2025-06-07
00:01 |
Použití omezovacích prostředků v psychiatrické péči
HAVLÍKOVÁ, Lenka
Práce s názvem Použití omezovacích prostředků v psychiatrické péči je prací teoretickou. Nabízí náhled do používání omezovacích prostředků, které jsou veřejností vnímány jako omezování lidské svobody, a do kompetencí sester na psychiatrických odděleních, které pečují o pacienty s duševním onemocněním nejen v případě omezení volného pohybu pacienta. Práce je vhodná nejen pro nelékařské zdravotnické pracovníky, ale i pro studenty zdravotnických oborů a laickou veřejnost. Na základě stanovených cílů byly formulovány dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka: Jaké jsou rozdíly v používání omezovacích prostředků v psychiatrické péči ve vybraných zemích Evropské unie? Druhá výzkumná otázka: Jaké jsou kompetence sester při používání omezovacích prostředků v psychiatrické péči ve vybraných zemích Evropské unie? Bakalářská práce vychází z českých i zahraničních publikací, internetových zdrojů, odborné databáze PubMed, ošetřovatelských standardů a vybraných zákonů pojednávajících o psychiatrické péči v jednotlivých zemích. Pro práci bylo zvoleno 6 vyspělých zemí napříč Evropskou unií, konkrétně Česká republika, Finsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemí a Itálie. Trendem v těchto zmíněných zemích je postupné snižování počtu lůžek na psychiatrických odděleních nebo alespoň zkrácení doby hospitalizace a postupné směřování péče o duševně nemocné do center duševního zdraví a péče na komunitní úrovni. Ve všech zemích je také snaha snížit používání omezovacích prostředků a jejich používání se ve vybraných zemích trochu odlišuje. O omezení pacienta může výjimečně rozhodnout i nelékařský zdravotnický pracovník, musí ale o této skutečnosti neprodleně informovat lékaře. Kompetence sester pečujících o pacienta s duševním onemocněním jsou specifické ve srovnání s péčí o pacienty na standardním oddělení. V případě omezení pacienta v pohybu sestra provádí běžné ošetřovatelské intervence a často kontroluje pacienta. Z výsledků je patrné, že použití omezovacích prostředků je napříč vybranými zeměmi mírně rozdílné, ale ve všech zemích zůstává až jako poslední možností, kdy jiné metody selhaly a hrozí zranění pacienta nebo pracovníků oddělení. Kompetence jsou také trochu odlišné, nicméně vždy sestra provádí kontrolu použitého omezovacího prostředku, zajišťuje bezpečí pacientovi a provádí základní ošetřovatelské intervence.
Detailed record
|
2025-06-07
00:01 |
Komplexní péče o pacienta s cévní mozkovou příhodou
ŠTOS, Dalibor Matěj
Úvod: Cévní mozková příhoda (CMP) představuje jedno z nejzávažnějších neurologických onemocnění, které se významně podílí na mortalitě a invaliditě ve světě. CMP zasahuje pacienty všech věkových skupin a její úspěšná léčba závisí na včasné diagnostice, rychlé intervenci a navazující multidisciplinární péči, která zahrnuje akutní zajištění, intenzivní péči, rehabilitaci i zapojení rodiny. Cíle: Cílem práce bylo zmapovat činnosti nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP) v iktových centrech a komplexních cerebrovaskulárních centrech při péči o pacienty s CMP a popsat průběh reintegračního procesu pacientů do běžného života. Metodika: Byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Kvalitativní část zahrnovala polostrukturované rozhovory s NLZP a pacienty po CMP. Kvantitativní část pak využívala nestandardizovaný dotazník. Výzkumný soubor tvořili NLZP pracující v iktových centrech a komplexních cerebrovaskulárních centrech. Výsledky: Statistické testování potvrdilo významnou souvislost mezi úrovní vzdělání sester a jejich edukační činností. Sestry s vysokoškolským vzděláním dosáhly vyššího skóre v oblasti edukace pacientů (M = 45,98 vs. 36,29; p < 0,001) a strávily s pacienty více času při edukaci (M = 3,04 vs. 2,13; p < 0,001). Zároveň se častěji ve volném čase účastní vzdělávacích aktivit (73,5 % vs. 50 %; p = 0,024). Výsledky tak potvrzují, že vyšší vzdělání pozitivně ovlivňuje jak rozsah, tak kvalitu péče o pacienty po CMP. Závěr: Diplomová práce potvrdila, že komplexní péče o pacienty s CMP vyžaduje nejen špičkovou akutní léčbu, ale i důslednou edukaci, rehabilitaci a psychosociální podporu. Klíčovou roli v celém procesu hrají NLZP, jejichž vzdělání a aktivní přístup významně ovlivňují kvalitu péče. Výzkum prokázal, že sestry s vysokoškolským vzděláním se častěji a kvalitněji věnují edukaci pacientů a jsou aktivnější v dalším sebevzdělávání. Výsledky rovněž poukázaly na potřebu posílit mezioborovou spolupráci, systematicky rozvíjet edukační nástroje a zavést návazné programy podpory po propuštění z nemocnice.
