Original title: Reakce pavoučích a hmyzích predátorů na aposematickou kořist
Translated title: Reactions of spider and insect predators to aposematic prey
Authors: Koláčná, Klára ; Exnerová, Alice (advisor) ; Sentenská, Lenka (referee)
Document type: Bachelor's theses
Year: 2020
Language: cze
Abstract: [cze] [eng]
Aposematická kořist dává najevo predátorům svou nevýhodnost pomocí výstražných signálů, které mohou být vizuální, chemické, zvukové nebo se mohou vzájemně kombinovat jako multimodální signály. Většina experimentálních prací zabývající se reakcí predátorů na aposematickou kořist je zaměřena na obratlovce, zejména ptáky. Tato práce je zaměřena na nejtestovanější skupiny terestrických členovčích predátorů - pavouky, vážky a kudlanky - doplněné méně testovanými hmyzími predátory. Většina testovaných členovčích predátorů je schopna naučit se vyhýbat nevhodné aposematické kořisti na základě buď vizuálních, pachových nebo zvukových signálů v závislosti na jejich percepčních schopnostech. Někteří si tuto averzi dokážou pamatovat i několik dní. Pouze u skákavek byla potvrzena schopnost generalizovat předchozí zkušenost s kořistí na podobnou kořist. Obranné látky předkládaných kořistí nejčastěji obsahují kardenolidy nebo aldehydy, které se ukázaly pro testované predátory jako averzivní. Aposematic prey advertises its unprofitability to predators by means of warning signals, which can be visual, chemical, acoustic or combined with each other as multimodal signals. Most experimental studies dealing with responses of predators to aposematic prey focus on vertebrates, especially birds. This thesis focuses on the most frequently tested groups of terrestrial arthropod predators - spiders, dragonflies, and mantises - supplemented by less tested insect predators. Most of the tested arthropod predators are able to learn to avoid noxious aposematic prey based on either visual, olfactory or acoustic signals depending on their perception. Some can remember this aversion for several days. Only in case of jumping spiders, ability to generalise previous experience with a particular prey to similar prey has been confirmed. Prey chemical defenses most often consist of cardenolides or aldehydes, which proved to be aversive for tested arthropod predators.
Keywords: antipredatory defence; aposematism; arthropods; insects; predator response; prey; signal modality; spiders; antipredační obrana; aposematismus; Araneae; Arthropoda; Insecta; kořist; modalita signálu; reakce predátora

Institution: Charles University Faculties (theses) (web)
Document availability information: Available in the Charles University Digital Repository.
Original record: http://hdl.handle.net/20.500.11956/119397

Permalink: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-415884


The record appears in these collections:
Universities and colleges > Public universities > Charles University > Charles University Faculties (theses)
Academic theses (ETDs) > Bachelor's theses