Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,245 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.14 vteřin. 

KOMUNIKACE JAKO SOUČÁST OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
FIALOVÁ, Hana
Moji bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na definici komunikace obecně a také na komunikaci v rámci ošetřovatelské péče. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky sociologického výzkumu získané s použitím metody dotazování pomocí techniky dotazníku, který byl určen zdravotním sestrám v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a ve Žďáře nad Sázavou. Dále jsou zde uvedeny výsledky rozhovorů s klienty těchto zařízení.

Ošetřovatelská péče u pacientů s chronickou pankreatitidou
SKOŘEPOVÁ, Jana
Chronická pankreatitida je závažné onemocnění, které navzdory výraznému vývoji v diagnostice i léčbě je často diagnostikováno až v pozdních stádiích nemoci. Nemoc sice vyléčit nelze, ale úpravou životního stylu a dodržováním dietního režimu lze příznivě ovlivnit nejen průběh a progresi, ale i vznik komplikací. Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče pacientů s chronickou pankreatitidou, úrovni informovanosti pacientů o svém onemocnění a režimových opatřeních při něm. Dále monitoruje ochotu a schopnosti respondentů změnu životního stylu a stravovacích návyků akceptovat.Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče u klientů s chronickou pankreatitidou. K dosažení cíle práce bylo v empirické části využito kvalitativních výzkumných metod.Výzkumné šetření probíhalo u nemocných s chronickou pankreatitidou navštěvujících gastroenterologickou ambulanci táborské nemocnice a do výzkumu byla zahrnuta skupina deseti respondentů v různém stádiu tohoto onemocnění. Jejich výběr byl podmíněn ochotou respondentů se výzkumu zúčastnit a spolupracovat na něm. S každým z respondentů byl veden polostrukturovaný rozhovor. Na základě studia této problematiky a výsledků výzkumného šetření byla jako výstup z práce pro nemocné s chronickou pankreatitidou vypracována stručná a přehledná informační brožura. Tento manuál by měl sloužit jako shrnutí a upřesnění informací, které si nemocný v klidu domova přečte poté, co byl edukován ústně. Vzhledem ke zjištěným výsledkům naší práce chceme, tuto práci a její výsledky, co nejvíce zpřístupnit odborné ošetřovatelské veřejnosti. Doufáme, že výsledky práce zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.


Ošetřovatelská perioperační péče z pohledu pacienta
LHOTSKÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí, která je poskytovaná pacientům před, během a po operačním zákroku až do propuštění do domácího ošetřování. Do výzkumného šetření jsou také zahrnuty sestry z chirurgických oborů a jejich spolupráce v perioperační péči. Teoretická část práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské perioperační péče, jak probíhá předoperační příprava a pooperační péče a jak nemocný vnímá období těsně před operačním zákrokem, kdy je předán na operační sál. Do teoretické části práce je také zahrnuta úloha sester, poskytujících perioperační péči a jejich vzájemná spolupráce. Prvním cílem práce bylo zjistit, jaká je úroveň návaznosti péče v perioperačním období z pohledu pacienta. Druhým cílem práce bylo zjistit průběh spolupráce zdravotnických pracovníků v perioperační péči. Výzkumné šetření bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byly hloubkové individuální rozhovory s pacienty a sestrami. Výběr pacientů byl záměrný, pacienti museli být po operačním zákroku a být již v domácím ošetřování. Výběr sester byl také záměrný, chirurgické sestry musely pečovat o pacienty po operačních výkonech, anesteziologické sestry musely pracovat na chirurgických operačních sálech. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že v předoperačním období spatřují pacienti největší problém v poskytování nedostatku informací o pooperační péči. Při zajišťování peroperační péče se anestezilogická sestra při prvním kontaktu představila pouze jednomu pacientovi. V pooperačním období nebyli všichni pacienti po úplném probuzení v kontaktu se sestrou, měli k dispozici pouze signalizační zařízení. Dále z rozhovorů s pacienty vyplývá, že všichni pacienti nebyli poučeni o prvním pooperačním vstávání z lůžka a další pooperační rehabilitaci. Z výsledků rozhovorů se sestrami se dozvídáme od chirurgických i anesteziologických sester, že na předoperační přípravě se anesteziologická sestra podílí až v den operace. Problémem ve spolupráci chirurgických a anesteziologických sester je předávání informací a dokumentace při předávání pacienta ze sálu. V pooperační rehabilitaci má sestra možnost spolupráce s rehabilitačním pracovníkem, ale jenom ve všední dny. Výsledky mé bakalářské práce by mohly být předány hlavní sestře nemocnice, ale zejména vrchním sestrám chirurgického a anesteziologického oddělení, aby měly možnost, domluvit se na lepší vzájemné spolupráci a komunikaci. Poněvadž na chirurgickém pooperačním oddělení pracuji, domnívám se tedy, že by bylo vhodné společně s kolegyněmi na oddělení konzultovat možné zlepšení poskytování ošetřovatelské péče v celém perioperačním období, popřípadě pořádat semináře, věnující se problematice ošetřovatelské perioperační péči. Sestry mohou pouze poukázat na to, že zřízení dospávacího pokoje na lůžkovém chirurgickém oddělení by bylo přínosem pro pacienty i pro sestry, ale jeho zřízení bohužel není v jejich silách. Dále by mohla být bakalářská práce použita jako zdroj informací pro sestry, pracující v chirurgických oborech.

