| |
| |
| |
|
Reforma autonomního statutu Katalánska a její vztah k možné změně španělské Ústavy a teritoriálního uspořádání
Fillnerová, Jitka ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Urban, Traian (oponent)
Diplomová práce "Reforma autonomního statutu Katalánska a její vztah k možné změně španělské Ústavy a teritoriálního uspořádání" se zabývá problematikou katalánské autonomie, zejména pak nedávnou reformou autonomního statutu Katalánska v roce 2006. Jedná se o totální reformu, která vyvolala velkou polemiku, dospěla až k Ústavními soudu a rozdělila politickou scénu jak na katalánské, tak na španělské úrovni. Rozšíření samosprávy v oblasti kompetencí, financování a symbolické aspekty jako je uznání katalánštiny úředním jazykem a zejména označení Katalánska jako národa způsobuje zvětšování rozdílů mezi jednotlivými autonomními společenstvími a může vést ke snaze ostatních regionů se Katalánsku vyrovnat. Ve španělské Ústavě z roku 1978 není podoba teritoriálního uspořádání jasně vymezena, což nechává autonomním společenstvím prostor pro určování míry své autonomie. V souvislosti s katalánskou statutární reformou se tedy začalo hovořit i o reformě ústavní, která by mohla celý systém vyjasnit a zefektivnit. Za současné politické situace se ale tato změna jeví jako nereálná, protože je k jejímu schválení potřebný souhlas dvou nesmiřitelných rivalů - PSOE a PP. Reforma Ústavy se má týkat konkrétního pojmenování autonomních společenství, úpravy Senátu na fungující komoru zastupující regiony, její evropeizace a...
|
|
Důvěra k vrcholným politikům
Kunštát, Daniel
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v prosincovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména osmadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové parlamentních stran, ombudsman a předseda Ústavního soudu.
|
| |
|
Neznámý kurtoazní výraz ve staré češtině?
Nejedlý, Petr
Staročeské hapax legomenon bnedovánie je užito v adaptaci středověkého rytířského románu Vévoda Arnošt. Pro jeho vysvětlení jsou dvě hypotézy opřené o lexikální systém: 1) porušené slovo je archaická část slovní čeledi adjektiva sbedný a jeho odvozenin a znamená ,(duchaplné a zábavné) společenské jednání v souladu s dvorskou normou; (neumíme však uspokojivě vysvětlit slovotvorný vývoj vedoucí od sbedný k bnedovánie); 2) slovo je porušená podoba staročeského substantiva burdovánie (ale jeho užití v daném kontextu není přesvědčivé).
|
| |
|
Komparativní analýza českého a francouzského soudnictví
HUBKOVÁ, Dana
Cílem této bakalářské práce je popsat dva rozdílné systémy soudnictví, a to systém francouzský a systém český, a následně porovnat míru jejich rozdílnosti či podobnosti. Celá práce je rozdělena do čtyř částí. První část se zabývá historickým vývojem obou soudních soustav a jejich právním základem. Ve druhé části je soudnictví obou zemí popsáno a rozděleno z hlediska jeho druhu, tzn. soudnictví obecné, správní, ústavní a rozhodčí. Třetí část se týká organizace soudnictví a soustavy soudů v ČR a ve Francii a konečně poslední čtvrtá část je věnována shrnutí poznatků celé práce a komparativní analýze obou soudních systémů. Práce obsahuje francouzsky psané résumé a francouzsko-český glosář.
|
|
Změna ústavy v Maďarsku: analýza okolností, průběhu a dopadu
Štveráková, Iveta ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Smetanková, Daša (oponent)
V Maďarsku od 1. ledna 2012 platí nová ústava, která se již od okamžiku schválení potýká s negativní kritikou nejen na domácí půdě, ale především ze zahraničí. Kritika se týká jak procesu vytvoření a schválení nové ústavy, který proběhl během roku 2011, tak i jejího obsahu. Ústavě je vytýkáno především narušování demokratických principů. Cílem práce proto bude analyzovat proces vytvoření a schválení této ústavy, její obsah a reakce domácích i mezinárodních aktérů. Na Maďarsko byla v dubnu 2012 kvůli některým sporným ustanovením v ústavě podána žaloba k Soudnímu dvoru EU. V práci se proto také zabývám příčinami tohoto závažného rozhodnutí a zároveň způsobem, jakým bylo s Maďarskem kvůli nesrovnalostem v ústavě jednáno.
|
host ::
