| |
|
Interakce mezi TiAl taveninou a keramickými tavícími kelímky s povlaky
Dočekalová, Kateřina ; Dlouhý, Antonín ; Zemčík, L. ; Fiala, J.
V tomto příspěvku je pozornost zaměřena na studium interakce mezi taveninou TiAl a keramickými kelímky. Pro experimenty byly použity keramické kelímky bez povlaku (systém tavenina TiAl - kelímek Al2O3) a s dezoxidačním povlakem (systém tavenina TiAl - povlak CaO - kelímek Al2O3). Analýza modelového systému povlak CaO - kelímek Al2O3 byla provedena s cílem určit fázové složení soustavy před tavbou. Výsledky získané metodami SEM, EDAX a RTG difrakce umožnily identifikovat majoritní fáze přítomné na reakčním rozhraní a stanovit jejich chemické složení. Ke znečišťování taveniny oxidickými vměstky dochází pravděpodobně v procesu difúze složek taveniny podél hranic zrn jednotlivých keramických fází ve stěně kelímku a při následných chemických reakcích. Stanovení termodynamických parametrů chemických reakcí přispělo k objasnění mechanismu vzniku fází na reakčním rozhraní a mechanismu eroze stěny tavícího kelímku.
|
|
Vliv vnějšího napětí aplikovaného během žíhání na mikrostrukturu tvarově-paměťové slitiny NiTi
Dlouhý, Antonín ; Bojda, Ondřej ; Fiala, J.
Metodou transmisní elektronové mikroskopie (TEM) jsou studovány koherentní precipitáty Ni4Ti3 ve slitině Ti-50,7at%Ni po různých tepelných zpracováních. Kvantitativní analýza využívá automatické zpracování TEM snímků pomocí programu ACC (Adaptive Contrast Control). Pozornost je zaměřena na počet, velikost a objemový podíl krystalografických variant Ni4Ti3 částic. Získané výsledky naznačují, že po určitých typech tepelného zpracování dochází k heterogenní precipitaci, která se vyznačuje nejen nehomogenním rozdělením hustoty částic v objemu původních B2 zrn, ale rovněž i nehomogenním rozdělením jednotlivých krystalografických variant Ni4Ti3 precipitátů ve studované mikrostruktuře. V příspěvku je diskutován vliv heterogenní precipitace na charakteristiky martenzitické transformace B2-R-B19’.
|
|
Vliv tepelného namáhání na mechanické vlastnosti FeNiB amorfní slitiny
Zábranský, Karel ; Jirásková, Yvonna
Vliv tepelného namáhání v teplotním intervalu 150 - 350 °C na změny struktury a mechanických vlastností je studován na vzorcích FeNiB s amorfní strukturou. Vysoká pevnost v tahu, 2200 MPa, naměřená u vzorku v původním amorfním stavu mírně klesá s rostoucí teplotou žíhání vzorků do přibližně 200 °C na rozdíl od mikrotvrdosti, u níž je pozorován růst. Nad touto teplotou však dochází k výraznému zhoršení obou vlastností vlivem křehnutí amorfní struktury bez jakýchkoliv známek krystalizace.
|
|
Počáteční stadia únavového porušení polykrystalických materiálů
Man, Jiří ; Petrenec, Martin ; Obrtlík, Karel ; Polák, Jaroslav
Geometrie perzistentních skluzových stop (PSS) vytvořených v průběhu cyklického zatěžování v polykrystalických ocelích a superslitině byly hodnoceny použitím mikroskopu atomárních sil (AFM) a vysokorozlišovacím rastrovacím elektronovém mikroskopu (SEM-FEG). Vnitřní dislokační struktura slitin byla studována použitím transmisní elektronové mikroskopu (TEM). Byly identifikovány perzistentní skkluzové pásy s dislokační strukturou odpovídající lokalizaci cyklické plastické deformace ve všech slitinách a následně dány do souvislosti s PSS.
