|
|
Vliv atrapy na chování samců strnada obecného a budníčka menšího v playbackových experimentech
Kubátová, Hana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Playbackový experiment, ve kterém se zkoumanému jedinci přehrává nahrávka vokalizace a sleduje se jeho reakce, je hojně používaným nástrojem pro zkoumání ptačího zpěvu a jeho funkcí. Nejčastěji se používá samotný akustický stimul, někdy se však přidává také stimul vizuální v podobě atrapy. Atrapou bývá vycpanina daného druhu nebo modely vyrobené z různých materiálů. Mezi výzkumníky se diskutuje, jestli je nebo není potřeba atrapu v pokusech používat a jak její přítomnost ovlivňuje chování testovaných jedinců. Je však jen malé množství studií, které se na tuto problematiku přímo zaměřují a vliv atrapy testují. Nejlepším způsobem, jak působení atrapy na pěvce v playbackových experimentech otestovat, je podrobit stejné samce oběma variantám pokusu (s atrapou a bez atrapy) a reakce porovnat. Cílem této práce bylo provést právě takové pokusy na samcích budníčků menších (Phylloscopus collybita) a strnadů obecných (Emberiza citrinella) a zjistit, jestli se budou chovat v obou variantách experimentu podobně, nebo bude jejich reakce v přítomnosti atrapy zesílena. Budníčci reagovali v pokusu s atrapou výrazně agresivněji. Největším rozdílem byla doba strávená útočením na atrapu a setrvání v její těsné blízkosti. U strnadů neměla atrapa významný vliv na behaviorální reakci, ale ovlivnila reakci vokální. Samci...
|
|
|
Vliv atrapy na chování pěvců v playbackových experimentech
Kubátová, Hana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Pro zkoumání ptačího zpěvu a jeho funkcí se hojně využívá playbackových experimentů, při kterých je testovanému jedinci přehrávána nahrávka vokalizace a sleduje se jeho reakce. Většina studií používajích playback prezentuje pouze akustický stimul. Někdy se však připojuje také atrapa představující stimul vizuální. Tato literární rešerše se zabývá otázkou, zda a případně jak může přítomnost atrapy ovlivnit chování pěvců. V první části je podle zaměření vybráno několik skupin experimentů. V nich je pak porovnáváno, jak často se v daném typu experimentu atrapa používá, jak se v závislosti na její přítomnosti liší design a zejména výsledky pokusů a co o jejím použití soudí sami autoři. Následuje pokus o porovnání v rámci druhů, avšak kvůli rozličnosti experimentálních přístupů a prezentování výsledků v odlišných, často neporovnatelných fromách, nebylo možné předložit ucelené výsledky. Dále jsou rozebírány spíše ojedinělé studie, kde byly pokusy s atrapou a bez atrapy provedeny na stejných jedincích. Z rešerše vyplývá, že atrapa samcům často umožňuje projevit další vzorce chování, které mohou výzkumníci sledovat, a může tak zpřesnit vyhodnocení síly reakce. Při výzkumu agresivních signálů je pro ověření jejich spolehlivosti přítomnost atrapy nezbytná. S atrapou jsou podmínky přirozenější, avšak zvyšuje...
|
|
|
Vliv relaxace na vnímání afektivních stimulů
KOZOVÁ, Michaela
Tématem předložené bakalářské práce je vliv relaxace na vnímání afektivních vizuálních stimulů. Zvolené téma práce se dotýká emočního zpracování podnětů a reagovaní jedince. Emocemi jako komplexními jevy se zabývá první část práce, kde jsou teoreticky zpracovaná témata jako afektivní jevy, fyziologie emocí a stručně regulační mechanismy emocí. Důležitá kapitola je věnována popisu relaxačních technik a především technice imaginace, která je využita v experimentu v druhé části práce. Praktickou část tvoří experimentální výzkum, který se v první fázi zabýval tím, zda je možné využívat relaxaci v nezvyklém prostředí kognitivní laboratoře. To bylo zjišťováno pomocí opakovaných relaxací v upravených podmínkách a dotazníků zrelaxovanosti. Druhou fází experimentu bylo naměření mozkové aktivity probandů při sledování vizuálních podnětů před a po relaxaci. K tomuto účelu bylo použito zařízení EEG. Následně byla data naměřená před relaxací a po relaxaci vyhodnocena statistickou metodou. K analýze dat byl použit párový t-test s vícečetným porovnáním FDR (false discovery rate). Získaná data byla vhodná k ERPs (event related potencial) analýze, která popisuje změnu mozkové aktivity a odezvu mozku na stimuly ve formě evokovaných potenciálů. Přínosem práce je výzkum relaxace za nezvyklých podmínek, porovnání výsledných dat z EEG a otevření dalších výzkumných otázek na poli neuropsychologie.
|
host ::
RSS.