Informovanost stomiků před operačním výkonem
SOUKUPOVÁ, Alena
V této bakalářské práci se zabýváme informovaností stomiků před operačním výkonem. Informovanost a edukaci považujeme za nedílnou součást kvalitní a profesionální péče o pacienta. Pokud je pacient dostatečně a srozumitelně informován, stává se tak součástí léčebného, diagnostického a celého zdravotnického procesu a přejímá tak aktivní roli v péči o své zdraví. Cílem naší práce bylo zjistit, jak jsou stomičtí pacienti před výkonem informováni, zmapovat edukační proces a porovnat informace u plánovaného a akutního výkonu. K dosažení cílů jsme si zvolili kvantitativní metodu, pomocí anonymního dotazníku. Jako respondenty jsme oslovili stomické pacienty. Z výsledků jsme zjistili, že i když se informovanost od let minulých dost zlepšila, jsou v mnohých případech stále ještě nedostatky. Pacienti některým informacím buďto nerozumí nebo jsou pro ně nedostačující. Jak jsme očekávali, pacienti, přicházející k plánovanému výkonu, mají informací více než pacienti, přicházející v akutních případech. Ale i přesto, že je výkon akutní, měl by být pacient stručně informován a edukován. Edukační proces před resekčním výkonem je opět kvalitnější u plánovaných výkonů. Bohužel jsou pacienti, přicházející k akutní operaci, o tuto edukaci ochuzeni. Díky edukačnímu procesu se může pacientův strach snížit a jeho představa o budoucím životě je jasnější.

Respektování lidské důstojnosti v ošetřovatelské péči u pacientů léčeben dlouhodobě nemocných
Řádová, Veronika ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Mareš, Jiří (oponent) ; Pečenková, Jaroslava (oponent)
87 Anotace Autor: Veronika Řádová Instituce: Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav sociálního lékařství Oddělení ošetřovatelství Název práce: Respektování lidské důstojnosti v ošetřovatelské péči u pacientů léčeben dlouhodobě nemocných Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská; CSc. Počet stran: 102 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2010 Klíčová slova: geriatrie, lidská důstojnost, respektování pacienta, ošetřovatelská péče, etika oboru ošetřovatelství Bakalářská práce pojednává o respektování lidské důstojnosti při poskytování ošetřovatelské péče. Lidská důstojnost je pojem, který nabývá na významu s délkou lidského života. Ošetřování geriatrických pacientů má svá specifika, vzhledem ke změnám, kterými organismus ve stáří prochází. Na ošetřující personál jsou kladeny vysoké nároky nejen na odbornou, ale lidskou i etickou stránku poskytování ošetřovatelské péče. Výzkum se zabývá vybranými typy lidské důstojnosti, tak jak se s nimi při realizaci ošetřovatelské péče setkává personál. Šetření je zaměřeno na kvantitativní vyjádření respektu k jednotlivým typům lidské důstojnosti v ošetřovatelské praxi z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků. Ve výzkumu byly položeny i otázky týkající se interpersonální reakce na nedůstojné chování, zdravotníci měli podle svého uvážení vytvořit...

Využití supervize ve zdravotnických zařízeních
ZETKOVÁ, Bohumila
V teoretické části této diplomové práce jsou vysvětleny základní pojmy vztahující se k danému tématu, jako jsou supervize a zdravotnická zařízení. V její praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření a nakonec doplněn o dva polostandardizované rozhovory. Dotazníky byly rozeslány do zdravotnických zařízeních Zlínského a Jihočeského kraje. Rozhovory byly provedeny s vedoucími pracovníky zdravotnických zařízení, jeden ve Zlínském kraji a jeden v Jihočeském kraji. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda skutečně dochází k provádění supervizí ve zdravotnických zařízení Jihočeského a Zlínského kraje. Dílčím cílem výzkumu bylo zmapovat četnost využití supervize v jednotlivých typech zdravotnických zařízení (ve dvou výše zmíněných krajích České republiky). Práce měla stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza č.1 byla stanovena takto: ?Ve zdravotnických zařízeních Zlínského kraje je supervize častěji využívána než v Jihočeském kraji.? Hypotéza č.2 zněla: ?Častěji je supervize nařízena vedoucím pracovníkem a chápána zdravotními sestrami jako povinnost než jako prevence syndromu vyhoření?. Ani jedna ze stanovených hypotéz se nepotvrdila. Jestliže tato práce přiměje alespoň pár lidí k zamyšlení se nad problematikou supervize ve zdravotnických zařízeních, budu velmi ráda. Dále může posloužit jako studijní materiál pro studenty, vzdělávající se v oblasti zdravotnictví. A v neposlední řadě by mohla posloužit i jako počáteční impuls k provedení dalších výzkumů z oblasti supervize ve zdravotnických zařízení v jiných krajích.

