|
Návrh nízkoenergiového REM
Vlček, Ivan ; Lencová, Bohumila ; Horáček, Miroslav
Naším cílem je upravit nízkoenergiový mikroskop, který byl realizován v ÚPT AVČR , pro detekci úhlového rozložení signálních elektronů. Ke splnění cíle musíme oddělit svazek signálních elektronů od svazku primárních elektronů pomocí Wienova filtru a zobrazit zadní ohniskovou rovinu objektivové čočky na polohově citlivý detektor (ze zadní strany osvětlovaný CCD). Pro tento účel byl navržen nový elektrostatický optický systém pracující v ultravakuu
|
|
Průkaz kryptosporidiových nákaz u lidí a zvířat
BLÁHOVEC, Ondřej
Reprezentanti rodu Cryptosporidium jsou jedním z původců gastrointestinálního onemocnění traktu člověka i zvířat. U zvířat se může stát hostitelem i respiratorní aparát. Onemocnění je nazvané kryptosproridióza.V majoritním počtu případů se toto infekční napadení obejde bez závažných problémů, avšak u imunosuprimovaných jedinců mohou znamenat závažné zdravotní problémy. Vývojový cyklus kryptosporidií je monoxenní, což v podstatě znamená, že celý vývojový cyklus probíhá v jednom hostiteli. Exogenní stadium je reprezentováno oocystami, které jsou při gastrointestinálním onemocnění vylučovány výkaly. Při respiratorním onemocnění odchází oocysty do vnějšího prostředí respiračními či nasálními sekrety. Tím dochází ke kontaminaci prostředí nebo vody. V obecné rovině se předpokládá, že izoláty kryptosporidií, které jsou přítomny u jedné třídy obratlovců, nejsou infekční pro nespecifické hostitele z dalších tříd. Zároveň se předpokládá, že kryptosporidie mají nízkou hostitelskou specifitu. To však nevylučuje to, že některé druhy svou specifitu postupně rozšířily i na více druhů. Dále je patrné, že se kryptosporidové infekce vyskytují běžně u zvířat ve vnějším prostředí, je tedy touto zoonózou ohrožený i člověk, ačkoliv výskyt v České republice je nízký. Důvodem však může být to, že se parazitologické vyšetření neprovádí tak často, tudíž předpokládaný výskyt v lidské populaci je zřejmě mnohem vyšší. Proto by bylo vhodné pro odhalení původce tohoto onemocnění, kdyby se při prvním výskytu potíží u osob, které jsou ve styku se zvířaty, uvažovalo o provedení parazitologického vyšetření, a tím byla vyloučena nebo prokázána kryptosporidiová infekce.
|
|
Pohled dnešní mládeže na operu a operní tvorbu
Havránková, Petra ; Jonášová, Jana (vedoucí práce) ; Hajóssyová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá stručnou historií opery až do 21.století a popisuje krátce operní divadla v Praze. Poodkrývá politické pozadí operních domů a poukazuje na nepříjemnou politickou situaci Státní opery Praha. Zaměřuji se zde i na nízkou hudební gramotnost mládeže a snažím se odpovědět na otázku, proč je dnes vzdělanost v hudbě tak nízká. V dokumentu je také zpracování drobného výzkumu, který se snaží poodkrýt názor mladých lidí na operu a operní tvorbu u nás. V další kapitole jsou posuzovány získané informace a je zde popsán můj osobní názor, jak by se daná situace dala řešit. Na závěr jsem umístila poděkování a ohlédnutí se za předchozími kapitolami.
