|
|
Vývoj osídlení ve zvolených lokalitách v příhraničním regionu
MAJKUS, Dominik
Bakalářská práce se zabývá historickým vývojem vesnic a osad, které vznikly na území dnešního katastrálního území Světlíku, Dvořetína, Pasovar a Velkého Strážné-ho. Bakalářská práce je dělena na dvě části. V části první jsou vymezeny některé po-jmy nezbytné pro orientaci v problematice a dále je zde stručně shrnut historický vý-voj na území Čech s přihlédnutím k významným událostem ovlivňující vývoj obcí v příhraničí. Část druhá se pak zabývá konkrétním vývojem obcí a jejich historií, včetně využití území mezi lety 1826 a 1843 a současného stav z roku 2022.
|
|
|
Historický vývoj zvolených obcí v příhraničních oblastech
DVOŘÁK, Marek
V této bakalářské práci jsme se seznámili s historickým vývojem dvou lokalit v příhraniční oblasti, a to Rychnova u Nových Hradů a Konratic. Lidé zde v historii neměli jednoduchý život. Historie obcí se začala psát již ve druhé polovině 13. století, kdy zde byl vystavěn kostel sv. Jiljí, který je dnes tím nejcennějším, co se v obci zachovalo. Vývoj obcí byl takový jako mnoha jiných obcí, které ležely v blízkosti hranic. Jsou zde popsány události, které ovlivnily vývoj počtu obyvatelstva a soužití Čechů s Němci společně s přerozdělováním majetku mezi nimi. Byl proveden popis krajiny a způsob jakým se změnila v porovnání se současností. Na závěr byl analyzován další vývoj obcí.
|
|
|
Modelová rekonstrukce zvolené zaniklé obce
MÜLLEROVÁ, Eva
Tématem mé diplomové práce je modelová rekonstrukce zvolené zaniklé obce. Diplomová práce obsahuje dvě části, a to část literární a část praktickou. Literární rešerše je rozdělena do čtyř kapitol, kterými jsou vývoj venkovských sídel, vývoj typických konstrukcí staveb ve venkovském prostoru, stavby ve venkovském prostoru jižních Čech a faktory, které ovlivnily vývoj staveb ve venkovském prostoru. V první kapitole popisuji vývoj venkovských sídel nejprve do 15. století, poté vývoj venkovských sídel do 18. století, a nakonec vývoj venkovských sídel do 20. století. Druhá kapitola je zaměřena na typické konstrukce, které byly ve venkovském prostoru používány, a také na jejich vývoj. Třetí kapitola obsahuje informace o tom, jak vypadaly typické stavby v jižních Čechách a jaké měly zvláštní prvky. Poslední kapitola popisuje faktory, které ovlivnily vývoj staveb ve venkovském prostoru. Velmi podstatnou částí mé diplomové práce je praktická část. Tato část je zaměřena na již zaniklou obec Bučina, která se nachází na Šumavě. Tuto obec potkal nehezký osud, kdy byla téměř celá srovnaná se zemí. Práce popisuje historický vývoj této obce až do doby, kdy došlo k jejímu zániku. Následně je zde popsán současný stav, kde je pospáno vše, co se dnes na území této zaniklé obce odehrává a co zde můžeme nalézt. Přesto, že se jedná o zaniklou obec, našlo se mnoho lidí, kteří napomohli v určité míře k obnovení života na tomto místě. Důležitou součástí mé diplomové práce bylo také vytvoření 3D modelu stavení, které se tehdy ještě v obci Bučina nacházelo. Tento model byl popsán z hlediska exteriéru, ale také interiéru.
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolené lokalitě v příhraničním regionu
MÜLLEROVÁ, Eva
Tématem mé bakalářské práce je vývoj osídlení ve zvolené lokalitě příhraničního regionu. Práce je rozdělena na část literární a část praktickou. Literární rešerše je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je popisována historie osídlení pohraničí na našem území. Konkrétněji je zde vysvětlen pojem pohraničí, s ním spojené české pohraničí a následně pojem Sudety. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj venkovských sídel. Zde je popsán vývoj těchto sídel nejprve do 15. století, následně vývoj do 18. století a vývoj do 20. století. Třetí kapitola je zaměřena na faktory, které ovlivňovaly a stále ovlivňují uspořádání těchto sídel. Velmi důležitou částí mé bakalářské práce je část praktická. Již ze samotného názvu vyplývá, že je práce z velké části zaměřena na příhraniční oblast, proto jsem pro tuto část zvolila zpracování obce Záblatí, která se nachází v příhraniční oblasti, v Jihočeském kraji nedaleko města Prachatice. Praktická část zachycuje proměnu této obce od první písemné zmínky o ní až do současné podoby.
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolené lokalitě v příhraničním regionu
MATYŠ, Ondřej
Obec Pohoří na Šumavě by málokdo hledal v Novohradských horách. Toto místo je připomínkou pohnutého osudu mnoha obcí v česko-rakouském či česko-německém pohraničí. Na příkladu zaniklé obce je v práci znázorněn vývoj, který byl u mnoha obcí v regionu prakticky identický. Kdysi neprostupně zalesněná oblast, do 18. století pouze sporadicky osídlena několika málo skláři či lesními dělníky, zaznamenala svůj nejvyšší rozkvět v období, kdy byla majetkem šlechtického rodu Buquoyů. Buquoyové měli zájem na hospodářském využívání oblasti, zakládali osady, ze kterých se postupem času stávaly vesnice s tisíci obyvateli. Společný klidný život obyvatel české a německé národnosti narušily události 20. století. Vztahy byly narušeny nejprve vznikem státních hranic po první světové válce, následně druhou světovou válkou a poválečným uspořádáním. Vznik železné opony a pohraničních pásem v 50. letech 20. století byl již pouze konečným činitelem, který vyhnal poslední obyvatele. Zaniklá obec byla znovu zpřístupněna až v 90. letech a od té doby se ji snaží, alespoň do určité míry, spravovat několik nadšenců, společně se spolkem Bucherser Heimat Verein.
