Original title:
Trendy forem partnerského soužití v kontextu sociální politiky
Translated title:
The Trends of Partner Cohabitation Forms in the Context of Social Policy Development
Authors:
VODRÁŽKOVÁ, Magdalena Document type: Master’s theses
Year:
2014
Language:
cze Abstract:
[cze][eng] Tato práce se zabývá zmapováním forem partnerského soužití a jejich vývojem v souvislosti se změnami sociální politiky. Manželství má bohatou historii a v průběhu dějin se jeho podoba i podstata několikrát změnila. Za posledních šedesát let vzrostla míra rozvodovosti, došlo ke zrovnoprávnění žen a jejich zvýšenému zapojení na trhu práce. Nesezdané soužití je velmi podobné manželství a zpravidla mu též předchází. V současné době je tento typ partnerského soužití čím dál běžnější, a někdy dokonce nahrazuje manželství. S manželstvím a nesezdaným soužitím přímo souvisí založení rodiny, proto je v teoretické části popsán vznik rodiny, její funkce a její proměny v průběhu času. Zbytek teoretické části je věnován sociální a rodinné politice. Právě rodinná politika je velmi podrobně charakterizována z pohledu její koncepce, cílů, nástrojů i systémy opatření, kterými podporuje rodiny. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat, jaké formy partnerského soužití byly preferovány v různých vývojových obdobích sociální politiky v České republice a jaký vliv měla jednotlivá opatření rodinné politiky na populační vývoj v rámci sňatečnosti, porodnosti, nebo rozvodovosti z krátkodobého a také z dlouhodobého hlediska. V souvislosti s cílem práce byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: instituce manželství byla ve všech vývojových etapách sociální politiky důležitější pro ženy než pro muže. Hypotéza 2: vysokoškolsky vzdělané osoby více preferují manželství než osoby se základním vzděláním. První část výsledků výzkumu je zpracována komparativní analýzou dostupných sekundárních zdrojů týkajících se vybraných vývojových etap sociální politiky v naší zemi. Druhá část výzkumu probíhala formou pilotáže prostřednictvím kvantitativní metody dotazníkového šetření. Z výsledků vyplývá, že výrazná změna materiálních podmínek rodin s dětmi se příznivě projeví na růstu populace. Ženy spojovaly manželství s mateřstvím a tím i s větší jistotou při výchově dětí. Počet sňatků u vysokoškolsky vzdělaných lidí stoupá oproti lidem s nižším vzděláním. Na tento stav má vliv také vzrůstající počet lidí s vysokoškolským vzděláním, který se díky společenským podmínkám začal zvyšovat od 90 let 20. století. Lidé s vysokoškolským vzdělaním více zastávají názor, že hlavní důvod, proč lidé uzavírají manželství, je narození dítěte, ale zároveň v tom nevidí takovou důležitost, jako vyučení lidé. This thesis maps trends and development of partner cohabitation in relation to social policy changes. Marriage has a rich history and its form and nature has changed several times in the past. In the last sixty years, the divorce rate has risen, women have become more emancipated and their participation in the labour market. Unmarried cohabitation is similar to marriage which it also usually precedes. This type of partner cohabitation is currently more common and it sometimes replaces marriage completely. The theoretical part of this thesis also describes the founding of a family, its function and history, because starting a family is closely related to marriage and unmarried cohabitation. The remainder of the theoretical part is dedicated to social and family policy, which is characterized in greater detail, regarding its concepts, goals and tools, together with family support systems and measures. The goal of this thesis was to map preferred forms of partner cohabitation at various stages of social policy development in the Czech Republic and to determine the influence of individual social policy measures on population development in the context of marriage, birth or divorce rates in the short and long term. Two hypotheses related to the goals of this thesis have been established. Hypothesis no. 1: The concept of marriage has been more important for women than for men at all stages of social policy development. Hypothesis no. 2: University-educated individuals prefer marriage more than those with elementary education. The first part of the research results is a comparative analysis of available secondary resources relating to certain development stages of social policy in our country. The second part of the research was conducted in the form of a pilot study, using the quantitative method on questionnaires. Results indicate that significant change in the material conditions of families with children has positive effect on population growth. Women used to link marriage to motherhood and to greater certainty while raising children. The number of marriages among university graduates is increasing. This has also been caused by the higher number of people with university education. This trend started in the early 90s. Respondents with university degrees expressed the opinion that the main reason to form a marriage is having children, yet they do not consider it as important as those without university education.
Keywords:
developmental stage; family; family policy; marriage; partner cohabitation; unmarried cohabitation; manželství; nesezdané soužití; partnerské soužití; rodina; rodinná politika; vývojová etapa Citation: VODRÁŽKOVÁ, Magdalena. Trendy forem partnerského soužití v kontextu sociální politiky. České Budějovice, 2014. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Institution: University of South Bohemia in České Budějovice
(web)
Document availability information: Fulltext is available in the Digital Repository of University of South Bohemia. Original record: http://www.jcu.cz/vskp/38660
guest ::
