Original title:
Vliv využití pastvy při odchovu jalovic na jejich užitkovost
Translated title:
Effect of grazing heifers in the rearing of their performance
Authors:
KUKLOVÁ, Jana Document type: Master’s theses
Year:
2009
Language:
cze Abstract:
[cze][eng] Cílem práce bylo vyhodnotit průběh odchovu jalovic plemene české strakaté odchovávané s využitím pastvy a ve stáji a posoudit vliv využití pastvy na následnou užitkovost v 1. laktaci. Ve vybraném chovu byl sledován průběh růstu jalovic prostřednictvím pravidelného vážení ve 3 měsíčních intervalech, dále byly u těchto jalovic zjišťovány tyto reprodukční ukazatele: věk při 1. inseminaci, inseminační index, věk při 1. otelení. Jalovice jsou rozdělené podle způsobu odchovu (pastva, stáj) a porovnány rozdíly v intenzitě růstu a reprodukční výkonností mezi jednotlivými skupinami. Následně u krav na první laktaci byly zaznamenány a porovnány tyto údaje: úroveň mléčné užitkovosti, obsah složek mléka, stupeň tělesné kondice a ukazatele plodnosti. Dojnice jsou rozděleny taktéž do skupin podle toho, jakým způsobem byly odchovávané jako jalovice (pastva, stáj). Při porovnání růstu jalovic dosahovala skupina pasených jalovic vyšších hodnot než skupina nepasených jalovic. Jalovice pasené přirůstaly rychleji: ve věku 3 měsíců byla jejich průměrná hmotnost 93,26 kg oproti 88,30 kg jalovic nepasených. Ve věku 6 měsíců byla hmotnost pasených jalovic na úrovni 169,51 kg oproti 161,80 kg jalovic nepasených, ve věku 9 měsíců to byly hodnoty 236,47 kg pro pasené jalovice, 228,07 kg pro nepasené jalovice, ve věku 12 měsíců 326,62 a 299,87 kg, ve věku 15 měsíců 366,11 kg a 359,98 kg. Z reprodukčních ukazatelů byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve věku při 1. inseminaci, kdy jalovice pasené byly zapuštěny v průměrném věku 18,43 měsíců oproti jalovicím nepaseným ve věku 17,12 měsíců. Dále byly zjištěny statisticky významné rozdíly ve věku při prvním otelení, kdy dosahované hodnoty byly pro skupinu pasených jalovic 28,63 měsíců a pro nepasené jalovice 27,73 měsíců. Prvotelky odchovávané na pastvě vyprodukovaly za laktaci v průměru 7 782,40 kg mléka, prvotelky odchovávané ve stáji vyprodukovaly za laktaci v průměru 7 068,40 kg mléka. Rozdíly byly statisticky významné. Průměrná délka laktace u prvotelek odchovávaných na pastvě byla 359,47 dní, délka laktace u prvotelek odchovávaných ve stáji byla 329,01 dní. Rozdíly byly statisticky vysoce významné. Z lineárního popisu je patrné, že pastva má pozitivní vliv na osvalení jalovic a končetiny. V celkovém hodnocení dosáhli jalovice odchovávané pastevně vyššího bodového ohodnocení a to 81,43 bodů pro jalovice pasené a 81,00 bodů pro jalovice odchovávané ve stáji. Tyto rozdíly se nepodařilo statisticky prokázat. The aim of this work is to evaluate the course of rearing Red Pied heifers reared with use of graze and stable and review effect of graze use on subsequence performance in 1st lactation. In selected breed was monitored process of heifer grow by periodical weighting in three months interval, furthermore was taken for these heifers these reproduction indices: 1st insemination age, insemination index, 1st calve age. Heifers are divided by rearing form (graze, stable) and compared differences in grow intesities and reproduction efficiency between particular groups. Subsequently, for cows on first lactation were monitored and compared these indices: level of milk performance, content of milk elements, degree of physical condition, indices of fertility. Dairy cows are divided into groups according to how they were reared as heifers (graze, stable). When comparing growth of heifers, grazed heifers reaches higher values than group of not grazed heifers. Grazed heifers grows more quickly: at age 3 months was their average weight 93,26 Kg against 88,30 Kg not grazed heifers. At age 6 months was weight of grazed heifers 169,51 kg against 161,80 kg not grazed heifers, At age 9 months was values 236,47 kg for grazed heifers, 228,07 kg for not grazed heifers, at age 12 months 326,62 kg and 299,87 kg, at age 15 months 366,11 kg and 359,98 kg. From reproduction indices have been found statistically significant differences in age at 1st insemination, when the grazed heifers were flushed in average age of 18,43 months against not grazed heifers in age of 17,12 months. In addition, was found statistically significant differences in age at first calving, when the values obtained for the group of grazed heifers was 28.63 months and for not grazed heifers 27,73 months. First calving heifers reared on graze produce in lactation average 7 782,4 Kg of milk, first calving heifers reared in stable produce in lactation average 7 064,40 Kg of milk. Differences was statistically significant. Average duration of lactation at first calving heifers reared on graze was 359,47 days, duration of lactation at first calving heifers reared in stable was 329,01 days. Differences was statistically highly significant. From the linear description is clear that graze has positive effect on heifers muscling and limbs. In overall assessment made grazed heifers higher rating points 81,43 for heifers reared on graze and 81,00 point for heifers reared in stable. These differences could not be statistically demonstrated.
Keywords:
combined cattle; grazing heifers; growth; milk performance; reproduction; kombinovaný skot; mléčná užitkovost; pastva jalovic; reprodukce; růst Citation: KUKLOVÁ, Jana. Vliv využití pastvy při odchovu jalovic na jejich užitkovost. České Budějovice, 2009. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Fakulta zemědělská a technologická
Institution: University of South Bohemia in České Budějovice
(web)
Document availability information: Fulltext is available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Original record: http://www.jcu.cz/vskp/7741
guest ::