|
|
Vliv pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat
Fáberová, Gabriela ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zadinová, Kateřina (oponent)
Vliv pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat Souhrn Cílem bakalářské práce, je zjištění vlivu pohlaví na růst a utváření zádového svalu u prasat. Růst je jeden ze základních jevů charakterizující živý organismus. Vytváří se při něm z neživé hmoty, hmota živá. Množství tělesné hmoty není stálé, v průběhu života se výrazně mění. V raném postnatálním období roste rychleji kostra oproti svalstvu a tuku, poté dochází k rychlejšímu nárůstu svalstva a v posledním postnatálním období, označovaném jako dospělost dochází k tučnění. Při hodnocení růstu má významný vliv pohlaví. U prasat se běžně vykrmují vepříci a prasničky. V současnosti se začíná uvažovat o výkrmu kanců, či o imunokastrátech. U těchto zvířat lze vlivem rozdílné hormonální činnosti očekávat rozdílné ukládání svaloviny a tuku. Cílem této práce bylo objasnění vlivu pohlaví na utváření a růst zádového svalu u prasat. Testováno bylo celkem 72 kusů prasat. Prasata byla ustájena po dvojicích v kotcích a dle pohlaví rozdělena na vepře, kance, imunokance a prasnice. Tato subpopulace zvířat genotypu DanBred byla, rozdělena na 1/4 (18ks) kanečků nekastrovaných (K), 1/4 (18ks) kanečků hormonálně kastrovaných (I), 1/4 (18ks) vepříků (V) a 1/4 (18ks) prasniček (P). Průměrná živá hmotnost prasat při zahájení pokusu byla 28,5 kg, přičemž test probíhal do průměrných 107 kg živé hmotnosti. Po celou dobu výkrmu byla prasata krmena KKS ad-libitně. V průběhu testu byla v týdenních intervalech sledována individuální živá hmotnost, výška hřbetního tuku v místě A, B, hloubka svalu v místě A, B a celkový celkoví podíl svaloviny u všech kategorii prasat. Z dosažených výsledků vyplývá, že na růst a utváření dlouhého zádového svalu pohlaví vliv má. Při porovnávání hmotnosti v daném období, docházíme k závěru, že s přibývajícím věkem se rozdíl mezi prasničkami a imunokastráty zvětšoval. Nejlépe rostli imunokanci, prasničky na tom byly podobně, akorát byl u nich růst z fyziologického hlediska ukončen dříve. Nejvyšší nárůst tuku i svalů měřeno v místě A a B, se vyskytoval u vepřů u prasnic můžeme pozorovat zvyšující se nárůst tuku s ohledem na dobu, ve které jsou ve výkrmu. Kanci měli na konci výkrmu nejnižší výšku hřbetního tuku, imunokastráti. U immunokastrátů hodnotíme nízký nárůst tuku, oproti začátku sledovacího období. Nejvyšší hloubku svalu měřenou v místě A i B, měli vepříci spolu s prasničkami a imunokanečci a především kanci nedosahovali hodnot jako vepříci a prasničky, kteří měli hloubku svalu nejvyšší. Největší % podíl svaloviny byl naměřen u prasnic. Velký podíl svaloviny můžeme pozorovat u kanečků. Jako podprůměrný se ukazal podíl svaloviny u imunokanců a nejhorší poměr svaloviny na těle měli především na konci výkrmu vepříci což značí, že se zvyšujícím se věkem vepřů dochází k výraznějšímu tučnění, oproti zbylým skupinám prasat. Klíčová slova: prase, pohlaví, růst, kaneček ,MLLT, tuk
|
|
Syndrom vyhoření v učitelské profesi
Vilčková, Stanislava ; Hanušová, Marie (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice syndromu vyhoření u učitelů na středních školách. Cílem této práce bylo zjistit závislost míry vyhoření učitelů středních škol na několika faktorech, kterými byly věk, délka pedagogické praxe, typ střední školy, počet žáků ve třídě a počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě. Pro zjištění výzkumných cílů byla použita metoda dotazníkového šetření a individuální rozhovory s učiteli na středních školách. Z výsledků výzkumu vyplývá, že míra vyhoření nezávisí na věku ani na délce pedagogické praxe, zatímco počet žáků se na vzniku tohoto syndromu podílí. Vliv výskytu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na vznik syndromu vyhoření nebyl prokázán z důvodu nedostatečného reprezentativního vzorku respondentů. Syndrom vyhoření vzniká působením dlouhodobého stresu, jeho výskyt je pro každého jedince individuální, neexistují zaručené metody, jak tomuto syndromu předejít. Odolnost závisí na několika faktorech, těmi jsou osobnostní charakteristiky, schopnost zvládat stres, vliv okolí, druh vykonávané profese. Jedním ze základů preventivního působení proti syndromu vyhoření je být o něm informován, znát okolnosti jeho vzniku, jeho příznaky a fáze průběhu.
