Original title:
Dům č.p. 98
Translated title:
House Number 98
Authors:
Hauser, Filip ; Lang, Dominik (referee) ; Ambrůz, Jan (advisor) Document type: Bachelor's theses
Year:
2014
Language:
cze Publisher:
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta výtvarných umění Abstract:
[cze][eng]
Ve mlýně se odrážejí všechny historické události, které Stráž nad Nežárkou zasáhly. Mlýn se díky nim stává místem, které nese v souvislosti s dějinami města silný genius loci. …Života mlynářské rodiny i všech zaměstnanců mlýna či pily se dotýká ekonomická krize, která přichází začátkem 30. let. Ve mlýně ji ale ustávají důstojně. „Můj tatínek vzpomínal, jak se musel snažit v té době udržet práci pro své zaměstnance na pile i ve mlýně a byl rád, že nikoho tehdy nepropustil.“ V letech těsně před válkou se osazenstvo mlýna rozrůstá o vojáky, kteří tu byli během mobilizace ubytovaní. Nejprve to byla vojenská četa cyklistů. „Pan četař chodil do rodiny poslechnout si zprávy z rádia. Po jejich odjezdu byli ubytováni zase další vojáci.“ Ke konci války se kolem města formují partyzánské skupiny, Jaruška si vzpomíná, jak bylo několik Němců zastřeleno a ona na schodech Svatého Jána přihlížela tomu, jak vezou na žebřiňáku mrtvá těla pohřbít k mostu. O několik týdnů později se do města dostávají Němci, vyhánějí všechny muže na náměstí a prohledávají domy. Při nalezení čehokoli podezřelého jsou připraveni střílet. Jeden stárek ze mlýna, který patřil do zmíněné partyzánské skupiny, přichází k mamince. „On řekl: ‘Já tam nesmím jít, já opravdu nemůžu. Tak vám jenom říkám, že půjdu na třetí podlaží do mlýna a nasoukám se do sila.’ A maminka to věděla, že jo, a oni přišli a skutečně jako procházeli barák a tak. Tak maminka říkala, že když jí to řekl, tak šla do ložnice a vyndala si babiččin nebeklíč a modlila se.” Odešla válečná léta a mlýn se stává předmětem kolektivizace. A ačkoli si Jaruška vzpomíná na nového vedoucího jako na dobrého člověka, se kterým se dalo mluvit, mlýn je léty v komunistické správě velmi silně poznamenán. Mění se na sklad, všechno vybavení je vyhozeno a nahrazeno jiným. Začínají tak léta necitlivého užívání, v jejichž důsledku bude rekonstrukce po navrácení původním majitelům velmi náročným úkolem a výzvou pro budoucí generace, které žádné z těchto událostí na mlýně už nepamatují… Tato práce se snaží reflektovat historické události týkající se budovy panského mlýna ve Stráži nad Nežárkou a osobní prožitky jeho obyvatel. Instalacím předcházela dokumentární práce mapování historie místa a osobního příběhu Jaroslavy Válkové, která ve zmíněném mlýně vyrůstala a jejíž rodina mlýn po generace budovala. V autorské reflexi jsem se rozhodl věnovat vztahu člověka a domu a posunout tento vztah do určitého typu podobenství vycházejícího z předešlé dokumentární činností. Vznikly tak 3 instalace přímo v budově mlýna. Dům jako reflexe mě samotného. Dům jako nestálý konstrukt. Dům jako osobní konstrukt.
The Great depression in 1930’ relates to miller’s family and all employees of the watermill as well as sawmill. However, they bore these times courageously. “My father recalled how difficult it was to keep the work for his employees. He was very glad he did not dismiss anyone.” In the year right before the beginning of war the watermill accommodated soldiers. First of all it was an army cyclist unit. “Seargant always came into our home to listen to news. New soldiers arrived after their departure.” At the end of war the surroundings of the city swarmed with partisans. Jaruška recalls several Germen to be shot and she observed how these bodies were carried on hay wagon to be buried near bridge. Germen reached the city after several weeks. They forced all men to town square while searching their houses. In case they found anything suspicious they were ready to shot. One workman who was a member of a partisan group came to my mother and said: “I cannot go there, I really can’t. So I’m telling you I’m going to the third floor of the mill and I will squeeze myself into storage container.” So my mother knew and when they came they searched everywhere. My mother told me that after the workman informed her about his hiding place she went to bedroom and started to pray. War year passed away and the watermill became a subject of nationalization. Jaruska remembers the new head of the mill as a very kind and good person. However, years of communist management left a big scare on the mill. It was rebuilt into storage unit. All equipment and furnishing was replaced with new ones. So the years of insensitive and poor usage of the watermill began. Restoration of the mill after its restitution to its former owners is going to be a challenge for future generations none of which remember events that happened there. This thesis aims to reflect historical events concerning building of arictocratic mill that is located in Stráž nad Nežárkou as well as to reflect experience of its residents. Creation of installations themselves was preceded by documentary work including mapping of the place and of a personal story of Jaroslava Válková who grew up in the mill and her family has been related with the house. I have decided to focus the author’s reflection on a relationship between a human and a house. Further, I have decided to shift the relationship into a type of parable based on previous documentary work. Three installations were created directly in the mill. The house is a reflection of myself. House as an unstable construct. House as a personal construct.
Keywords:
document; history; installation; dokument; historie; instalace
Institution: Brno University of Technology
(web)
Document availability information: Fulltext is available in the Brno University of Technology Digital Library. Original record: http://hdl.handle.net/11012/34182
guest ::
