Original title:
Domácí péče versus ústavní péče o seniory z hlediska ošetřovatelství
Translated title:
Home care versus institutional care for seniors from the perspective of nursing
Authors:
SLÁDEČKOVÁ, Petra Document type: Master’s theses
Year:
2014
Language:
cze Abstract:
[cze][eng] Již mnoho let se věnuje velká pozornost péči o seniory z důvodu celosvětového stárnutí populace. Téměř všichni lidé si přejí, aby mohli strávit celé stáří doma ve svém prostředí. Tato myšlenka je podporována i mnoha odborníky, kteří se problematikou stáří zabývají a poukazují na výhody, které to obnáší jak pro daného seniora, tak i pro společnost. Proto je paradoxem, že mnoho starých lidí je umístěno v různých zdravotních a sociálních zařízení a to i přes velkou nabídku různých terénních služeb, které umožňují seniorům v domácím prostředí setrvat. Právě proto si tato diplomová práce klade za cíl porovnat ošetřovatelskou péči o seniory poskytovanou v jejich domácím prostředí s péčí v ústavních zařízeních, a to jak z pohledu sestry, která péči poskytuje, tak z pohledu samotného seniora či jeho rodinných příslušníků. Celá práce je členěná na dvě hlavní časti. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení stáří a změn, které s sebou stáří přináší. Také poukazuje i na to jak je stáří vnímáno v současné společnosti. Dále se zaobírá různými typy péče o seniory, která je nejčastější dělena na rodinnou, zdravotní a sociální péči. Praktická část práce je zaměřena přímo na jednotlivé rodiny seniorů, kteří žijí ve své domácnosti s podporou domácí péče a na rodiny, které mají svého člena na oddělení pro dlouhodobě nemocné. Dále jsem se v praktické části zaměřila i na ošetřující personál, konkrétně zdravotní sestry, které přicházejí každý den do styku s těmito seniory. K výzkumnému šetření byla využita kvalitativní výzkumná metoda. Ke sběru dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. První část výzkumného souboru tvořily sestry pracující na oddělení dlouhodobě nemocných a sestry, které pracují v domácí péči. Druhá část souboru se skládala ze seniorů a jejich rodin, kteří pobývají na oddělení dlouhodobě nemocných a seniorů a jejich rodin, kteří využívají služeb domácí péče. Výpovědi jednotlivých sester, seniorů a jejich rodin jsou rozděleny do jednotlivých kategorií, jimiž jsou: informovanost, důvod umístění na LDN, spokojenost s poskytovanou péčí, výhody a nevýhody domácí péče/LDN, odlišnosti v péči na LDN a v domácím prostředí, ve stravování a pitném režimu, v polohování a výskytu dekubitů, v hygieně, v podávání léků, v převazech, ve vyprazdňování, v chování personálu/rodiny, v zázemí seniora. Z celého šetření vyplývá, že rodiny seniorů hodnotí péči v nemocnici i péči doma jako velmi dobrou, nicméně si lze všimnout, že sestry z domácí péče se těší větší důvěře rodiny a mají s ní daleko bližší vztah, než je tomu v nemocnici. Obě skupiny sester si myslí, že péče, kterou poskytují je kvalitní a odborná, ale poukazují na nedostatek financí, které má jak nemocnice, tak agentura domácí péče. Jako velmi překvapující se ukázal fakt, že rodiny, které mají svého seniora v ústavní péči, jsou rády, za jeho umístění, neboť se domnívají, že by se sami o něho nezvládly náležitě postarat. Z provedeného šetření nelze jednoznačně posoudit, který typ péče je nejvýhodnější, neboť oba způsoby mají své pozitivní i stinné stránky pro každou zúčastněnou stranu a velkou roli zde hrají různé proměnné, jako je třeba zdravotní stav seniora, jeho rodina či sociální zázemí. Pro důkladné zmapování celé situace by bylo zapotřebí realizovat kvantitativní výzkum v delším časovém úseku, který by mohl dlouhodobě sledovat poskytovanou péči a vzít v úvahu i výše uvedené proměnné, které se mohou v průběhu času měnit. For many years, great attention has been devoted to the care of the elderly due to global aging of population. Almost all people want to spend their old age at home in their environment. This idea is supported by many experts who deal with the issue of old age and point to the advantages that it entails for both the senior and for the society. Therefore, it is paradox that many old people are placed in various health and social care facilities despite a wide range of various external services that enable seniors to stay in their home environment. That is why this master thesis aims to compare the nursing care provided to elderly people in their home environment with the care provided in institutions, both from perspective of a nurse who provides the care and from perspective of the elderly person or members of their family. The thesis is divided into two main parts. The theoretical part focuses on explaining the old age and the changes that come along with the old age. It also points out how old age is perceived in contemporary society. Further, it deals with different types of senior care that is most frequently divided into family, health and social care. The practical part is focused directly on individual families of seniors who live at home supported with home care, and to families who have a member in the department for the chronically ill (DCI). In the practical part I also focused on nursing staff, particularly nurses who come into contact with the seniors every day. A qualitative research method was used for the research survey. The technique of in-depth interview was used for data collection. The first part of the research group consisted of nurses working in DCI and nurses working in home care. The second part of the group consisted of seniors who reside in DCI and their families and the elderly who use home care services and their families. Interviews with the nurses, seniors and their families are divided into individual categories: awareness, reason for placement to DCI, satisfaction with the care provided, the advantages and disadvantages of home care/DCI, differences in care in DCI and at home, in foods and drinks, positioning and incidence of pressure sores, hygiene, administering medicines, re-bandaging, in bowel habits, behavior of staff/family, facilities for a senior. The investigation shows that families consider hospital care and home care to be very good, but it can be seen that home care nurses enjoy greater trust of the family and have much closer relationship than those in a hospital. Both groups of nurses think that the care they provide is of high quality and professional, but point to the lack of funding that a hospital and a home care agency have. A very surprising fact emerged that families that have an elderly person in institutional care are eager for the placement since they believe that they would not be able to care of them properly themselves. The investigation cannot clearly assess which type of care is best because both methods have their positives and downsides for every party involved and there are different variables, such as the health condition of the elderly, their family or social background. Quantitative research over a longer period of time would be required for thorough mapping of the entire situation which could monitor the provided care in the long run and also take into account the above variables that may change over time.
Keywords:
family; Home care. institutional care; nursing; retirement home; senior; domov pro seniory; Domácí péče; ošetřovatelství; rodina; senior; ústavní péče Citation: SLÁDEČKOVÁ, Petra. Domácí péče versus ústavní péče o seniory z hlediska ošetřovatelství. České Budějovice, 2014. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Institution: University of South Bohemia in České Budějovice
(web)
Document availability information: Fulltext is available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Original record: http://www.jcu.cz/vskp/33605
guest ::
