Název:
Neumovaný breviář Pu VI E 4c z kláštera sv. Jiří
Překlad názvu:
Neumed Breviary Pu VI E 4c from St. George's Monastery
Autoři:
Seifertová, Tereza ; Eben, David (vedoucí práce) ; Ciglbauer, Jan (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2012
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Předkládaná práce se zabývá neumovaným breviářem z fondu Národní knihovny České republiky se signaturou VI.E.4c. Rukopis, původně z knihovny ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, vznikl po polovině 12. století a je tak nejstarším notovaným pramenem kláštera. Dosud však nebylo uspokojivě vysvětleno, kde kodex vznikl a zda byl skutečně určen pro klášter sv. Jiří nebo zda se do jeho knihovny dostal až později. Zodpovězení této otázky je proto hlavním cílem této práce. První kapitola se zabývá vnějším popisem rukopisu. Pozornost je věnována především hudebně-paleografickému hledisku, a to jak původnímu obsahu breviáře, tak mladším přípisům. Zahrnut je zde rovněž popis nově objeveného fragmentu XXIV.A.65, jež původně patřil k breviáři. Na základě těchto aspektů je pak poněkud zúžen okruh možných proveniencí kodexu. Obsahem breviáře se zabývá kapitola druhá. Podrobněji popisuje jednotlivé oddíly rukopisu: kalendárium, tonář, Commune Sanctorum a samotný liturgický rok. V kapitole jsou také zmíněna určitá obecnější specifika, která se vyskytla při zpracovávání hudebně-liturgického obsahu posledních dvou oddílů breviáře. Nejobsáhlejší je třetí kapitola práce: zde je zpracovaný obsah rukopisu analyzován a porovnáván s dalšími prameny různého typu, stáří i lokace. Na základě srovnávání...The master thesis focuses on a neumed breviary, which presently resides in the Czech National Library under the signature VI.E.4c. The source, originally from the library of women's Benedictine monastery of St. George at the Prague Castle, dates from the middle of 12th century and is the oldest neumed manuscript from the convent. However, it is not clear where it was created and for whom. The breviary might have been intended for the convent from the beginning or got to its library later. Therefore, the main aim of this work is to find out the provenance of the codex. The first chapter deals with the physical description of the manuscript. Especially the musical-palaeographic aspects are inspected, both the original and younger (written usually in margins). The newly discovered fragment XXIV.A.65, which originally belonged to the breviary, is also investigated. With the use of these aspects, the possibilities of the source's provenance are specified. The content of the breviary is examined in the second chapter. The single sections of the manuscript are described: calendar, tonary, Commune Sanctorum and the liturgical year itself. The chapter also mentions some of the typical specifics, which appearred during the work at the musical-liturgical index of the third and fourth section of the breviary,...
Klíčová slova:
12. století; gregoriánský chorál; Hirsau; hudební rukopisy; klášter sv. Jiří; officium; středověk; 12th century; Hirsau; Middle Ages; musical manuscripts; office; plainchant; St. George convent