|
|
Hodnocení welfare v ekologických chovech skotu
Slavíková, Eva ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Zacházení se zvířaty je v poslední době v popředí zájmu veřejnosti. Současně je kladen důraz na jejich životní prostor, možnosti projevit své přirozené chování, a správnou péči o ně, na tzv. welfare neboli pohodu zvířat. Předložená diplomová práce sleduje a hodnotí ukazatele welfare zvířat na 20 farmách s ekologickým chovem dojnic s využitím metodiky Welfare Quality (WQ). Byla hodnocena tato kritéria: absence dlouhého hladu a žízně; pohodlí okolo odpočinku; snadnost pohybu; absence zranění, nemoci a bolesti vyvolané managementem chovu; vyjádření sociálního a ostatního chování; dobrý vztah člověk-zvíře a pozitivní emoční stavy. Tato kritéria pak ústí do čtyř základních principů: dobré výživy, dobrého ustájení, dobrého zdraví a přiměřeného chování. Hlavní pozornost byla věnována vztahu welfare a zdravotního stavu zvířat.
Většina farem měla vysoké hodnocení dobré výživy zahrnující podíl velmi hubených krav a přístup k vodě. Příznivé bylo hodnocení dobrého ustájení, neboť podle standardů ekologického zemědělství (EZ) jsou krávy běžně chovány ve volném ustájení a většinu roku tráví na pastvě. Nižší hodnocení získal princip dobrého zdraví z důvodu odrohování na části farem, které snižuje skóre absence bolesti vyvolané managementem chovu. Farmy měly převážně velmi malý podíl krav kulhavých, zraněných a trpících výtoky či průjmem; žádná z krav neměla mastitidu. Nebyly zaznamenány projevy agonistického chování, poměrně dobré bylo též hodnocení vztahu člověk-zvíře a pozitivních emočních stavů. Získaná skóre principů welfare byla vyšší, než se uvádí v literatuře pro konvenční chovy. Všechny farmy byly hodnoceny jako vylepšené až excelentní.
Větší stáda měla obecně horší hodnocení vztahu člověk-zvíře, ale naopak vyšší hodnocení pozitivních emočních stavů krav. Farmy s odrohovanými kravami vykázaly nižší podíl velmi hubených krav a zvířat s nosními výtoky. V chovech s nižší čistotou prostředí je vyšší procento kulhavých krav než v chovech s vyšší čistotou. Podíl kulhavých krav koreloval s podílem velmi hubených krav, a stejně jako podíl krav s lysinami a lézemi byl ovlivněn pohodlím při odpočinku.
Bylo potvrzeno, že dobré podmínky chovu krav spojené s dobrým welfare zvířat vedou k lepšímu zdravotnímu stavu stád i k lepšímu chování zvířat, a že EZ vytváří příznivé podmínky welfare a zdravotního stavu zvířat. Výstupem pro majitele podniků je zhodnocení kvality životní pohody dojeného skotu na jejich farmě a porovnání s dalšími chovy.
|
|
Detekce kryptosporidií pomocí molekulárních metod v klinických vzorcích: infekce nebo pasáž oocyst zažívacím traktem hostitele?
