|
|
Daňové dopady zaměstnávání zdravotně postižených osob
Zatloukalová, Radka ; Tepperová, Jana (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Cílem diplomové práce je provést srovnání jednotlivých možností plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zhodnotit daňové dopady na společnost s ohledem na to, kterou možnost plnění povinného podílu si společnost zvolí. Práce je rozdělena do pěti dílčích kapitol, první kapitola se věnuje volnému pracovnímu trhu a jednotlivým možnostem, jak plnit povinný podíl zaměstnávání zdravotně postižených osob. Následuje kapitola obsahující informace o zaměstnavatelích zdravotně postižených osob na chráněném pracovním trhu. Třetí kapitola je věnována tzv. chráněnému pracovnímu místu, s kterým přímo souvisí možnost získat účelové příspěvky, které jsou formou státní podpory zaměstnávání zdravotně postižených osob. Poslední kapitola teoretické části obsahuje informace o možných daňových úlevách poskytovaných společnostem zaměstnávajících zdravotně postižené osoby. Předmětem praktické části je analyzování reálně fungující společnosti a jejích účetních výkazů, které jsou modifikovány tak, jak by mohly vypadat, pokud by společnost zaměstnala osobu se zdravotním postižením. Zkoumán je především dopad na daňovou povinnost společnosti.
|
|
|
Problematika evakuace zdravotně postižených osob
KOVÁČ, David
Cílem poskytování sociálních služeb je vytvoření podmínek pro uspokojování základních potřeb lidí, a to formou podpory a pomoci při zvládání péče o zdravotně postižené osoby. Pocit domova vytváří u člověka osobní vztah. Nejedná se jen o vybavení či střechu nad hlavou, ale především o laskavý a přátelský přístup zaměstnanců sociálních zařízení. Téma bakalářská práce je zaměřeno na problematiku evakuace zdravotně postižených osob ve vybraných zařízeních. Za tímto účelem je výzkumná část práce věnována zařízením poskytujícím sociální služby na území Jihočeského kraje, kde po většinu denní doby pobývají osoby s různým druhem a stupněm zdravotního postižení. Mezi tato zařízení patří: domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a sociální rehabilitace. Zdravotně postižené osoby jsou v případě evakuace odkázány na pomoc druhých, zejména na ošetřující personál a na činnosti složek integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Tato skutečnost klade vysoké nároky na připravenost sociálních zařízení a samotného personálu z pohledu evakuace. Bakalářská práce řeší připravenost výše uvedených sociálních zařízení na mimořádné události se zvláštním důrazem na evakuaci uživatelů žijících v těchto zařízeních. V teoretické části je řešena problematika evakuace a způsoby jejího dělení z několika hledisek. A to z hlediska doby trvání, zvolené varianty řešení, způsobu realizace, rozsahu opatření, z hlediska výběru osob a z hlediska ohrožení osob. Jelikož pozornost práce je zaměřena na objekty, ve kterých se sdružují osoby se zdravotním postižením, byla v práci podrobněji rozepsána právě objektová evakuace. Podstatnou a do značné míry i rozsáhlou kapitolou je popis služeb sociální péče, z nichž jsem vybral pouze ty, které mají formu objektů, v nichž zdravotně postižené osoby pobývají. Dále jsem vybral ta zařízení, která poskytují pobytovou formu, neboť zde vyvstává povinnost péče o svěřené osoby, a tudíž i nutnost reakce na vznik mimořádné události, se kterou se v řadě případů neodmyslitelně pojí provádění evakuace. Stanoveným kritériím pro výběr poskytovatelů sociálních služeb (pobytová forma poskytovaných sociálních služeb a druh sociální služby) odpovídalo celkem 66 sociálních zařízení na území Jihočeského kraje. Pro účely následného dotazníkového šetření bylo náhodným výběrem osloveno 33 z nich, přičemž samotného šetření se účastnilo 30 zařízení. K ucelenému pohledu na zkoumanou problematiku bylo nezbytné definovat zdravotní postižení dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dle tohoto zákona se zdravotní postižení dělí na zrakové, sluchové, tělesné, mentální a kombinované. Podrobnějším, avšak ne zcela vyčerpávajícím způsobem se jejich popisu věnuje kapitola 2. Cílem práce bylo zhodnotit připravenost vybraných zařízení sociálních služeb na území Jihočeského kraje na evakuaci. Za tímto účelem bylo realizováno rozsáhlé dotazníkové šetření u vybraných zařízení na území kraje. Pro samotné šetření byly vytvořeny dva dotazníky. Jeden byl určen pro ředitele nebo odpovědné vedoucí těchto zařízení a obsahoval 16 otázek. Druhý byl pro zaměstnance a obsahoval 26 otázek. Byl rozdělen do tří bloků. První blok obsahoval 5 otázek, které poskytovaly informace o respondentovi. Druhý blok osahoval 16 otázek, které informovaly o znalostech personálu v oblasti evakuace, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, o požární ochraně a o mimořádných událostech, které mohou vzniknout v objektu zařízení nebo jeho okolí. Třetí blok obsahoval 5 otázek, které byly zaměřeny na sebehodnocení dotazovaných. Výsledky dotazníkového šetření byly pro svou přehlednost vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace.
|
|
|
Zdravotně postižené osoby na trhu práce v ČR
Musilová, Michaela ; Kaczor, Pavel (vedoucí práce) ; Humhalová, Miroslava (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V teoretické části mé bakalářské práce se zaměřuji na vymezení základních pojmů, např. trh práce, vymezení osob se zdravotním postižením, na aktivní politiku zaměstnanosti, na její nástroje, atd. V praktické části porovnávám dva kraje, konkrétně kraj Vysočina a Jihočeský kraj v zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
|
host ::
RSS.