|
|
Možnosti eliminace sulfonamidů z vodního ekosystému
Suková, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stanovení sulfonamidových antibiotik, zejména na možnosti eliminace těchto léčiv z vodního ekosystému. Kontaminace životního prostředí léčivy a jejich rezidui představuje v současnosti velký problém. Významnými bodovými zdroji kontaminace jsou čistírny odpadních vod (ČOV), protože tyto látky nejsou současnými technologickými postupy z odpadních vod účinně odstraňovány. Z tohoto důvodu dochází k vývoji a testování nových technologických postupů, které by mohly účinně odstraňovat tyto kontaminanty ze životního prostředí (ŽP). Jednou z možností je využití enzymatického aparátu dřevokazných hub, především hub bílé hniloby. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik bylo vybráno šest zástupců, pro jejichž izolaci z akvatické matrice byla použita extrakce tuhou fází; jako finální metoda pro identifikaci a kvantifikaci byla aplikována vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Bylo provedeno týdenní sledování koncentrační úrovně vybraných sulfonamidových antibiotik na přítoku a na odtoku ČOV Brno Modřice. Kromě toho byla ověřena účinnost eliminace vybraných antibiotik z vodního ekosystému pomocí dřevokazných hub Trametes versicolor kultivovaných na vhodném nosiči.
|
|
|
Biodegradace azobarviv působením hub bílé hniloby
Bírošíková, Paulína
Houby bílé hniloby, které patří mezi dřevokazné houby, mají schopnost rozkládat složité aromatické struktury, jako je lignin, po případě polutanty s aromatickou strukturou (tetracykliny, endokrinní disruptory) prostřednictvím extracelulárních ligninolytických enzymů. Azobarviva jsou syntetická barviva obsahující aromatické kruhy s vázanými substituenty spojenými azoskupinou. Houby jsou schopny tyto struktury degradovat, přičemž dochází ke ztrátě barviva, tzv. dekolorizaci. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat schopnost degradace tří typů azobarviv (methylenové červeně, tartrazinu a azorubinu) deseti druhy hub bílé hniloby. Kultivace jednotlivých hub s barvivy byla prováděna po dobu dvaceti čtyř dnů, během nichž byla v intervalech každého druhého pracovního dne sledována absorbance na UV/VIS spektrofotometru. Z naměřených hodnot byla vypočtena ztráta barvy a hodnoty dechlorace byly vyjádřeny graficky v procentech. Vybrané houby vykazovaly nejvyšší dekolorizaci tartrazinu druhý den pokusu, a to v průměru 89 %, s výjimkou houby Fomes fomentarius, u níž dekolorizace barviva nebyla pozorována. Naopak nejméně degradovaným barvivem byl azorubin, a to v průměru 37 % na konci pokusu u většiny druhů hub. Nejstabilnější průběh dekolorizace vykazovala methylenová červeň, jejíž průměrná hodnota na konci měření činila 77 %. Účinek dekolorizace byl ovlivněn strukturou azobarviv a účinností konkrétních druhů hub.
|
|
|
Production of lignin-degrading enzymes by Phanerochaete chrysosporium
Péčiová, Bianka ; Hudečková, Helena (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
This diploma thesis deals with the study of the production of ligninolytic enzymes produced by the mold P. chrysosporium and subsequently their immobilization. The theoretical part describes the selected production microorganism, principles of action of ligninolytic enzymes (lignin-peroxidase, manganese-dependent peroxidase and laccase) and methods of their immobilization. In the experimental part, optimal conditions of the production of ligninolytic enzymes by P. chrysosporium were monitored as a composition of culture medium with different glucose content and with using two different inducers: lignin and guaiacol. During the 14-day cultivation cycles, the enzyme activity of lignin-peroxidase, manganese-dependent peroxidase and laccase was monitored on each day of cultivation. Based on the optimized enzyme production procedure, the enzymes were subsequently immobilized by various methods: by method of forming enzyme aggregates (CLEA), adsorption on bacterial cellulose (BC) and a combination of both (CLEA + BC). The CLEA method proved to be the most effective, but there was problem with isolation of enzyme aggregates. Therefore, immobilization on bacterial cellulose associated with the enzymes aggregates was chosen as the most advantageous. With this method, the operational stability of the immobilized enzymes was monitored in 7 consecutive reaction cycles. Subsequently, CLEA and CLEA with BC were used to modify the model phenolic substance, where the alkali lignin was selected. For both sets of immobilizers was confirmed the effect of the enzymes on the lignin structure by measuring the molecular weight (Mw) and polydispersity index (PI).
|
|
|
Možnosti eliminace sulfonamidů z vodního ekosystému
Suková, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stanovení sulfonamidových antibiotik, zejména na možnosti eliminace těchto léčiv z vodního ekosystému. Kontaminace životního prostředí léčivy a jejich rezidui představuje v současnosti velký problém. Významnými bodovými zdroji kontaminace jsou čistírny odpadních vod (ČOV), protože tyto látky nejsou současnými technologickými postupy z odpadních vod účinně odstraňovány. Z tohoto důvodu dochází k vývoji a testování nových technologických postupů, které by mohly účinně odstraňovat tyto kontaminanty ze životního prostředí (ŽP). Jednou z možností je využití enzymatického aparátu dřevokazných hub, především hub bílé hniloby. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik bylo vybráno šest zástupců, pro jejichž izolaci z akvatické matrice byla použita extrakce tuhou fází; jako finální metoda pro identifikaci a kvantifikaci byla aplikována vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Bylo provedeno týdenní sledování koncentrační úrovně vybraných sulfonamidových antibiotik na přítoku a na odtoku ČOV Brno Modřice. Kromě toho byla ověřena účinnost eliminace vybraných antibiotik z vodního ekosystému pomocí dřevokazných hub Trametes versicolor kultivovaných na vhodném nosiči.
|
host ::
RSS.