Original title: Volně žijící herbivoři jako vektor šíření druhů v opuštěné krajině
Translated title: Free-ranging herbivores as a dispersal vector for species in abandoned landscape
Authors: Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (advisor) ; Karlík, Petr (referee)
Document type: Master’s theses
Year: 2014
Language: cze
Abstract: [cze] [eng]
Endozoochorie je velmi důležitá součást vztahu mezi rostlinami a živočichy. V rámci modelového území Doupovských hor fungují jako účinné dispersní vektory velcí herbivorní savci, konkrétně jelen evropský, jelen sika a prase divoké. Z 282 vzorků trusu vyklíčilo 29 719 semenáčků patřící do 91 druhů. Nejčastějším druhem byla Urtica dioica (80 % všech vyklíčených rostlin). Množství semen v trusu a druhové složení byly závislé na dispersním vektoru, vykazovaly silnou sezonalitu a lišily se v rámci dvou studovaných lokalit. Frekvence druhů v trusu neodpovídala jejich zastoupení v krajině, což naznačuje silnou preferenci druhů ze strany jejich spásačů. Je však potřeba další výzkum na otestování této hypotézy. Vzhledem k velké časové náročnosti zpracování trusových vzorků před vysetím byl testován vliv koncentrace trusu promytím na klíčivost a druhové složení. Podle předběžných výsledků klíčí z koncentrovaných vzorků více jedinců i druhů, avšak promytí nemá vliv na klíčení největší dominanty U. dioica. Koncentrace promytím je doporučena pro urychlení klíčení ve skleníkových podmínkách. Z předběžných výsledků dále vyplývá, že není vhodné aproximovat množství semen/druhů na určitou hmotnost. Jako lepší varianta se jeví pracovat s jednotkami trusových hromádek. Klíčová slova: endozoochorie, šíření semen,... Endozoochory is an important part of plant-animal relationship. In model area of the Doupov Mountains large herbivore mammals, such as red deer, sika deer and wild boar, act as effective seed dispersers. Out of 282 dung samples 29 719 seedlings of 91 species emerged. The most common species was Urtica dioica (80 % of all seedlings). The amount of seeds in dung as well as species composition were highly dependent on dispersing animal, both showed strong seasonality and differences between two studied localities. Frequency of species in dung did not correspond to their frequency in vegetation suggesting strong preferences of herbivores as predators. However more research is needed to test this hypothesis. Given very high time demands for samples processing beforehand the emergence experiment, the influence of concentration by washing through on seedling emergence and species composition was tested. According to preliminary results more seedlings and species emerge from concentrated samples. However, concentration has no effect on emergence of U. dioica as the most common species. Concentration of samples by running water is recommended for faster emergence in greenhouse conditions. Preliminary results also suggest that the approximation of number of seedlings/species on weight of dry mass is not...
Keywords: Cervus elaphus; Cervus nippon; endozoochory; seed dispersal; Sus scrofa; TerHeerdt method; Urtica dioica; Cervus elaphus; Cervus nippon; endozoochorie; Sus scrofa; TerHeerdt metoda; Urtica dioica; šíření semen

Institution: Charles University Faculties (theses) (web)
Document availability information: Available in the Charles University Digital Repository.
Original record: http://hdl.handle.net/20.500.11956/68511

Permalink: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-337648


The record appears in these collections:
Universities and colleges > Public universities > Charles University > Charles University Faculties (theses)
Academic theses (ETDs) > Master’s theses