou odvozena z nalezených poznatků.

Detailed record
2024-06-15
00:03
Dříve vyslovená přání pacienta z pohledu přednemocniční péče
OBŮRKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce s názvem Dříve vyslovená přání z pohledu přednemocniční péče se skládá ze dvou částí, části teoretické a praktické. Na dané téma byly zvoleny tři cíle práce. Prvním cílem bylo zjistit informovanost zdravotnických záchranářů o problematice Dříve vyslovených přání. Druhým cílem bylo zjistit etický pohled zdravotnického záchranáře na problematiku Dříve vysloveného přání. Třetím cílem bylo zmapovat množství případů, kdy se zdravotnický pacient setká s pacientem, který má sepsané Dříve vyslovené přání v přednemocniční péči. Na základě předchozích cílů byly následně stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zaměřuje na to, do jaké hloubky jsou zdravotničtí záchranáři informováni o problematice Dříve vysloveného přání. Druhá otázka zkoumá etický pohled zdravotnického záchranáře na problematiku. Zda převažuje pohled kladný nebo spíše záporný. Třetí výzkumná otázka zjišťuje množství výskytu pacientů v přednemocniční péči. Zda je větší předpoklad se s takovým pacientem setkat spíše v nemocniční nebo přednemocniční péči. V teoretické jsou vysvětlené pojmy týkající se problematiky Dříve vysloveného přání. Teoretická část se zabývá etikou, přednemocniční péčí, kodexy zdravotnického záchranáře a samotným Dříve vysloveným přáním. Praktická část byla zpracována formou kvantitativního a kvalitativního výzkumu. V rámci kvantitativního výzkumu byly odpovědi získány prostřednictvím online dotazníku. Dotazník obsahoval dvacet uzavřených otázek a pouze jednu otevřenou otázku. Poslední otevřená otázka obsahovala prosbu k zanechání kontaktu a následného rozhovoru k umožnění kvalitativního výzkumu. Kvalitativního výzkumu se zúčastnilo deset respondentů. Získaná data dopadla velice pozitivně. Velké množství respondentů vědělo spoustu informací, týkajících se problematiky Dříve vysloveného přání. Převládal pozitivní postoj. Celý výzkum byl prováděn na oblastních střediscích kraje Vysočina. Bakalářská práce může sloužit k nahlédnutí a většímu porozumění konceptu Dříve vyslovených přání. V dnešní době se problematika v přednemocniční péči hojně nevyskytuje, ale postupem času se vše může změnit.

Detailed record