MUNZAROVÁ, Lucie
Zástupci rodu Cryptosporidium jsou lékařsky a veterinárně významní jednobuněční parazitičtí prvoci, kteří infikují všechny třídy obratlovců včetně člověka. Jejich vývojový cyklus je monoxenní, což znamená, že je kompletně ukončen v jednom hostiteli. Jejich exogenní infekční vývojová stádia - oocysty - jsou většinou vylučovány výkaly. Způsobují onemocnění zvané kryptosporidióza. Obecně se předpokládá, že izoláty kryptosporidií z jedné třídy obratlovců nejsou infekční pro jiné hostitele z dalších tříd, a také, že většina druhů a genotypů kryptosporidií má nízkou hostitelskou specifitu. Nicméně existuje celá řada případů, kdy byla prokázána přítomnost oocyst, respektive specifické kryptosporidiové DNA v trusu tzv. netypických hostitelů. Vzhledem k tomu, že většina genotypů a jejich potenciálních hostitelů byla popsána pouze na základě přítomnosti specifické kryptosporidiové DNA v trusu, vyvstává otázka, kterou se zabývá tato bakalářská práce, zda tito hostitelé jsou ve všech případech vnímaví k dané infekci nebo se jednalo o pouhou kontaminaci vzorku či pasáž oocyst zažívacím traktem hostitele. Na tuto otázku se studie snaží odpovědět sérií experimentů. Pro experimentální infekci hlodavců byly použity různé izoláty kryptosporidií, kterými byla zvířata perorálně infikována a po dosažení předpokládané patentní periody utracena. Pomocí kombinace standardních paratzitologických a molekulárních metod jsme sledovali přítomnost oocyst a specifické DNA kryptosporidí v trusu a ve sliznici zažívacího traktu infikovaných hostitelů. Výsledky studie ukázali, že pasáž oocyst zažívacím traktem je možné detekovat v rozmezí pouze 6-24 hodin po infekci, a to ne ve všech případech. Na základě tohoto zjištění jsme částečně potvrdili hypotézu 1: Detekcí specifické kryptosporidiové DNA ve vzorcích stolice nebo trusu nelze jednoznačně posoudit, zda se jedná o probíhající infekci v hostiteli nebo o pasáž oocyst zažívacím traktem. Hypotézu 2: Specifickou kryptosporidiovou DNA v klinických vzorcích stolice nebo trusu lze detekovat pouze v případě úspěšné infekce hostitele, jsme zavrhli.
|
| |
| |
|
Vliv teplotních výkyvů na účinnost procesu deamonifikace při čištění odpadních vod
Fridrichová, Michala ; Švehla, Pavel (vedoucí práce) ; Vojtěch , Vojtěch (oponent)
Deamonifikace je biologický děj, při kterém je amoniakální dusík odstraněn z odpadní vody. Výhody oproti tradiční metodě nitrifikace/denitrifikace spočívají v úspoře energie na provzdušňování a nižší požadavky na organický substrát. Anammox bakterie, které deamonifikaci uskutečňují, jsou velmi citlivé. Jejich optimální teplota se pohybuje mezi 35 °C a 45 °C. Čištění odpadních vod však probíhá v praxi při nižších hodnotách. Tato diplomová práce byla zaměřena právě na vliv teplotních výkyvů na průběh a účinnost deamonifikace.
Pro pokus byl použit model s CSTR reaktorem zpracovávajícím upravenou kalovou vodu z anaerobní stabilizace kalu. Kalová voda z ÚČOV Praha byla ředěna vodovodní vodou a byl do ní přidáván dusitanový dusík. Anammox bakterie byly kultivovány ve formě suspenze (aktivovaného kalu), který byl získán z anammox reaktoru estonské univerzity v Tartu. Pokus trval 280 dní. Byl rozdělen do 3 etap podle měnící se teploty. Během první etapy byla průměrná teplota 23,3 °C, druhá dosahovala průměrně 27,5 °C a během třetí etapy byl nastaven teplotní pokles z 27 °C na 16,2 °C. Objemové zatížení Ncelk se pohybovalo mezi 0,024 až 0,174 kg/(m3.d).
S rostoucí teplotou se zvyšovala účinnost odstranění N-amon a N-NO2-. Byla potvrzena hypotéza, že anammox reaktor je možné úspěšně provozovat při nízkých teplotách (18,3 °C). Inhibice teplotou nastala při poklesu teploty na 16,2 °C. Snížila se účinnost odstranění N-amon, N-NO2-, N-NO3- i Ncelk. Anammox bakterie prokázaly schopnost vyrovnat se s krátkodobým (1 týden) teplotním poklesem. Po opětovném zvýšení z 16,2 °C na 23,9 °C projevily vysokou schopnost odstranění forem dusíku. Průměrná účinnost odstranění Ncelk byla 45,1 %. Vyšší průměrné účinnosti bylo dosaženo u odstranění N-amon, a sice 72,0 %. Během pokusu se podařilo odstranit 88,9 % N-NO2-. Ze získaných výsledků v laboratorním měřítku vyplývá, že anammox reaktor je možné v praxi provozovat při nízkých teplotách do 16,2 °C v případě, že inhibice způsobená poklesem teploty je krátkodobá.
|
host ::
