|
|
Genderová analýza chodu porodnicko-gynekologického oddělení ve vybraných dílech seriálu Ordinace v růžové zahradě 2
Mašková, Martina ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Genderová analýza chodu porodnicko-gynekologického oddělení ve vybraných dílech seriálu Ordinace v růžové zahradě 2" seznamuje čtenářky a čtenáře s problematickými pasážemi viděnými z genderové perspektivy v dílech 633 až 666 seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Výzkumem bylo zjištěno, že doktoři se chovají k sestrám, lékařkám a často i k pacientkám paternalisticky (výjimkou jsou však známé, např. sousedka). Protipól rozčilenému a konzervativnímu doktoru Čestmíru Mázlovi, který je stereotypně maskulinní (autoritativní, agresivní), představuje ugandská doktorka Aisha Nakabugo Kingi, která je stereotypně femininní (citlivá, empatická). Také je progresivní a v nemocnici ji mají rády pacientky, kolegyně i kolegové. S její odlišnou etnicitou má problém zejména Mázl a pak ještě dvě postavy, nicméně doktorka Kingi rasistické stereotypní představy svým chováním vyvrací, a nakonec se s ní spřátelí i Mázl. Náhradní mateřství i domácí porod jsou představeny jako problematické počiny, které se nevyplácí pokoušet, protože mohou špatně dopadnout; v seriálu dopadly dobře jen díky štěstí.
|
|
|
Proces přijímání západní medicíny na sklonku období Edo
Blašková, Lucie ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaobírá vývojem západní medicíny v Japonsku, a to především ve druhé polovině období Tokugawa. V první části práce je stručně nastíněna situace na počátku období Tokugawa, tedy jak se západní medicína vůbec do Japonska dostávala. Následující pasáž se více soustředí na medicínu a její místo v japonské ideologii. Důraz je kladen na intelektuální a ekonomickou přeměnu v 18. století a střet západní medicíny s neokonfucianismem. Větší prostor je pak věnován některým významným lékařským jménům japonským i evropským. Celá práce je zakončena poměrně rozsáhlou pasáží o očkování, které bylo nesmírně důležité pro úspěšné přijetí západní medicíny na počátku období Meidži. Klíčová slova: rangaku, lékařské vědy, západní medicína, očkování, období Tokugawa
|
|
|
Proces přijímání západní medicíny na sklonku období Edo
Blašková, Lucie ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaobírá vývojem západní medicíny v Japonsku, a to především ve druhé polovině období Tokugawa. V první části práce je stručně nastíněna situace na počátku období Tokugawa, tedy jak se západní medicína vůbec do Japonska dostávala. Následující pasáž se více soustředí na medicínu a její místo v japonské ideologii. Důraz je kladen na intelektuální a ekonomickou přeměnu v 18. století a střet západní medicíny s neokonfucianismem. Větší prostor je pak věnován některým významným lékařským jménům japonským i evropským. Celá práce je zakončena poměrně rozsáhlou pasáží o očkování, které bylo nesmírně důležité pro úspěšné přijetí západní medicíny na počátku období Meidži. Klíčová slova: rangaku, lékařské vědy, západní medicína, očkování, období Tokugawa
|
host ::
RSS.