|
Lesní pedagogika
RANDOVÁ, Anna
Cílem této bakalářské práce je doložit význam environmentální výchovy a i lesní pedagogiky pro rozvoj dětského vnímání. Teoretická část se zaměřuje na zpracování informací o zapojení environmentální výchovy do školních vzdělávacích programů mateřských škol, seznámení s pojmem ?lesní pedagogika? (v ČR i ve světě), jejím cílem a zaměřením. Dále pak jsou zde zpracovány poznatky o lesních mateřských školách, rovněž v české republice i v zahraničí. Vlastní praktická činnost obsahuje návrh vypracovaných aktivit lesní pedagogiky dle ročních období pro třídu mateřské školy a jejich realizaci. V práci je vyhodnocen jejich přínos pro rozvoj dětského vnímání
|
|
Komparace TVP (na pozadí RVP) mateřské školy běžného typu a waldorfské mateřské školy v oblasti rukodělné činnosti a umění.
SLACHOVÁ, Adéla
Tématem bakalářské práce je komparace třídních vzdělávacích programů mateřské školy běžného typu a waldorfské mateřské školy v oblasti rukodělné činnosti a umění. Z tohoto důvodu se teoretická část zabývá nejprve základními dokumenty mateřských škol, ideologickým východiskem waldorfské pedagogiky a metodikou uměleckých činností ve waldorfské mateřské škole. Praktická část přináší výsledky kvalitativního výzkumu, realizovaného rozborem školních a třídních vzdělávacích programů, pozorováním uměleckých činností a prostřednictvím rozhovorů s učitelkami.
|
|
Technologie vzdělávání v podmínkách Waldorfské školy
LISOVÁ, Daniela
Tato práce pojednává o technologii vzdělávání ve specifickém prostředí Waldorfské školy s důrazem na pedagogické zvláštnosti tohoto druhu škol. Teoretická část zahrnuje vysvětlení pojmu technologie vzdělávání, stručnou charakteristiku alternativního školství, jeho vzniku a vývoje u nás i ve světě. Hlavní důraz je kladen na waldorfskou pedagogiku, její východiska, obsah, cíle, specifika a historii u nás i ve světě. Praktická část obsahuje zápis z hospitací v třídách waldorfského typu a následné porovnání teorie s praxí. Dále tato práce porovnává sociální klima waldorfské třídy s třídou s tradičním způsobem výuky pomocí dotazníkového šetření za účelem objektivního zjištění pozitiv waldorfské edukace.
|
|
Paulo Freire a jeho vliv na vývoj pedagogického myšlení
LEDVINKOVA, Magda
Práce se zabývá dílem brazilského edukátora Paula Freire, který proslul v oblasti informální a populární edukace s jejím zaměřením na dialog a zájmem o utlačované. V první kapitole přibližuji osobní i profesní život Paula Freire a dobový kontext ovlivňující jeho pedagogické názory. V druhé kapitole popisuji jeho inovativní metodu alfabetizace, kterou rozvinul ve své rodné zemi Brazílii, kde byl konfrontován s masovým analfabetismem. Dále shrnuji stěžejní myšlenky jeho klíčové knihy Pedagogika utlačovaných, která je jedním z nejcitovanějších textů v oblasti edukace především v Latinské Americe, Africe a Asii. Ve třetí kapitole se zabývám Freireho vlastní teorií výchovy a vzdělávání vycházející z kritiky tradičního školství. Tradiční koncept označuje termínem ?bankovní edukace?. Na základě kritiky bankovního konceptu navrhuje svůj vlastní. Ten nazývá ?problematizující edukací?. V závěru jsou nastíněny některé z kritických ohlasů, především problematika vnucování vědomostí.
|
|
Motivace k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času
JÍROVÁ, Jana
Práce má dvě části {--} teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou vysvětleny související pojmy s motivací k výtvarnému umění, jako je kreativita, představivost a fantazie, přiblížení vybraných výtvarných technik, vymezení období mladšího školního věku, objasnění pojmu pedagogika volného času a pedagog volného času. Praktickou částí je výtvarný projekt, který je složen z výtvarných činností. Výtvarný projekt je realizovaný ve školní družině s dětmi prvních a druhých tříd základní školy. Jednotlivé části projektu obsahují různé motivační prvky, je zde patrné propojení mezi jednotlivými výchovami {--} výtvarná, tělesná, hudební.
|
|
Metody a formy práce s mládeží v domech dětí a mládeže a v nízkoprahových klubech
JAKEŠ, Vladimír
Bakalářská práce se zabývá popisem metod a forem práce v domech dětí a mládeže a v nízkoprahových klubech. V teoretické části charakterizuje na základě odborné literatury pojem volný čas a historický vývoj trávení volného času. Dále se zabývá problematikou výchovy mladých lidí ve volném čase a oborem pedagogika volného času. Je zde uveden přehled institucí v České republice, které dětem a mládeži smysluplné využití volného času nabízejí. V praktické části je popsána podrobněji činnost třech zařízení, ve kterých byly informace pro praktickou část práce získány. V závěru je zpracován přehled využívání metod a forem práce v těchto zařízeních a zhodnocení a posouzení kompetencí jejich pracovníků po stránce pedagogické a didaktické.
|
| |
|
Muzejní fenomén a muzejní pedagogika v prostředí Jihočeského muzea v Českých Budějovicích
ŠVEJKAROVÁ, Hana
Zmapování muzejní pedagogiky v Jihočeském muzeu, její prostředky a uplatnění v programové nabídce Jihočeského muzea jako cesta k výchovnému zhodnocování volného času, neformální edukaci a k naplnění obecné mezinárodně respektované definice, která je součástí Profesního etického kodexu muzeí, přijatou organizací ICOM při UNESCO "Muzeum je stálá nevýdělečná instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, vzdělávání, výchovy a potěšení"
|
|
Řetězové provádění na zámku ve Vrchotových Janovicích
PETRÁŠOVÁ, Alena
Práce se zabývá projektem pro teenagery, který nese název Řetězové provádění. Od roku 1994 se každý rok uskutečňuje na zámku ve Vrchotových Janovicích. Typická je pro něj výměna rolí, která spočívá v tom, že skupina žáků se po krátké, ale intenzivní přípravě stane krátkodobě průvodci na zámku. Práce popisuje Řetězové provádění, jeho vznik, historické pozadí, vývoj, pedagogické prvky. Vymezuje jeho strukturu jako projektu, sestavuje cíle, popisuje přípravu, realizaci projektu, doprovodné materiály i hodnocení. Autor pracuje metodou historicko pedagogického bádání, čerpá z odborné literatury, provádí analýzu dokumentů a rozhovory s autory projektu. První dvě kapitoly popisují prvky, mezi které patří zážitková pedagogika, objektové učení, komunitní učení a oživená historie. Samostatná kapitola je věnována zámku a parku ve Vrchotových Janovicích. Poslední část práce tvoří vymezení Řetězového provádění jako projektu.
|
| |
host ::