Detailed record
|
2025-06-07
00:01 |
Management péče o pacienta s refrakterní srdeční zástavou indikovaného k extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci
VYHLIDAL, Jan
Diplomová práce se věnuje problematice managementu péče o pacienty indikované k extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci (ECPR), která představuje specifický a stále častěji využívaný postup v léčbě refrakterní srdeční zástavy. Tato metoda, kombinující prvky urgentní medicíny, intenzivní péče a technologií mimotělní podpory oběhu, vyžaduje přesně koordinovaný a mezioborově provázaný přístup. V rámci této diplomové práce jsme si stanovili tři hlavní cíle. Prvním cílem bylo zmapovat management péče o pacienta s refrakterní srdeční zástavou, který je indikován k extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci. Druhým cílem bylo zmapovat specifika přijetí pacienta indikovaného k ECPR v nemocničním prostředí z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků. Jako třetí jsme si stanovili zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacienta po extrakorporální kardiopulmonální resuscitaci. Z důvodu zatím omezeného počtu pracovišť, která metodu ECPR implementovala do své praxe, bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, ve kterém byla použita metoda polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo se třemi skupinami informantů - na JIP a ARO ve zdravotnických zařízeních na území hlavního města Prahy a na zdravotnickém operačním středisku Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Pomocí výše uvedených cílů byly formulovány výzkumné otázky. Všech tří cílů bylo dosaženo a na základě analýzy dat z výpovědí byl zmapován management péče o pacienta indikovaného k ECPR. Dále na základě výpovědí vznikly možné podněty pro inovaci v rámci provozu jednotlivých pracovišť, kde probíhalo výzkumné šetření. Výsledky výzkumu ukazují, že management péče o pacienta indikovaného k ECPR je komplexní proces, který klade vysoké nároky na koordinaci, komunikaci a odborné kompetence všech zapojených profesních skupin. Tato diplomová práce může posloužit jako studijní materiál pro studenty nelékařských zdravotnických oborů.
Detailed record
|
2025-06-07
00:01 |
Management ošetřovatelské péče o agresivního pacienta v intenzivní péči
TYLICHOVÁ, Barbora
Současný stav: Agresivita a násilí představují závažný fenomén, který negativně ovlivňuje kvalitu poskytované zdravotní péče a psychickou pohodu zdravotnického personálu. Nelékařští zdravotničtí pracovníci v intenzivní péči jsou častým terčem násilného chování pacientů. Cíle: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit připravenost nelékařských zdravotnických pracovníků na poskytování ošetřovatelské péče o agresivního pacienta na odděleních intenzivní péče ve sledovaném období 2024-2025. V rámci tohoto cíle byly formulovány hypotézy, že personál využívající nástroj the Br?set violence checklist lépe předchází násilí než ten, který tento nástroj nevyužívá, a že školení a ochranné prostředky přispívají ke zvýšení bezpečnosti nelékařských zdravotnických pracovníků. Druhým cílem bylo zjistit zkušenosti nelékařských zdravotnických pracovníků s poskytováním ošetřovatelské péče agresivním pacientům. Tento cíl souvisel s výzkumnou otázkou, jaké jsou jejich praktické zkušenosti při péči o agresivní pacienty na odděleních intenzivní péče, přičemž byl opět kladen důraz na vztah k využívání hodnoticích nástrojů a ochranných opatření. Třetím cílem bylo zmapovat využívání deeskalačních technik v ošetřovatelské praxi. S tímto cílem byla spojena výzkumná otázka, jakým způsobem jsou deeskalační techniky uplatňovány nelékařskými zdravotnickými pracovníky v péči o agresivní pacienty, a hypotéza, že jejich využívání přispívá k prevenci eskalace konfliktu. Metodika: Metodikou diplomové práce byl kombinovaný design výzkumu. Diplomová práce byla zpracována kvantitativně-kvalitativní formou výzkumného šetření za použití nestandardizovaného dotazníků a polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili nelékařští zdravotničtí pracovníci, kteří pracovali na odděleních intenzivní péče, ARO a urgentních příjmech ve vybraných nemocnicích Libereckého a Jihočeského kraje. Výsledky: Z výsledků diplomové práce vyplývá, že ačkoliv většina respondentů považuje deeskalační techniky, školení i ochranné prostředky za důležité nástroje při zvládání agresivních pacientů, nebyl prokázán jednoznačný vztah mezi jejich využíváním a snížením výskytu agrese. Rovněž nebyla potvrzena hypotéza, že pracovníci používající Br?set Violence Checklist by výrazně efektivněji předcházeli násilí než ti, kteří jej nevyužívají. Kvalitativní data však naznačila, že informanti, kteří nástroj BVC znají a používají, jej subjektivně vnímají jako přínosný. Výsledky celkově poukazují na nutnost dalšího vzdělávání a podpory v oblasti prevence násilí v prostředí intenzivní péče. Závěr: Diplomová práce přináší ucelený pohled na problematiku zvládání agresivního chování pacientů v prostředí intenzivní péče. Výstupem práce bude prezentace na odborné konferenci a příprava odborného článku zaměřeného na tuto oblast.
