Original title:
Essays on Financial Innovation, Credit Constraints, and Welfare
Translated title:
Essay on Financial Innovation, Credit Constraints, and Welfare
Authors:
Janíčko, Martin ; Chytil, Zdeněk (advisor) ; Tlustý, Adolf (referee) ; Pavelka, Tomáš (referee) ; Frait, Jan (referee) Document type: Doctoral theses
Year:
2010
Language:
eng Publisher:
Vysoká škola ekonomická v Praze Abstract:
[eng][cze] The submitted thesis is composed of three different articles dealing with issues of financial innovation, credit constraints, and their impact on welfare. The first article treats the contemporary theoretical grasp of the interaction between the financial and real economies, focusing primarily on the role of modern financial innovation in the business cycle. For this purpose, a framework promoted by the Regulation School and Post Keynesians is frequently employed, whilst some other unorthodox streams and mainstream economics are partially discussed as well. All of them aspire -- either per se or under the pressure of the contemporary economic agenda -- to clarify the evolution of financial innovation and credit in the recent era. It is generally found that certain consensus across the schools of economic thought exists, but some of them have done a better job in predicting the consequences of the financial innovation for real economic activity than others. Further, two dynamic macroeconomic models are developed in order to, inter alia, identify the possible effects of extended credit availability presented in the former article on the example of the housing market, and simulate the effects of housing price changes on general welfare. Clearly, this part of the thesis exhibits the indirect consequences of financial innovation as, once again, being rather ambiguous: after having partially unleashed the unprecedented credit granting in the economy, impacting interest rates and loan-to-value ratios, with a subsequent impact on housing prices, it has also influenced credit constrained and unconstrained households in a different manner. Based on an analysis of the situation using partial and general equilibrium analytical frameworks, two somewhat different conclusions are drawn up with respect to the occurrence of various shocks in the models. Under the partial equilibrium framework the effects of relaxation of credit constraints are visible and quite straightforward, indicating relatively simple and intuitive relationship between the price appreciation and general welfare. This is primarily perspicuous for the credit constrained households. In the general equilibrium framework, on the other hand, the transitional dynamics of shock proliferation is more transparent and the impact on credit constrained vs. unconstrained households is more ambiguous and much different from the basic intuition used in the article anchored in the partial equilibrium toolbox.Předkládaná disertační práce je složena ze tří rozdílných článků, jejichž společnými tematickými jmenovateli jsou finanční inovace, úvěrová omezení a obecný dopad na blahobyt. První příspěvek se zabývá teoretickým ukotvením interakce mezi finanční a reálnou sférou ekonomiky, s důrazem na roli finančních inovací ve fungování hospodářského cyklu. Pro tento účel je často využit teoretický aparát školy regulace a postkeynesovské ekonomie, přičemž je zároveň konfrontován s přístupy ekonomie hlavního proudu a částečně i s některými jinými přístupy mimo něj. Všechny tyto směry určitým specifickým způsobem interpretují roli finančních inovací v moderních ekonomikách, a to ať již v souladu s jejich zaměřením, nebo pod vlivem posledních ekonomických událostí. Obecně lze konstatovat, že existuje jistý konsenzus napříč jednotlivými školami, přičemž ale některé z nich byly evidentně podstatně úspěšnější při predikování krizových událostí než jiné. V následujících dvou článcích jsou konstruovány dva makroekonomické modely, využívající dynamického přístupu, které mimo jiné demonstrují efekty větší úvěrové dostupnosti na příkladu bydlení pro tzv. úvěrově omezené a úvěrově neomezené domácnosti. I zde se ukazuje nepřímý dopad finančních inovací jako velice nejednoznačný. Je zřejmé, že uvolnění úvěrových podmínek také pomocí finančně-inovativních aktivit, mající dopad na úrokové míry nebo např. poměr mezi půjčkou a hodnotou nemovitosti, a jejich následný vliv na ceny nemovitostí, může mít rozdílné dopady pro domácnosti s pevným úvěrovým omezením a domácnosti bez takovéhoto omezení. Situace je analyzována pomocí dílčí a celkové rovnováhy, přičemž pro rozdílné použité metody lze nikoli překvapivě dojít k odlišným výsledkům, které jsou determinovány incidencí různých šoků v průběhu kreditního cyklu. V modelu dílčí rovnováhy jsou patrnější a jednoznačnější efekty uvolnění úvěrových omezení, jež zároveň nabízejí poměrně jednoduchý a intuitivní logický sled mezi růstem cen a obecným blahobytem. Tento sled je především viditelný u úvěrově omezených domácností. Na druhou stranu v modelu celkové rovnováhy je jasněji a pochopitelněji znázorněna tranzitivní dynamika celého procesu a zároveň dopad na různě úvěrově omezené domácnosti je méně jednoznačný a rozdílný od intuitivního modelu dílčí rovnováhy z předcházející stati.
Keywords:
aggregate welfare; binding credit constraints; business cycle amplitude; financial innovation; French Regulation School; general equilibrium; multi-sector production; Post Keynesian economics; amplituda hospodářského cyklu; celkový blahobyt; finanční inovace; francouzská škola regulace; postkeynesovská ekonomie; vícesektorová produkce; všeobecná rovnováha; úvěrové omezení
Institution: University of Economics, Prague
(web)
Document availability information: Available in the digital repository of the University of Economics, Prague. Original record: http://www.vse.cz/vskp/eid/39204
guest ::
