|
Real Wage Flexibility in the European Union : New Evidence from the Labour Cost Data
Babecký, Jan ; Dybczak, Kamil
Tento článek poskytuje evidenci o rozsahu pružnosti reálných mezd v 24 členských zemích EU. Analýza se opírá o údaje Eurostatu o nákladech práce v období 2000Q1–2010Q2. Termín ‘mzdy’ se vztahuje k celkovým nákladům na hodinu práce a k jejich dvěma hlavním komponentám, což jsou mzdy a platy na hodinu a nemzdové náklady. S využitím strukturálního VAR přístupu je pružnost reálných mezd měřena jako reakce reálných mezd na reálné (trvalé) šoky oproti šokům nominálním (dočasným). Data ukazují, že dopad krize let 2008/2009 na přizpůsobení reálných mezd nebyl ve všech sledovaných zemích stejný.
Plný text:  PDF
|
|
Základní registry veřejné správy, problémy veřejných rejstříků
Vašák, Michal ; Rieger, Pavel (vedoucí práce) ; Tomášová, Zdeňka (oponent)
Práce si dává za cíl přiblížit problematiku veřejných registrů, databází, seznamů, informačních systémů (dále jen "registry") ve veřejné správě. Uvádí demonstrativní výčet registrů, které jsou zakotveny v právním řádu ČR, a jejichž užívání platná právní úprava upravuje. Vymezeny a popsány jsou registry veřejné správy, orgány veřejné správy, které tyto registry spravují a způsob nakládání s informacemi z těchto registrů. Pozornost je věnována těm registrům, které obsahují osobní údaje. Jejich provozováním může docházet k zásahu do práva na soukromí a práva na ochranu osobních údajů. V této souvislosti je zvláště podrobně popsán katastr nemovitostí, dále matriky, evidence obyvatel, živnostenský rejstřík, informační systémy vedené správci daní a jiné registry. Zmíněny jsou také ostatní registry, jako například centrální registr řidičů, evidence občanských průkazů a cestovních dokladů, databáze účastníků veřejné telefonní služby, dále některé speciální registry jako je seznam advokátů, ústřední seznam znalců a tlumočníků a jiné. Práce se zmíní o provázanosti jednotlivých informačních systémů, spolupráci orgánů, které jejich informace využívají. Všímá si také zákonných podkladů, na základě kterých mohou správci konkrétních registrů některé údaje poskytovat. Práce se zabývá přístupem občanů k informacím z rejstříků, porovnává rejstříky z hlediska dostupnosti informací, zmiňuje nové trendy usnadňující přístup k informacím z veřejných rejstříků.
|
|
Vliv člověka na chování tzv. "bojových" plemen psů
KADLECOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce podává informaci o pohledu veřejnosti na tzv. bojová plemena, pohledu jak laické, tak odborné veřejnosti. Obsahuje komentář k občasným snahám členů poslanecké sněmovny o změny v zákonech o chovu a držení zvířat. V části seznamuje s historií, vývojem a současným stavem chovu u nás i ve světě. Dále je rozvedena možnost využití těchto plemen a důvody současných problematických situací, preventivní aktivity jak ze strany majitelů, tak ze strany potencionálních obětí těchto útoků. Uvádí statistické údaje potvrzující četnost poranění, či úmrtí lidí po napadení, nebo úderu psem, které eviduje Obor analýz, publikací a externí spolupráce ÚZIS ČR. A v praktických doporučeních nabízí možnosti řešení evidence nejen těchto plemen psů a jejich majitelů, které by situaci zpřehlednilo, působilo preventivně a nezatěžovalo státní rozpočet.