Detailed record
|
2025-06-07
00:01 |
Management práce anesteziologické sestry v kontextu celkové anestezie
ŠKRDLETOVÁ, Adéla
Úvod: Tato diplomová práce se zaměřuje na management práce anesteziologických sester v kontextu celkové anestezie. Podrobněji se věnuje jejich specifickým činnostem, připravenosti na zvládání komplikací a spolupráci s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Anesteziologické sestry hrají klíčovou roli v celém perioperačním procesu. Cíl práce: Cílem této diplomové práce bylo zmapovat práci anesteziologických sester v rámci celkové anestezie. Metodika: Ke zodpovězení cílů práce bylo zvoleno výzkumné šetření kombinující kvantitativní a kvalitativní přístup. Kvantitativní data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření mezi anesteziologickými sestrami ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje, zatímco kvalitativní část výzkumu byla realizována polostrukturovanými rozhovory s vybranými informanty. Kvantitativní data byla analyzována pomocí statistických metod a kvalitativní data pomocí otevřeného kódování. Výsledky: Výzkum potvrdil, že anesteziologické sestry se aktivně podílejí na všech fázích celkové anestezie a jejich činnosti zahrnují široké spektrum odborných úkonů. Většina respondentů se považuje za dobře připravené na krizové situace, přičemž klíčovou roli hraje odborná praxe a odborná školení. Simulační tréninky a kontinuální vzdělávání zvyšují schopnost efektivní reakce. Dále bylo zjištěno, že spolupráce mezi anesteziologickými sestrami a anesteziology je obecně vnímána pozitivně a většina respondentů ji hodnotí jako funkční a efektivní. Statistická analýza dat ukázala, že připravenost anesteziologických sester na řešení komplikací se zvyšuje jak s délkou praxe na anesteziologickém pracovišti, tak s celkovou délkou praxe ve zdravotnictví. Závěr: Tato práce poukázala na to, že anesteziologické sestry jsou nepostradatelnou součástí perioperační péče. Jejich role však vyžaduje nejen odborné znalosti, ale i schopnost rychlého rozhodování, efektivní komunikace a týmové spolupráce. Získaná data mohou přispět k dalšímu rozvoji profese a sloužit jako podklad pro zkvalitnění výuky a pracovních postupů v klinické praxi.
