Original title: Perzistence lidských Polyomavirů
Translated title: The Persistence of Human Polyomaviruses
Authors: Blažková, Kristýna ; Drda Morávková, Alena (advisor) ; Kuthan, Martin (referee)
Document type: Bachelor's theses
Year: 2012
Language: eng
Abstract: [eng] [cze]
Despite years of research, even the most scrutinized Polyomaviruses - BK and JC - have not yet been thoroughly understood. With a number of new Polyomaviruses - KIV, WUV, MCV, HPyV6, HPyV7, TSV and HPyV9 described in the past few years, the need to understand how Polyomaviruses operate in their hosts has become even more urgent. The probable route of transmission appears to be either respiratory or faecal-oral. The initial infection occurs most likely in the early childhood or early-adolescence and is followed by a life-long persistence. The seroprevalence of Human Polyomaviruses among healthy adult population is high: BKV (81-97 %), JCV (35-69 %), KIV (55 %), WUV (69 %), MCV (25-46 %) and TSV (70-80 %). Human Polyomaviruses can cause fatal diseases in immunocompromised patients. The site of persistence in humans probably varies depending on the specific Polyomavirus. BK and JC are known to persist in kidneys and the urinary tract. Human Polyomaviruses have been detected in the lymphatic tissues, blood, respiratory, urinary, and gastrointestinal systems. It is not clear, however, if they persist in all of these sites. Mechanisms which Polyomaviruses use to establish and maintain persistent infection could include the viral miRNA and viral agnoprotein, which would result in a modulation of viral... Navzdory mnohaletému výzkumu jsou i ty nejznámější Polyomaviry - BK a JC - stále záhadou. Vzhledem k objevení mnoha nových Polyomavirů - KIV, WUV, MCV, HPyV6, HPyV7, TSV a HPyV9 v průběhu posledních pár let se ještě zdůraznila důležitost výzkumu mechanismů, které Polyomaviry využívají ve svých hostitelích. Pravděpodobný způsob přenosu je buď skrze dýchací cesty nebo fekálně-orální. Počáteční infekcí lidé procházejí nejčastěji v raném dětství nebo v předpubertálním věku. Poté následuje celoživotní perzistence. Seroprevalence lidských Polyomavirů je mezi dospělou populací relativně vysoká: BKV (81-97 %), JCV (35-69 %), KIV (55 %), WUV (69 %), MCV (25-46 %) a TSV (70-80 %). Lidské polyomaviry mohou v imunosuprimovaných jedincích působit i smrtelná onemocnění. Místo perzistence v lidech pravděpodobně závisí na konkrétním Polyomaviru. U BK a JC virů je prokázána perzistence v ledvinách a močových cestách. Lidské Polyomaviry byly dále detekovány v lymfatických tkáních, krvi, dýchacích, močových a trávicích cestách, není ale jasné, zda ve všech těchto místech i perzistují. Mezi mechanismy, které Polyomaviry využívají k vytvoření a udržení perzistence, mohou patřit virové miRNA a virový agnoprotein, které modulují samotnou proliferaci viru i imunitní odpověď. Jsou tedy do určité míry schopné seberegulace.
Keywords: alpha-defensins; Human polyomaviruses; miRNA; persistence; seroprevalence; site of persistence; alfa-defenziny; Lidské Polyomaviry; miRNA; místo perzistence; perzistence; seroprevalence

Institution: Charles University Faculties (theses) (web)
Document availability information: Available in the Charles University Digital Repository.
Original record: http://hdl.handle.net/20.500.11956/42968

Permalink: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-494192


The record appears in these collections:
Universities and colleges > Public universities > Charles University > Charles University Faculties (theses)
Academic theses (ETDs) > Bachelor's theses