|
|
Dobrá praxe vybraných ošetřovatelských postupů
MLEZIVOVÁ, Petra
Základní teoretická východiska Ošetřovatelství je samostatná vědecká disciplína, jejímž hlavním cílem je udržovat a podporovat zdraví populace. Ošetřovatelská péče o nemocné je prováděna kvalifikovanou sestrou pomocí ošetřovatelských postupů. Konkrétní postupy základních činností ošetřovatelské péče jsou vždy modifikovány aktuálním zdravotním stavem pacienta a jeho aktuálními potřebami. Stejně jako jiné obory, musí i ošetřovatelství reagovat na změny moderní doby. Ošetřovatelská praxe a teorie vedou k další kvalitativní změně, a to zavedením a realizací praxe založené na důkazech. Praxe založená na důkazech v ošetřovatelství je procesem, ve kterém je spojena nejlepší praxe s odborností sestry a pacientovými preferencemi, předurčujícím optimální péči. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny tři cíle. První cílem bylo zjistit, na základě čeho, všeobecné sestry vykonávají vybrané ošetřovatelské postupy. Druhým cílem bylo zjistit, zda je dobrá praxe využívaná u vybraných ošetřovatelských postupů. Poslední cíl zjišťoval, jaké podvědomí mají všeobecné sestry o pojmu evidence based practice dobré praxi. Použité metody Výzkumné šetření diplomové práce probíhalo metodou kvalitativního i kvantitativního výzkumného šetření. Kvantitativní výzkumné šetření spočívalo v metodě dotazování formou dotazníků, které byly určeny všeobecným sestrám pracujícím na lůžkových odděleních. Vyhodnocení výsledků šetření, proběhlo pomocí grafů a tabulek a bylo zde využito statistického zpracování dat pomocí Pearsonova chí kvadrát testu. Pro kvalitativní výzkumné šetření posloužila metoda přímého zúčastněného pozorování, kde bylo zvoleno šest kategorií. Údaje byly zaneseny do záznamového archu, podle kterého došlo k vlastní analýze pozorovaných údajů. Pozorování bylo zaměřeno na komplexní hygienickou péči, rozdělenou do kategorií hygieny dutiny ústní, péče o nemocniční oděv, celkové koupele u nesoběstačného pacienta, péče o nehty, mytí vlasů a péče o kůži. Výsledky Výsledky práce napomohly objasnit souvislosti mezi vykonáváním postupu hygienické péče a evidence based practice dobrou praxí. Výsledky mohou být použity jako příspěvek na odborném semináři či konferenci, zabývající se touto problematikou, nebo jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských postupů. Na základě statisticky zpracovaných dat byly hypotézy vyhodnoceny. H1: Všeobecné sestry vykonávají vybrané ošetřovatelské postupy více podle svých znalostí získaných při studiu, nežli podle lokálních profesních standardů péče. H1 byla potvrzena. H2: Všeobecné sestry nejčastěji vykonávají vybrané ošetřovatelské postupy podle zvyklostí oddělení, kde pracují, než na základě EBN. H2 byla potvrzena. H3: Všeobecné sestry s bakalářským a magisterským vzděláním mají větší podvědomí o pojmu EBP, nežli sestry se středoškolským a vyšším odborným vzděláním. H3 byla potvrzena. Výzkumná otázka zněla takto: VO1: Jakou roli hraje EBN ve vybraných ošetřovatelských postupech v praxi sester? Na základě pozorování vyšlo najevo, že EBN nehraje příliš velkou roli v provádění ošetřovatelského postupu hygienické péče. Závěr Práce by mohla poukázat na nalezená slabá místa v problematice poskytování hygienické péče a evidence based nursing. Mohla by ale také být inspirací pro všechny, kteří svoji profesi vykonávají s radostí a úctou a přejí si pro "své" pacienty jen to nejlepší. A v neposlední řadě pro ty, co chtějí pacientům přinášet kvalitní a bezpečnou péči a ze zaměstnání odcházet s uspokojením z vlastní práce.