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolených lokalitách v příhraničním regionu
HERBSTOVÁ, Terezie
Téma diplomové práce je vývoj osídlení ve zvolené příhraniční oblasti, konkrétně na Českokrumlovsku. Práce je rozdělena do dvou částí - literární a praktické. Literární část je členěna do tří kapitol. Zprvu jsou vysvětleny pojmy české pohraničí a Sudety. Následuje kapitola zabývající se historií osídlení na našem území, počínaje mladší dobou kamennou, přes příchod Slovanů, velkou kolonizaci, husitské války, třicetiletou válku a v neposlední řadě události 20. století. Závěr literární části je zaměřen na Šumavu, soužití tu dvou různých povah - slovanské a germánské, a vývoj jejich vztahů především v době před, během a po druhé světové válce. Praktická část diplomové práce se zabývá jedenácti vybranými obcemi, které po odsunu Němců a následného zřízení Vojenského újezdu Boletice zcela zanikly. Mapuje každou z těchto obcí, popisuje jejich vývoj a zaznamenává vzhled a strukturu prostřednictvím dvou, pro každou obec vyhotovených map, jedné z doby poválečné a druhé ze současnosti.
|
|
|
Mapování a modelová rekonstrukce historických technických staveb v příhraničním regionu
KRÁLOVÁ, Štěpánka
Diplomová práce se zabývá tématem historických technických staveb ve venkovském prostoru. V části literární rešerše má přiblížit a přehledně shrnout obecné informace o technických stavbách ve venkovském prostoru. Tato část má několik kapitol, které obsahují rozdělení typů technických staveb, vývoj jejich typických konstrukcí a zvláštních prvků, dále faktory, které ovlivnily vývoj těchto staveb a jejich členění dle jednotlivých regionů České republiky. Praktická část má již konkrétní zaměření na vybranou zájmovou lokalitu v příhraničí - obec Kvilda. V této části je popsána historie obce, průběh jejího osidlování a socioekonomický vývoj. Dále jsou zde zmapovány, identifikovány a kategorizovány všechny historické technické stavby v obci. Zároveň byla vytvořena dokumentace shrnující ucelené informace o jednotlivých objektech. V závěru jsou zhodnoceny vysledované závislosti mezi rozmístěním technických staveb a vývojem zvoleného regionu.
|
|
|
Vývoj osídlení ve zvolených lokalitách v příhraničním regionu
ŘEZNÍČKOVÁ, Tereza
Tématem diplomové práce je vývoj osídlení v příhraničním regionu, konkrétně na Prachaticku. Diplomová práce je rozdělena na literární a praktickou část. Literární část je členěna do pěti kapitol. V prvních dvou kapitolách se čtenář nejprve seznámí s pojmem pohraničí, dále pak s pojmem Sudety. Dále literární část pojednává o historii osídlení na našem území počínaje pravěkem, přes příchod Slovanů, velkou kolonizaci, husitské války, třicetiletou válku, zrušení nevolnictví a v neposlední řadě události 20. století. Dále se historie osídlení zaměřuje na osídlení na Šumavě, kde se čtenář především dozví informace z období okupace a poválečných událostí. Na konci literární části je přehled faktorů, které ovlivňují vývoj venkova i v dnešní době. Stěžejní částí diplomové práce je především část praktická. Je založena na rodokmenu autorčiny rodiny a zaměřena na vesnice, ve kterých rodina žila nebo doteď žije. Některé vesnice zůstaly zachovány, některé po odsunu Němců zanikly docela. Praktická část mapuje každou z těchto obcí, popisuje jejich vývoj a zaznamenává, jak vesnice vypadaly na mapách stabilního katastru a jak se v průběhu historie změnily do dnešní podoby.
|
|
|
Historický vývoj venkovských sídel ve zvolených regionech České republiky
PERNÁ, Aneta
Historický kontext utváření našeho venkova je pro jeho dnešní obraz důležitým ukazatelem. Cílem této práce je podat ucelený pohled na tuto problematiku, a to především objasněním zásadních historických mezníků a dalších faktorů, které sehrály při vývoji podstatnou roli. Práce se zabývá vazbami mezi jednotlivými hledisky s ohledem na historický kontext, stavební dovednosti, sociální cítění a intelektuální úroveň obyvatelstva. Tato hlediska dala základ dnes známému uspořádání venkovských sídel.
|
|
|
Pravěk Velvarska
Kovandová, Lucie ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slabina, Miloslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pravěkým vývojem na Velvarsku. Sleduje a popisuje nálezy jednotlivých období a kultur od paleolitu do doby římské, které byly objeveny v katastru obcí v okolí Velvar. Zpracovány jsou nálezy nacházející se v Městském muzeu ve Velvarech. Pozornost je věnována nejen známým a archeologicky již zpracovaných nálezům objevujícím se v odborné literatuře, ale také předmětům, jež jsou uloženy v muzejních sbírkách. Práce také představuje přehled povrchových sběrů učiněných na sledovaném území. Klíčová slova Archeologie, střední Čechy, pravěk, regionální studie, Velvary, Velvarsko, vývoj osídlení
|
host ::
RSS.