Detailed record
|
2025-06-07
00:01 |
Management analgezie v intenzivní péči
SLÁDKOVÁ, Michaela
Úvod: Tišení bolesti je nedílnou součástí péče o pacienty v intenzivní péči. S rostoucím důrazem na kvalitu a bezpečnost zdravotní péče se do popředí dostává otázka efektivního zvládání bolesti a správného nastavení analgetické léčby. Současná doporučení upozorňují na význam role sester při hodnocení bolesti, sledování účinnosti terapie i samotném podávání analgetik. Metodika: Cílem této diplomové práce bylo zmapovat management analgezie v intenzivní péči se zaměřením na ošetřovatelské intervence, využívané metody a způsoby monitorace bolesti. Tohoto cíle bylo dosaženo prostřednictvím kombinace výzkumného šetření. Kvalitativní část výzkumu probíhala formou polostrukturovaných rozhovorů a kvantitativní část pomocí online dotazníkového šetření pro sestry v intenzivní péči. Výsledky: Výzkum potvrdil, že sestry hrají aktivní roli v procesu zvládání bolesti v intenzivní péči. Mezi jejich klíčové intervence patří monitorace bolesti, hodnocení účinku analgezie, sledování nežádoucích účinků, podávání analgetické terapie a spolupráce s multidisciplinárním týmem. Farmakologické metody představují hlavní pilíř péče o bolest, zatímco nefarmakologické přístupy byly využívány převážně doplňkově. Analýza dat odhalila statisticky významné rozdíly ve způsobu monitorace bolesti a ve volbě farmakologických přístupů v závislosti na typu pracoviště, přičemž nejvyšší intenzita těchto intervencí byla zaznamenána na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Naproti tomu hypotéza předpokládající vztah mezi úrovní vzdělání sester a rozsahem využívaných metod monitorace bolest nebyla potvrzena, stejně jako hypotéza o rozdílech v aplikaci nefarmakologických přístupů mezi jednotlivými typy oddělení. Závěr: Diplomová práce poskytuje ucelený pohled na problematiku analgezie v prostředí intenzivní péče, se zaměřením na roli sester a jejich specializované intervence. Výsledky výzkumu shrnují aktuální poznatky z klinické praxe, upozorňují na přetrvávající výzvy a zároveň ukazují možnosti dalšího rozvoje v oblasti zvládání bolesti. Práce může sloužit jako přehledná reflexe současného stavu a jako podklad pro další úvahy o zlepšení kvality péče o bolest u kriticky nemocných pacientů.
Detailed record
|
2025-06-07
00:01 |
Integrace geografických a historických znalostí s digitálními dovednostmi v projektové výuce: Ukázka na hradech
VĚTROVEC, Michal
Závěrečná práce se zabývá integrací geografických a historických znalostí s digitálními dovednostmi v rámci projektové výuky na základních. Cílem je ukázat, jak lze využít interdisciplinární přístup k podpoře hlubšího porozumění a zapojení žáků do vzdělávacího procesu. Hlavní důraz je kladen na práci s tématem hradů, které nabízí široké možnosti propojení dějin, geografie a moderních technologií. Práce zahrnuje návrh a implementaci výukového projektu, ve kterém žáci analyzují historické informace, mapují geografickou polohu hradů, využívají digitální nástroje pro tvorbu map a prezentací a spolupracují při hledání kreativních řešení. Součástí práce je také vyhodnocení efektivity tohoto přístupu na základě zpětné vazby od žáků a učitelů, s cílem inspirovat další pedagogy k podobným aktivitám.
Detailed record
|
2025-06-07
00:01 |
Podpora začínajících učitelů
BIMKOVÁ, Dana
Závěrečná práce se zabývá tématem podpory začínajících učitelů. V teoretické části je definován pojem začínající učitel a je věnována pozornost jejich podpoře. Zároveň se práce zaměřuje na uvádějící učitele, Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství a legislativní úpravu pozice začínajícího a uvádějícího učitele. Praktická část je založena na metodě kvalitativních rozhovorů se čtyřmi začínajícími učiteli, kde je podrobněji rozebrána jejich specifická situace ve školství. Cílem je porovnat výsledky rozhovorů s teoretickou částí a tím zjistit, jaká podpora je učitelům nabízena a jakou by uvítali sami začínající učitelé.
Detailed record
|
2025-06-07
00:01 |
Rozvoj cateringových služeb na vybraném letním hudebním festivalu
DONGOVÁ, Dana
Tato bakalářská práce se zabývá konceptem cateringových služeb a jejich rozvojem na vybraném letním hudebním festivalu - festival Porta. Cílem práce je na základě aktuálních trendů a preferencí potenciálních hostů navrhnout možnosti inovace cateringových služeb na zkoumaném festivalu. Dílčím cílem práce bylo zjistit, jaká je nabídka cateringových služeb na vybraném hudebním festivalu a komparovat nabídku s aktuálními trendy a nabídkou jiných akcí. Druhým dílčím cílem bylo zjistit názory a preference spotřebitelů v nabídce cateringových firem při hudebních festivalech. Data byla shromážděna prostřednictvím řízeného rozhovoru, dotazníkového šetření, vlastního pozorování na festivalu Porta, Mystery shoppingu a komparativní analýzy. Na základě provedené analýzy byly formulovány konkrétní návrhy, které reflektují preference potencionálních hostů.
Detailed record
|
2025-06-07
00:01 |
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