|
| |
|
Každý jest na světě hostem, den ke dni jen k smrti rostem. Mortalita a pohřební rituál v Chebu a okolních obcích ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebu a okolních obcí zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí s ohledem na jejich německé pojmenování. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění, která sužovala společnost druhé poloviny 19. století. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení kapitoly bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby, které je naší společností tolerováno a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury jako doklad vysoké umění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Přesun pozornosti od zemřelých k pozůstalým byl doložen nejen na základě analýzy dochovaných náhrobků pocházejících z druhé poloviny 19. století, nýbrž také rozborem smutečních oznámení v regionálním tisku. Komplexnost byla umocněna sondou přibližující životy dvou generací chebských kamenosochařů, kteří nezaměnitelně ovlivnili vzhled místního hřbitova. Díky jazykovému rozboru hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva byla problematika smrti a pohřebního rituálu mnohostranně studována. Pro získání ucelenějšího pohledu a uchopení dané problematiky nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
| |
|
Znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti
CMOREJ, Patrik Christian
V diplomové práci jsme čtenáře seznámili se základními teoretickými východisky z prostředí zdravotnické záchranné služby a krizové připravenosti. Především jsme v této části zpracovali základní přehled organizační struktury Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje s její dílčí charakteristikou. Následně jsme nastínili systém vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje zaměřeným na oblast krizového řízení. Kompetence v krizovém řízení nelékařských zdravotnických pracovníků v prostředí zdravotnické záchranné služby byly předmětem samostatné podkapitoly. Na tyto kapitoly jsme navázali problematikou vzniku oboru medicíny katastrof. Zde jsme definovali úkoly a cíle medicíny katastrof. Pro lepší pochopení dané problematiky je součástí kapitoly základní terminologie používaná v medicíně katastrof. V kontextu se studovanou problematikou jsou v práci uvedené základní informace z prostředí katastrof, včetně jejich dělení. V kapitole traumatologické plánování jsme se věnovali traumatologickému plánu kraje, traumatologickému plánu zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje a traumatologickému plánu lůžkového zdravotnického zařízení. Hlavním cílem diplomové práce je analýza znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti. Dílčími cíli diplomové práce jsou analýza znalostí zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti a analýza znalostí všeobecných sester se specializovanou způsobilostí v anesteziologicko - resuscitační péči Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti. Metodika práce spočívala v kvantitativní analýze statistických dat, které jsme získali vyplněním dotazníku náhodně vybranými respondenty z řad nelékařských zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. Obsah dotazníku jsme připravili v kontextu se studovanou problematikou. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí v celkovém počtu 20 otázek. Získané údaje jsme podstoupili statistické analýze s vyžitím formulace statistického šetření, škálování, měřením v deskriptivní statistice, elementárnímu statistickému zpracování, neparametrickému testování, teorii odhadů a parametrickému testování. Z výsledků praktické části diplomové práce je patrné, že znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby v oblasti krizové připravenosti Ústeckého kraje mají blíže k normálnímu rozdělení četnosti N (mi a sigma). Taktéž znalosti všeobecných sester se specializovanou způsobilostí v anesteziologicko resuscitační péči Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje v oblasti krizové připravenosti mají blíže k normálnímu rozdělení četností N (mi a sigma).
|
|
"Smrti, smrti, tys stále tak po životech hladová." Mortalita a pohřební rituál na Chebsku ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebska zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Komplexnost byla umocněna rozborem hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva. Pro získání ucelenějšího pohledu nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
|
Chov ovcí v podmínkách ekologického a konvenčního systému hospodaření
HOMOLKOVÁ, Monika
Chov ovcí je v České republice již po řadu let na vzestupu. Postupně se zvyšují početní stavy ovcí, což svědčí o vzrůstající oblibě ze strany chovatelů. Chov ovcí je soustředěn pro jejich odolnost ve velké míře do podhorských a horských oblastí, kde jsou využívány jak pro produkci kvalitního masa popř. mléka, tak i pro údržbu krajiny. Cílem diplomové práce je provést vyhodnocení chovu ovcí na dvou farmách hospodařících v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství v podhorské oblasti jižních Čech. Farmy jsou od sebe vzdáleny přibližně 1,5km. V obou podnicích byly sledovány shodné ukazatele (reprodukce bahnic, management stáda, výživa, technika pastvy a ekonomika chovu). Údaje byly sledovány za období dvou let 2011 a 2012.
|
host ::