|
|
Viskozimetrické studium chování systémů L-Lysinu a 6-aminokapronové kyseliny s hyaluronanem v oblasti nízkých koncentrací aminokyselin
Šimáčková, Marcela ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem interakcí mezi vysokomolekulovou kyselinou hyaluronovou (1,75 MDa HA) a aminokyselinami, konkrétně lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K interakcím by mělo docházet mezi karboxylovou skupinou vázanou v molekule řetězce HA nesoucí záporný náboj a kladným nábojem nacházejícím se na atomu dusíku protonizované aminokyseliny. Přítomnost těchto interakcí by pak znamenala možnost navázání např. léčiv na modifikovanou kyselinu hyaluronovou. V takovém případě by HA fungovala jako cílený nosič. Interakce byly zkoumány v oblasti nízkých koncentrací pro obě aminokyseliny, konkrétně pod 10 mmoldm-3, a pro 6-aminokapronovou kyselinu také v oblasti vysokých koncentrací, konkrétně nad 20 mmoldm-3. Přítomnost interakcí byla zkoumána nejen pomocí reologie, ale i měřením pH a vodivosti. Na základě tohoto výzkumu byly interakce potvrzeny poklesem viskozity v systému.
|
|
Struktura a základní mechanické vlastnosti intermetalik na bázi TiAl
Krahula, Karel ; Dlouhý, Ivo
Gama TiAl slitiny se postupně prosazují jako vynikající konstrukční materiál. Díky zjemnění lamelární a zrnové mikrostruktury, mikrolegování, změně chemického složení, technologického vývoje, resp. jejich kombinací, bylo dosaženo znatelného rozvoje. Středem zájmu bylo zvýšení odolnosti vůči creepu, oxidaci a vysokocyklové únavě a lomu. Méně příp. dokonce žádné poznatky nejsou na poli chování při jednoosé tahové deformaci, ohybu, prakticky chybějí data o chování intermetalik za přítomnosti defektů. Důvod je přirozeně v tom, že se nejedná o vlastnosti klíčové z hlediska aplikací. S ohledem na vysokou křehkost při teplotách blízko pokojové je výzkum lomu intermetalik komplikovaný, nicméně může přinést nové náměty pro další vývoj jejich legování a mikrostruktury. Článek se orientuje na popis prvních kroků v této oblasti.
|
| |
| |
|
Elipsometrie tenkých vrstev
Novotný, Zbyněk ; Navrátil, Karel (oponent) ; Nebojsa, Alois (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem stárnutí tenkých vrstev Co a Cu na Si substrátu, připravených metodou IBAD. Proces stárnutí vrstev v závislosti na době vystavení vlivu atmosféry za pokojových podmínek je sledován spektroskopickou elipsometrií (VIS+UV) a mikroskopií atomárních sil. V případě tenkých vrstev Co byla pozorována inkubační doba trvající přibližně čtyři dny, během které dochází ke změnám v optických parametrech vrstvy bez měřitelných změn stavu topografie povrchu. Bezkontaktní mikroskopií atomárních sil byl pozorován růst přechodové vrstvy v ostrůvkovitém režimu. V průběhu stárnutí tenkých vrstev Cu byla pozorována dvě stádia růstu přechodové vrstvy - nukleační a růstové. Oba časové úseky růstu přechodové vrstvy vykazují přímou logaritmickou závislost. Bezkontaktní mikroskopií atomárních sil byl pozorován růst přechodové vrstvy. Časovým měřením pomocí mikroskopie atomárních sil v bezkontaktním režimu byl zdokumentován průběh tvorby jedné monovrstvy přechodové vrstvy. Součástí diplomové práce byla také série experimentů prováděných ve vysokovakuové aparatuře, při kterých byla studována fázová transformace tenkých vrstev Fe (22 monovrstev) na Cu(100) stabilizovaných absorpcí CO. Transformace z fcc fáze na bcc fázi byla indukovaná Ar+ iontovým svazkem s energií iontů v rozsahu (0,5-4) keV. Průběh transformace Fe vrstvy byl sledován povrchovým magneto-optickým Kerrovým jevem, spektroskopií Augerových elektronů a difrakcí pomalých elektronů.
|
host ::
