Název:
The Promise and its Ethics
Překlad názvu:
Slib a jeho etika
Autoři:
Põhjala, Priit ; PETŘÍČEK, Miroslav (vedoucí práce) ; BERGAN, Ronald (oponent) Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2016
Jazyk:
cze
Nakladatel: Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta. Knihovna
Abstrakt: [cze][eng] I have taken the subject of Ethics in the film The Promise (1996) by the filmmakers Jean-Pierre Dardenne and Luc Dardenne as a case study in the use of philosophy, in this instance that of the French philosopher Emmanuel Levinas (1906 - 1995), and how it can inform all aspects of storytelling. While not the only viable interpretation of the work, Levinas' thought is most relevant to the narrative as well as to the larger intellectual goals of the film. His ethics here is not here merely tacked on intellectualism but is formative of the characters and the story told by the filmmakers, to the point where the film itself becomes a test for the acceptability of the philosophy, akin to a though experiment in film form, something that it at the very end fails to prove. Despite its philosophical and story telling short comings, the Promise is a good showcase of the use of philosophy in filmmaking and where it's successes show the strength of this approach it's failures show the perils of it, something that the Dardenne brothers have shown to have learn from in their subsequent films.Zvolil jsem si téma etiky ve filmu Slib (1996) tvůrců Jeana-Pierra Dardennea a Luca Dardennea jakožto příkladovou studii užití filozofie, v tomto případě filozofie francouzského filozofa Emmanuela Levinase (1906–1995), a jak jeho filozofie ovlivňuje všechny aspekty vyprávění. Ačkoliv se nejedná o jedinou možnou interpretaci jejich díla, myšlenky Levinase jsou nejvíce relevantní jak pro příběh, tak i pro vyšší intelektuální cíle filmu. Zde je jeho pojem etiky jádrem postav a vyprávění až do bodu, kde se film sám o sobě stává testem pro přijatelnost Levinasovy filozofie, jako myšlenkového experimentu ve filmové podobě. Přijatelnost Levinasovy filozofie zůstává na konci filmu neprokázána. I přes filozofické a vyprávěcí nedostatky je Slib dobrým příkladem užití filozofie ve filmu, v jehož lepších částech se ukazuje síla tohoto přístupu, nicméně v horších částech můžeme vidět nebezpečí, které z tohoto přístupu vychází. V následujících filmech je zřejmé, že se bratři Dardenneové poučili ze svých chyb.
Klíčová slova:
belgická kinematografie; Dardenne, Jean-Pierre, 1951-; Dardenne, Luc, 1954-; etické aspekty; fenomenologie; filmoví režiséři; filozofické aspekty; filozofové; Lévinas, Emmanuel, 1905-1995
Instituce: Akademie múzických umění v Praze
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Dostupné registrovaným uživatelům v digitálním repozitáři AMU. Původní záznam: http://hdl.handle.net/10318/9604