Ošetřovatelská péče o ženu při malém gynekologickém výkonu
KÁPLOVÁ, Veronika
Malé gynekologické výkony jsou takové výkony, po kterých obvykle mohou pacientky do 12 až 24 hodin po výkonu odejít do domácí péče. Cílem předoperační péče ze strany porodní asistentky je zajistit důkladnou somatickou i psychickou přípravu pacientky na výkon. Pacientka by měla mít podepsané všechny potřebné souhlasy k operaci, být informována o průběhu předoperační péče, následném výkonu, pooperační rekonvalescenci a samozřejmě i o možných rizicích. Výsledkem důsledného rozhovoru porodní asistentky s pacientkou je klidná a psychicky připravená pacientka na výkon (Henková, 2010; Repková, 2006). Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou neboli výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na malé gynekologické výkony, ošetřovatelskou péči před výkonem a po výkonu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit informovanost žen o malých gynekologických výkonech. Na podkladě tohoto cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jaká je informovanost žen o malých gynekologických výkonech? Druhou výzkumnou otázkou bylo: Jaký způsob informování by ženy ocenily? Ve výzkumné části bakalářské práce byla využita kvalitativní metoda výzkumu. Pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 8 žen. Rozhovory byly realizovány od začátku února do konce března 2014. Byly vedeny s ženami, které v posledních třech měsících absolvovaly malý gynekologický výkon. Ženy byly vybrány bez ohledu na výkon, který podstoupily. Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie a podkategorie výzkumu. Z výzkumného šetření mělo vyplynout, zda jsou ženy dostatečně informované o malých gynekologických výkonech. V kategorii předoperační období jsme zkoumali: Jaké jsou zkušenosti s předchozí ošetřovatelskou péčí. Do jaké míry jsou ženy informované z ordinace svého obvodního gynekologa a jestli byly dostatečně informované v nemocnici před výkonem. Z výsledků vyplývá, že většina respondentek nemá žádné předchozí zkušenosti s ošetřovatelskou péčí. Dvě respondentky udaly, že již na malém výkonu byly a s ošetřovatelskou péčí byly spokojeny. Výsledky výzkumu nám poukazují na mezery ve formě a množství získaných informací v ordinaci obvodního gynekologa. Polovina respondentek nebyla spokojena s informacemi podaných v ordinaci. Informace podané v nemocnici před výkonem hodnotí pět respondentek z osmi kladně, oceňují zejména osobitý přístup, vstřícnost, profesionalitu, empatii. V kategorii pooperační období, jsme zjišťovali, jak respondentky hodnotí přístup ošetřujícího personálu na operačním sále. Z výsledků vyplynulo, že respondentky hodnotí kladně zejména představení se lékaře a podání informací o následné péči. V kategorii pooperační péče jsme se zabývali subjektivními pocity dotazovaných žen po výkonu, informovaností o domácím pooperačním režimu a formě podání informací. Výsledky výzkumu poukazují na velikou všímavost pacientek. Zejména co se týče milých gest a slov. Informovanost o domácím pooperačním režimu hodnotila polovina respondentek kladně a polovina záporně. Nelíbilo se jim, že na ně porodní asistentka neměla dostatek času či že na ně chrlila informace příliš rychle. Na druhou stranu se jim líbil osobitý přístup, vstřícnost a profesionalita. S formou podání informací byla většina respondentek spokojena. Některé by uvítaly leták či informační brožuru, kde by byly sepsány všechny důležité informace. Teoretická část bakalářské práce může být využita, jako učební text pro další ročníky porodních asistentek na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity.

