Název:
Determinanty práce sester na interních odděleních Jihočeského kraje
Překlad názvu:
Determinants of nurses work on internal departments of the South-Bohemian region
Autoři:
SKOŘEPOVÁ, Jana Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2015
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Základní teoretická východiska: Východiskem pro zpracování této práce byla skutečnost, že s požadavky rozvíjející se společnosti se také významně změnil pohled na sesterské povolání. Na současném trhu práce je především poptávka po erudovaných, kvalifikovaných všeobecných sestrách, které jsou schopné flexibilně a nezávisle fungovat v rozmanitých podmínkách, samostatně se vzdělávat a získávat nové zkušenosti. Teoretická část se v úvodu zabývá bližší identifikací práce sester a následně přibližuje jednotlivé atributy, které se práce sester dotýkají, jako vzdělávání, náplň a kompetence. Jedna z kapitol se také zaměřuje na osobnostní předpoklady pro práci sestry a na organizaci práce na interních odděleních. Druhá část teoretické práce se potom věnuje rozboru hlavních determinantů práce. Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Pro splnění hlavního záměru práce byly vytyčeny tři cíle. Cíl 1: Identifikovat hlavní determinanty práce všeobecných sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 2: Zmapovat spokojenost sester na interních odděleních Jihočeského kraje. Cíl 3: Zmapovat výskyt syndromu vyhoření u sester na interních odděleních Jihočeského kraje. K dosažení cílů byly v části kvalitativního výzkumu položeny čtyři výzkumné otázky. VO 1: Jaké determinanty své práce sestry udávají nejčastěji? VO 2: Jak jsou sestry spokojeny se svými pracovními podmínkami? VO 3: S jakými motivačními prvky se sestry během své praxe setkaly? VO 4: Jak jsou sestry informovány o fenoménu syndrom vyhoření? Pro kvantitativní výzkum bylo následně stanoveno pět hypotéz. H1: Sestry s vysokoškolským vzděláním označují špatnou organizační strukturu a vedení zařízení jako nejvýznamnější determinant své práce více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H2: Sestry s vysokoškolským vzděláním vnímají celoživotní vzdělávání jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H3: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více pocit uspokojení z práce, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H4: Sestry s délkou praxe v interních oborech 10 let a méně udávají více spokojenost s pracovními podmínkami, než sestry s délkou praxe v interních oborech delší než 10 let. H5: Sestry s celkovou délkou praxe nad 10 let udávají více zkušeností s výskytem syndromu vyhoření, než sestry s délkou praxe 10 let a méně. Metodika: V této diplomové práci bylo využito techniky kvalitativního i kvantitativního sběru dat. Výsledky v první fázi empirického šetření byly získány na podkladě polostrukturovaných rozhovorů, vedených s dvanácti všeobecnými sestrami pracujícími ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec). Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do kategorií. Druhá část empirického výzkumu obsahuje výsledky kvantitativního šetření, které bylo založeno na získání dat pomocí anonymního dotazníku, určeného všeobecným sestrám pracujících v nemocnicích Jihočeského kraje na odděleních s interním zaměřením (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Český Krumlov). Získaná data byla následně roztříděna, popsána a zpracována nejdříve popisnou statistikou do grafů pomocí programu Microsoft Office Excel 2010 a v dalším kroku bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí kvadrát testem v kontingenční tabulce. Zvolená hladina významnosti byla 5 %.Basic theoretical background: The background of elaboration of this thesis was the fact that the perception of the occupation of a nurse has also changed remarkably with the requirements of the developing society. The present labour market mainly demands erudite, qualified general nurses that are able to work flexibly and independently under various conditions, to educate themselves independently, and to absorb new experience. The introduction of the theoretical part deals with more detailed identification of nurses' work and focuses on the individual attributes affecting nurses' work, like education, job contents and competences. One of the chapters also focuses on the personality traits necessary for the job of a nurse and on the organisation of work at internal medicine departments. The second part of the theoretical work then analyses the main determinants of the work. The aims of the thesis, questions and hypotheses: Three aims were set to meet the main purpose of the thesis. Aim 1: To identify the main determinants of the work of general nurses at internal wards. Aim 2: To map satisfaction among nurses from internal wards of the South Bohemia Region. Aim 3: To map the burnout syndrome among nurses from internal wards of the South Bohemia Region. Four research questions were asked in the qualitative research part to achieve the aims. RQ 1: What are the work determinants most often mentioned by the nurses? RQ 2: Are nurses satisfied with their work conditions? RQ 3: What motivating elements have the nurses experienced during their practice? RQ 4: How are nurses informed of the burnout syndrome phenomenon? Five hypotheses were consequently set for the quantitative research. H1: Nurses with tertiary education identify poor organization structure as the most important determinant of their work more than those without tertiary education. H2: Nurses with tertiary education perceive lifelong education as a motivating element for improvement of nursing care quality more than those without tertiary education. H3: Nurses with 10-year or shorter experience in internal medicine express the feeling of satisfaction with their work more than nurses with longer than 10-year experience in internal fields. H4: Nurses with 10-year or shorter experience in internal medicine express satisfaction with their working conditions more than nurses with longer than 10-year experience in internal fields. H5: Nurses with longer than 10-year experience have more experience with the burnout syndrome occurrence than nurses with 10-year or shorter experience. Methodology: Both the qualitative and quantitative data collection techniques were used in this thesis. The results for the first phase of the empiric research were obtained by means of semi-structured interviews led with twelve general nurses working at internal medicine specialized departments of four hospitals of the South Bohemia Region (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec). The results of the research were consequently analysed and categorized. The second part of the empiric research contains the results of the quantitative research based on data obtained by an anonymous questionnaire designed for general nurses working at internal medicine specialized departments of hospitals of the South Bohemia Region (České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Český Krumlov). The obtained data were then classified, described and processed first by descriptive statistics into graphs by means of Microsoft Office Excel 2010 and statistical evaluation of the hypotheses was consequently performed. The hypotheses were tested by the chi-square test in a contingency table. The chosen significance level was 5 %.
Klíčová slova:
determinanty práce sester; mobbing; motivační strategie; pracovní spokojenost; syndrom vyhoření; burnout syndrome; determinants of nurses' work; job satisfaction; mobbing; motivation strategy Citace: SKOŘEPOVÁ, Jana. Determinanty práce sester na interních odděleních Jihočeského kraje. České Budějovice, 2015. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/42662
host ::
