Original title:
SPECIFIKA PSYCHOSOCIÁLNÍCH POTŘEB U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU
Translated title:
SPECIFIC FEATURES OF PSYCHOANALYTICAL NEEDS OF PATIENTS AFTER MYOCARDIAL INFARCTION.
Authors:
MERUNKOVÁ, Michaela Document type: Bachelor's theses
Year:
2009
Language:
cze Abstract:
[cze][eng] Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou smrti obecně (až 30% celosvětové mortality). Infarkt myokardu tvoří plných 13% ze všech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Muži často onemocní infarktem myokardu již po 40. roce života, u žen se objevuje po menopauze. Po 60. roku věku je infarkt myokardu stejně častý u obou pohlaví. V posledních letech není vzácný ani výskyt infarktu myokardu u lidí mladších pětatřiceti let. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu technikou dotazníku. V dotazníku bylo celkem 30 otázek. Z těchto otázek bylo 17 otázek uzavřených a 13 otázek polootevřených. Dotazníky byly rozdány pacientům kardiochirurgické a kardiologické ambulance Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. při jejich první kontrole po prodělaném infarktu myokardu. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků a ke zpracování údajů bylo použito 86 dotazníků. Sběr dat probíhal v průběhu měsíců ledna, února a března 2009. Práce byla zaměřena na specifika psychosociálních potřeb u pacientů po infarktu myokardu. Cílem práce bylo zjistit, kde pacienti po infarktu myokardu hledají sociální podporu (cíl 1). Stanovit nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu (cíl 2). Dále zjistit, zda se odlišuje saturace vyšších potřeb u pacientů po chirurgickém řešení infarktu myokardu od pacientů léčených konzervativním způsobem (cíl 3). Z těchto cílů byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza: Pro pacienty po infarktu myokardu je nejčastější oporou rodina. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Nejvíce respondentů uvedlo za největší sociální oporu manželku či manžela, dále ostatní členy rodiny a v neposlední řadě druha nebo družku. Druhá hypotéza: Změna životního stylu patří mezi nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Změnu životního stylu udalo za největší problém 56% z respondentů. I přes dostatečnou edukaci nemají pacienti dostatek motivace či pevné vůle svůj dosavadní život změnit. Třetí hypotéza: Saturace vyšších potřeb proběhne dříve u skupiny pacientů léčených konzervativním způsobem než u skupiny pacientů léčených chirurgickým způsobem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typ léčby infarktu myokardu se může odrazit ve zpětném navrácení se pacientů do normálního života, avšak nemá žádný vliv na výskyt stresu, strachu, smutku a beznaděje po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Z výsledků výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné s pacienty po propuštění do domácího léčení i nadále spolupracovat. Pomoci jim najít vhodnou cestu pro změnu životního stylu, naučit je správně o sebe pečovat. Motivovat ke spolupráci nejen je, ale i jejich blízké okolí, hlavně rodinu. Neboť rodina je pro ně tou největší oporou a mohla by pacientům v některých otázkách ulehčit rozhodování a hlavně je pozitivně podpořit. The diseases of the vascular system are the most important cause of the death generally (up to 30% of the world-wide mortality). The myocardial infarction represents 13% of all the death cases due to cardiovascular illnesses. Men often suffer myocardial infarction already after 40th year of life, as for women, it appears after the climax. After the 60th year of age the myocardial infarction is equally frequent in case of both sexes. In the last years also the myocardial infarction in case of people younger than thirty-five years is not a rarity. In the bachelor{\crq}s thesis the method of quantitative research by the technique of questioning was applied. In the questionnaire, there are in total 30 questions. 17 of them were closed and 13 half-open. The questionnaires were distributed to patients of the cardio-surgical and cardiological ambulance of the Hospital in České Budějovice, a.s. during their first check after the myocardial infarction. In total 100 questionnaires were distributed and 86 questionnaires were applied for processing the data. The data collection was performed during January, February and March 2009. The thesis focused on specifics of the psychological and social needs of the patient after myocardial infarction. The target of the thesis was to find out where the patients after myocardial infarction look for social support (target 1). Determination of the most frequent problems of the patient after myocardial infarction (target 2). To find out moreover if the saturation of higher needs of patients after the surgical solution of myocardial infarction differs from that of the patients healed in a conservative way (target 3). Three hypotheses were determined based on these goals. First hypothesis: For the patients after myocardial infarction the most frequent support is their family. This hypothesis was confirmed by the research. The most respondents stated as the most important social support their wife or husband, other family members and last but not least a common-law husband or wife. Second hypothesis: The change of life style is among the most frequent problems of the patient after myocardial infarction. This hypothesis was confirmed by research. The change of the life style was stated by 56% of respondents as the most important problem. In spite of the sufficient education the patients have not enough motivation or firm will to change their hitherto life. Third hypothesis: The saturation of higher needs is achieved sooner in the group of patients healed in a conservative way than in the group of patients healed in a surgical way. It followed from the results of the research that the type of myocardial infarction healing may be reflected in the return of the patients into the normal life, however, it has no influence on the occurrence of the stress, fear, sadness and hopelessness after myocardial infarction. This hypothesis was refuted by the research. It follows from the results of the research that it would be suitable to continue the co-operation after the release for the home treatment. To help them to find a suitable way for the change of the lifestyle, to learn them to treat themselves carefully. To motivate for the co-operation not only them, but also their close surroundings, mainly the family. As the family is the most support for them and it could facilitate the deciding of patients in some items and to support them positively.
Keywords:
Aortocoronary by-pass; Heart; Myocardial infarction; Needs of man; Nurse; Nursing care; Patient; Stent; Trombolytic healing; Aortokoronární by-pass; Infarkt myokardu; Ošetřovatelská péče; Pacient; Potřeby člověka; Sestra; Srdce; Stent; Trombolytická léčba Citation: MERUNKOVÁ, Michaela. SPECIFIKA PSYCHOSOCIÁLNÍCH POTŘEB U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU. České Budějovice, 2009. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Institution: University of South Bohemia in České Budějovice
(web)
Document availability information: Fulltext is available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Original record: http://www.jcu.cz/vskp/13217
guest ::