Problematika nádorů ledvin u nemocných v terminální fázi ledvinneho selhání
Ürge, Tomáš ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent) ; Zachoval, Roman (oponent) ; Morávek, Petr (oponent)
SOUHRN Úvod: Riziko karcinomu ledviny je u nemocných v terminální fázi ledvinného selhání (end stage kidney disease - ESKD) minimáln_ 10 x vyšší. Nicmén_ existuje pouze málo informací o morfologických a chromozomálních zm_nách renálních tubul_, ze kterých vzniká karcinom a o jeho patogenezi, která se zdá být odlišná od karcinomu u b_žné populace. Cíl práce: V klinické _ásti pomocí statistických metod zjistit charakteristické znaky renálního karcinomu u ESKD. V experimentální _ásti analýzou vybraných chromozomálních aberací objasnit patogenezi vzniku t_chto karcinom_. Soubor metodika: V letech 2000 - 2007 bylo v pé_i transplanta_ního centra a nefrologické ambulance FN Plze_ 184 pacient_ v kone_ném stádiu selhání ledvin. U 15 z nich byl zjišt_n renální karcinom. Byly hodnoceny následující prom_nné: v_k, pohlaví, primární p_í_ina ledvinného selhání, délka trvání dialýzy. Prom_nné v_k, pohlaví a bun__ný typ nádoru byly srovnány se souborem pacient_ se sporadicky se vyskytujícím nádorem ledvin. V experimentální _ásti práce sledujeme po_etní aberace chromozóm_ 7, 17 a Y tubulárního epitelu nemocných s ESKD, který zatím nevykazuje nádorové zm_ny pomocí fluorescen_ní hybridizace in situ (FISH). Výsledky: Bylo hodnoceno celkem 15 pacient_ s renálním karcinomem p_i ESKD. Pr_m_rný v_k nemocných 55,7 ± 11,5 let, délka...

Úloha sestry v péči o pacienta s mononukleózou
LAŽANSKÁ, Soňa
Teoretická východiska Infekční mononukleóza je v České republice poměrně rozšířené virové infekční onemocnění. Na vzniku infekce se v 80 % podílí virus Epstein-Barrové, vzácněji může být infekční mononukleóza vyvolána cytomegalovirem. Infekci způsobenou virem EB prodělá během života prakticky každý jedinec, ale u většiny proběhne inaparentně. Za zdroj nákazy můžeme považovat buď nemocného jedince, anebo jedince, který je zdráv, ale současně je nosičem viru. Infekční mononukleózou se nejčastěji nakazí děti a mladiství, u starších lidí dochází k nákaze zcela ojediněle. Začátek onemocnění může být náhlý nebo pozvolný s prodromy, jako jsou bolesti hlavy, bolesti v krku, nevolnost, únava a pocení. Infekční mononukleóza je často zaměňována s jinými chorobami, jako je například angína či chřipka s těžším průběhem, a to zejména kvůli příznakům, které onemocnění doprovázejí. Mezi typické příznaky řadíme horečku, lymfadenopatii a hepatosplenomegalii. Toto onemocnění může způsobit řadu nepříjemných komplikací - zejména se jedná o hematologické, neurologické, kardio-pulmonální a autoimunitní komplikace. V péči o klienta hraje podstatnou roli sestra. Je velice důležité, aby měla o této nemoci dostatek vědomostí a znala správný postup všech výkonů, se kterými při diagnostice a léčbě infekční mononukleózy přijde do styku. Zejména se jedná o odběry biologického materiálu a podávání léků - per os nebo intravenózní. Sestra by také měla být seznámena s technikou aplikace Priessnitzova obkladu. Pokud se jedná o nesoběstačného klienta, pak sestra zodpovídá za klientovu hygienu. Důležitou úlohu má sestra v edukaci klienta, podává mu informace o dietních opatřeních. Sestra musí dbát na to, aby klient dodržoval předepsanou dietu a tělesný klid. Vše se odvíjí od klientova aktuálního zdravotního stavu. Klient by se po dobu rekonvalescence měl vyvarovat i psychické zátěže. Je nutné zmínit, že ne všechny formy infekční mononukleózy vyžadují hospitalizaci. Cíle práce Cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu mají sestry v péči o pacienta s infekční mononukleózou, a zároveň zmapovat, jak jsou pacienti po prodělaném onemocnění spokojeni s ošetřovatelskou péčí a s edukací. Z toho důvodu byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jakou úlohu hraje sestra v péči o pacienta s mononukleózou? Jak jsou spokojeni pacienti s ošetřovatelskou péčí po prodělané mononukleóze? Jak jsou pacienti spokojeni s edukací o dodržování dietního režimu po prodělaném onemocnění? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum. Informace byly získány pomocí hloubkového rozhovoru se sestrami pracujícími na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice a s klienty po prodělané infekční mononukleóze. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny detailní analýze otevřeným kódováním pomocí metody papír a tužka. Výsledky Na základě analýzy rozhovorů se sestrami bylo vytvořeno šest kategorií: Informovanost sester o onemocnění infekční mononukleóza, Ošetřovatelská péče u klienta s infekční mononukleózou, Režimová opatření, Informace o dietním opatření, Doporučení po prodělané infekční mononukleóze a Edukace klienta s infekční mononukleózou. Po podrobné analýze rozhovorů s klienty vzniklo pět kategorií: Doporučená léčba, Ošetřovatelská péče, Doporučená opatření, Postupy při sdělování informací a Zdroje informací klientů. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována klíčová data.