Název: Pojetí humorální teorie jako prostředku umělecké tvorby Williama Shakespeara
Překlad názvu: The Concept of Humoral Theory as the Means of William Shakespeare's Artistic Expression
Autoři: Hrabaňová, Olga ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2016
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
(česky) Cílem této práce je představit humorální teorii jakožto prostředek umělecké tvorby Williama Shakespeara a ukázat, že na základě její znalosti utvářel své divadelní postavy. Humorální teorie je zde nejprve představena v kontextu antické filosofie jako koncept, který má stěžejní vliv na lidský temperament, a následně je její pojetí zkoumáno na základě dobových pramenů v rámci renesanční estetiky, filosofie a medicíny. Stěžejními texty jsou v tomto případě spis De triplici vita Marsilia Ficina a Anatomie melancholie Roberta Burtona. Práce sleduje, jakou cestou se teorie šířila z Itálie do Anglie, zkoumá její vliv na alžbětinské poetiky a možný způsob, jakým se s ní mohl Shakespeare seznámit. V druhé části práce je na základě analýzy čtyř vybraných postav ze Shakespearových her ukázáno, jak temperament těchto postav odpovídá dobovému pojetí humorální teorie. Ve svém základu psychologické dobové pojetí humorální teorie je tak v Shakespearově zdůraznění typologického kontrastu při utváření postav v jeho dramatické tvorbě přeneseno do oblasti estetické jako výrazný koncept dobové divadelní teorie. (in English) The aim of this thesis is to present humoral theory as the means of William Shakespeare's artistic expression and to show that he created his dramatic characters on the basis of its knowledge. Humoral theory is presented here first in the context of ancient philosophy as a concept which has a key impact on human's temperament, and this concept is afterwards examined on the basis of period books in the scope of Renaissance aesthetics, philosophy and medicine. The essential texts for this study are De triplici vita by Marsilio Ficino and The Anatomy of Melancholy by Robert Burton. This thesis traces the way by which the theory spread from Italy to England, it examines its impact on period poetics and a possible means by which Shakespeare could have got to know it. In the second part the thesis analyses four specific characters from Shakespeare's plays and it shows how their temperaments correspond to the period concept of humoral theory. The period concept of humoral theory, which is in its base psychological, is therefore transferred to the area of aesthetics as a distinctive concept of the period theory of drama, which is shown in Shakespeare's emphasis on typological contrast in his dramatic characters
Klíčová slova: humorální teorie; Marsilio Ficino; renesanční estetika; Robert Burton; temperament; William Shakespeare; humoral theory; Marsilio Ficino; Renaissance aesthetics; Robert Burton; temperament; William Shakespeare

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/83761

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-353474


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce