2023-10-29
00:01 |
Underground na kopci? Styčné plochy a různice mezi undergroundem a hanspaulským hnutím
Melichar, Dominik
Undergroundová, především hudební scéna je relativně uzavřené společenství spjaté především se jmény Ivana Martina Jirouse, Egona Bondyho a kapelou The Plastic People of the Universe, na něž se paprskovitě váže celá řada aktivit dalších jednotlivců a skupin rozesetých po celé republice. Hanspaulské hnutí, které své počátky datuje rokem 1966, vrchol do konce sedmdesátých let a postupný úpadek do poloviny let osmdesátých 20. století, dosud nebyla v souvislosti s undergroundem promýšlena. Cílem těchto úvah bylo poukázat na souvislosti, ale i rozdíly mezi oběma komunitami a poukázat tak na problematičnost vyčleňování undergroundového hnutí z mnohem širšího prostředí dalších neoficiálních a totalitním státem neřízených činností.
Detailed record
|
2023-05-21
00:01 |
Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil
Madl, Claire
Definice díla jako události je trefná pro charakterizaci Voltairových spisů. Zaznamenáváme totiž nejen jejich dopad na historický děj, ale Voltaira samotného považujeme také za jednoho z první intelektuálů, kteří vystoupili na veřejnost, aby „stav věcí“ změnili. Tato aktuálnost jeho díla je však jistě na obtíž při zkoumání jeho recepce v českých zemích v generacích jemu současných, tj. u aktérů „českého osvícenství“ a prvního obrození. Zevrubnější analýza této otázky (Minář, Kopal, Vodička 1964) nejen pozorovala oblibu k Voltairovu divadelnímu dílu a náznaky „voltairiánství“, coby kritický ba ironický projev vůči mnišství, pověrčivosti, klerikalismu a fatalismu, zároveň však také konstatovala, že se místní autoři k Voltairovi hlásili jen proto, aby explicitně zavrhli figuru, jež ztělesňovala theismus a svobodomyšlenkářství. Zvlášť enigmatické se jeví víckrát komentované váhání Dobrovského před četbou Voltairova díla.Díky dnes již dostupnějším poznatkům o dovozu knih do českých zemí a na základě dvou koncepčních přístupů se pokusíme přispět k této diskusi a posléze k definici díla a jeho působení ve společnosti. Vezmeme jednak v potaz materiální povahu díla, jehož rozšíření záleží na jeho fyzické vlastnosti. V případě Voltairově se jeví pro české země zásadní jazyk rozšíření jeho spisů a povaha knižního trhu druhé poloviny 18. století. Na úhel nahlížení na Voltairovo dílo dále velice působil sociální kontext rozšíření jeho renomé. Konečně cenzurní praxe byla nevyhnutelnou, avšak nejednoznačnou překážkou. Tímto přístupem lze situovat momenty recepce díla v časovosti jeho nikdy nedokončené konstrukce, kterou po Pierre-Michel Mengerovi pojmeme jako proces jeho „řídnutí, upevňování a vzrůstu“.
Detailed record
|
2023-03-28
00:39 |
Náš člověk odjinud Ludvík Vaculík
Iwashita, Daniela
Příspěvek sumarizuje význam Brumova, Prahy a Dobřichovic jakožto rodiště, dějiště a útočiště v autobiografickém díle Ludvíka Vaculíka. Všímá si také odlišných rolí, které na sebe protagonista díla na těchto třech místech bere.
Detailed record
|
2023-03-12
00:04 |
Detailed record
|
2023-02-26
00:14 |
Detailed record
|
2023-01-15
23:30 |
Detailed record
|
2023-01-15
23:30 |
Detailed record
|
2023-01-08
22:31 |
Detailed record
|
2022-11-27
22:33 |
Psychoanalýza před psychoanalýzou? Zájem pozdního osvícenství o nevedomí a trauma
Smyčka, Václav
Studie se zabývá uchopením traumatu, neurózy a nevědomí v psychologických povídkách a případových studiích pozdních osvícenců z českých zemí. Zaměřuje se na texty filozofa, spisovatele a přírodovědce Gottfrieda Immanuela Wenzela a spisovatele Christiana Heinricha Spieße. Dokládá, že zájem těchto autorů o dané fenomény nevycházel tolik z nastupujícího romantismu, jako spíše z osvícenské empirické nauky o duši a často i překvapivě archaických teorií, jako bylo aristotelské pojetí duše a paměti či mechanické představy o fungování nervových vláken na principu vibrace. Zvláště Wenzel propojil úvahy o neurózách se svým výzkumem snů, vytěsněných myšlenek a principů snové imaginace, a takto předjal některé teze psychoanalýzy.
Detailed record
|
2022-11-20
00:00 |
Putování za Libuší aneb Identity Josefa Jiřího Kolára
Futtera, Ladislav
Studie analyzuje trojici prací spisovatele a dramatika Josefa Jiřího Kolára, německy psanou novelu Libussa am Missisippi (1842), její českou verzi Libuše v Americe (1854) a dramatickou scénu Věštba Libušina (1868), na jejichž příkladu je sledován Kolárův umělecký vývoj a proměny identity slovesného umělce působícího v českých zemích kolem poloviny 19. století. Během sledovaného období se z Kolára, roku 1842 herce německého a českého souboru Stavovského divadla, publikujícího v obou zemských jazycích, stal uznávaný českojazyčný dramatik. Tuto kariéru trojice textů výstižně lemuje: v případě Libuše na Mississippi se jedná o originální pokus kriticky se vyrovnat z pozice uměleckého uskupení Mladá Čechie (Junges Böhmen) s dědictvím poetiky romantismu, romantickými stereotypy o Češích a českých zemích a konečně též s romantickým nacionalismem českého národního hnutí. Třebaže Kolár při převodu novely do češtiny učinil řadu úprav, jeho text nebyl kompatibilní s mytologicko-historickým čtením pověsti o Libuši, dominantnímu v českojazyčné kultuře. Tomu vyhovovala až Věštba Libušina, inscenovaná u příležitosti položení základních kamenů Národního divadla. Kolár jejím vyzněním, přitakávajícím historismu prostupujícímu českou společnost, negoval oba své předchozí libušovské texty. Tato negaci však současně znamenala definitivní umělecké ztotožnění s českým národním programem a přijetí české národní identity. Kolára tak lze s ohledem na jeho tvůrčí trajektorii vnímat jako typického zástupce generace umělců, která zahájila svou kariéru na počátku 40. let 19. století, kriticky se vyrovnávala s romantismem a romantickým nacionalismem, po revoluci roku 1848 však její příslušníci vrostli – ať už na české či německé straně – do nacionalizované měšťanské společnosti českých zemí.
Detailed record
|
|
|
|
guest ::
