|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
|
|
Směřování k naplněnému sdělení
Hamzová Pulicarová, Irena ; ČUNDERLE, Michal (vedoucí práce) ; VYSKOČIL, Ivan (oponent)
Autorka si v této práci klade otázku po míře a kvalitě sdělnosti a věrohodnosti v mluvním i celkově osobnostním projevu šesti současných kazatelů katolické církve. Jejich projev zkoumá především z hlediska kritérií, formulovaných psychosomatickým přístupem k veřejnému vystupování. Jeho základní principy charakterizuje v příslušných kapitolách jako připravenost vědomě, tvořivě a dialogicky existovat ve veřejném prostoru. Tedy také vědomě a fyziologicky co nejkvalitněji, v souladu psychického a somatického, se projevovat svým tělem, hlasem a řečí. A to ve vztahu k sobě, k dané mluvní situaci (ke kázání/ homilii) a k těm, kdo jí jsou přítomni.
|
|
|
Dětský folklor a jeho vliv na rozvoj osobnosti dítěte
DURDA, Lukáš
V této diplomové práci se zabýváme současným stavem českého dětského folkloru a jeho vlivem na rozvoj osobností jeho dětských protagonistů. Opíráme se zde o jednotlivé složky veřejného vystupování a o etnografické poznatky, které stavíme do souvislostí s problematikou volnočasových aktivit dětí a mládeže, čímž nabízíme náhled na potenciál dětského folkloru a jeho vliv na rozvoj osobností dětí. Práce je rozdělena do dvou částí. V její teoretické části je kladen důraz na názory osobností naší etnografie a dílčích disciplín veřejného vystupování. Též se opírá o zkušenosti a názory pracovníků s dětmi a mládeží v oblasti dětského folkloru. Druhá část diplomové práce je část praktická. Její náplň je tvořena popisem praktické činnosti dětského folklorního souboru Šafránek a rozhovory s jeho členy. K diplomové práci náleží též audiovizuální příloha.
|
host ::
RSS.