Original title:
Vliv pohádkových postav na vývoj mentálně postižených dětí
Translated title:
The fairy-tail characters influence on a mentally affected children progression The influence of fairytale characters on the development of mentally handicapped children
Authors:
KREJČOVÁ, Irena Document type: Master’s theses
Year:
2009
Language:
cze Abstract:
[cze][eng] Pohádky jsou prozaický výpravný žánr, který zprostředkovává společenské, etické a kulturní hodnoty dětem. Forma příběhu je dětem přístupná a srozumitelná. Pohádkové postavy svou jednoznačností umožňují dětem snadněji pochopit a rozlišit dobro a zlo, správné a nesprávné, kladné a záporné. Mentální postižení zasahuje celou osobnost a projevuje se nižší úrovní rozumových schopností a odlišným způsobem vnímání. Do jaké míry ovlivňují pohádkové postavy vývoj dětí s mentálním postižením, nebylo dosud zodpovězeno. Cílem práce bylo zjistit, zda děti s MP pohádkové postavy znají a vnímají a zda jsou jimi ovlivňovány obdobně jako zdravé děti. Zkoumaný soubor zahrnoval deset dětí se středně těžkou mentální retardací ve věku od 12 do 19 let. Výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s dětmi, jejich rodiči a zaměstnanci školy. Bylo využito i metodiky strukturovaného pozorování a analýzy produktů. Všech deset dětí se pravidelně s pohádkami setkává. Všechny děti preferují audiovizuální formu pohádek. Rodiče tří dětí uvedli, že dětem pohádky také předčítají. Děti dokázaly vyjmenovat 3 až 18 pohádek. Dokázaly uvést oblíbenou postavu a její charakteristiku. V devíti případech se jednalo o postavu kladnou, jedno dítě uvedlo postavu zápornou. Osm dětí umělo jmenovat jak zápornou, tak kladnou postavu. Typická pohádková postava čerta je pro dětí srozumitelnější než postava vodníka, která je pro ně nejednoznačná. Ve volné kresbě se pohádková témata vyskytla jen ojediněle ve figurálních a technických motivech. Ojedinělý byl i výskyt pohádkových motivů ve spontánní hře dětí a jejich konverzaci. Chápání pohádkového příběhu a pohádkových postav je u dětí s MP omezeno. Ačkoli je audiovizuální forma pohádky v literatuře kritizována, jeví se pro tyto děti jako lépe přístupná. Televizní ztvárnění pohádky je pro ně lépe pochopitelné. Zprostředkovává jim informace pro více smyslů najednou a má tak větší šanci je zaujmout. Fairy tales are a basic way of mediating social, ethic, and cultural values to children. The form of a story is accessible and understandable to children. By their definiteness fairytale characters enable children to understand and differentiate the good and the evil, the right and the wrong, the positive and the negative more easily. Mental handicap influences the whole personality and proves by a lower level of rational abilities and a different way of perception. Nobody has specified so far to what extent fairytale characters influence the development of mentally handicapped children. The aim of my work was to find out whether mentally handicapped children know and perceive fairytale characters and whether they are influenced by them similarly to healthy children. The examined complex included ten children with a medium-severe mental retardation aged 12 {--} 19. The research was carried out by semi {--} structured dialogues with children, their parents, and school workers. I also used a method of structured observation and anylysis of products. All the ten children meet with fairy tales regularly. All children prefer audiovisual forms of fairy tales. The parents of three children stated that they also read fairy tales to their children. The children were able to name 3 {--} 18 fairy tales. They were able to present their favourite characters together with their characteristcs. In nine cases it was a positive character, one child gave a negative character. Eight children could name both positive and negative characters. A typical fairytale character of a devil is understandable better than a character of a water sprite, which is ambiguous for them. In a free drawing fairytale topics occured only sporadically in figural and technical motives. The occurence of fairytale motives in spontaeous children´s play and their conversation was also sporadic. Understanding a fairy tale and fairytale characters is limited with mentally handicapped children. Although audiovisual forms of fairy tales are criticised in literature, for these children they seem to be more accessible. TV interpretation of a fairy tale is more understandable for them. It mediates information for more senses simultaneously and thus it has a bigger chance to capture them.
Keywords:
development; fairy tale; fairytale character; Mentally handicapped child; Dítě s mentálním postižením (MP); pohádka; pohádková postava; vývoj Citation: KREJČOVÁ, Irena. Vliv pohádkových postav na vývoj mentálně postižených dětí. České Budějovice, 2009. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Institution: University of South Bohemia in České Budějovice
(web)
Document availability information: Fulltext is available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Original record: http://www.jcu.cz/vskp/13005
guest ::
