|
|
URBAN WILDERNESS: POSTKULTURNÍ SÍDLO
Čenovská, Kateřina ; Sádlo, Jiří (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je představení odlišného způsobu nahlížení na proces městského plánování v tzv. smršťujících se městech. Plán nekonečného rozvoje je zpochybněn. Scénář stagnace, jako forma konzervace, je představen jako určitý stupeň přirozeného vývoje města. Je zdůrazněn potenciál zapomenutých částí města. Postkulturní krajina se potkává s člověkem.
|
|
|
Postkulturní sídlo jako symbióza krajinného prvku městské divočiny v sídelní struktuře: smršťující se město Vimperk
Singer, Kateřina
V Česku bylo k roku 2019 evidováno 607 měst. U 187 z nich došlo mezi lety 2009 a 2019 k úbytku obyvatelstva o více než 3 %. Kdysi významné obchodní centrum, město Vimperk s poklesem o 5,9 %, vykazuje v porevolučním období i další znaky shrinking city. Důsledkem jsou mimo jiné mezery v urbanistické struktuře. Vzniká mozaika neurčitých opomíjených prostor v různém stádiu rozkladu, které jsou pohlcovány městskou divočinou. Výzkum se zabývá návratem krajiny do zapomenutých míst sídelní struktury města a symbiózou nové městské krajiny a místních obyvatel. Na základě obecné a osobní analýzy města a rozprav s lokálními odborníky výzkum pojmenovává, dokumentuje a následně subjektivně hodnotí 30 zapomenutých míst. Kritériem je historická a kulturní hodnota, celkový charakter lokality, poloha ve vztahu k městu, zájem vlastníka, technický stav a současný provoz. Vybraným lokalitám je navržen scénář a míra managementu, které podtrhují respekt nové divočiny a zrod postkulturního sídla. Popularizace výsledků výzkumu mění náhled na opomíjené nebo negativně vnímané rozpuky přírodního života uvnitř kulturní krajiny. Otázkou zůstává, jakým způsobem změní nová krajina strategii územního plánování nerostoucích či smršťujících se měst.
|
|
|
Kraví hora mezi produkcí a rekreací
Madro, Oskar ; Chuchlíková, Ida (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práca "V tieni" vychádzajúca z preddiplomovej práce "Po robote" skúma územie brnenskej Kraví hory a na jeho pôdoryse si pokladá otázky o aktuálnej podobe profesie architekta a urbanistu, a výzvach, ktoré majú tieto profesie adresovať. Kvality riešeného územia hľadá v tieni záujmu našich profesií, v oblastiach mimo produktívnu logiku vecí. V snahe nájsť východisko z úžiny, v ktorej sa ako architekti a urbanisti dnes ocitáme. Ako medzi mlynskými kameňmi sme zovretí medzi navzájom si odporujúcimi systémami - kapitalizmom, od ktorého sme závislí, a zmeny klímy, ktorej fatálnosť a neuchopiteľnosť rozvracia akýkoľvek zmysel našej práce. Starostlivá dokumentácia územia hľadá momenty, ktoré by sme za bežných okolností možno prehliadli či v záujme vyššieho dobra zmietli zo stola, a stavia ich do centra záujmu - okrajové sa stáva hlavným, periféria formuje centrum. Výsledkom je akceptácia a ocenenie existujúcej reality Kraví hory. Na jej základe práca navrhuje jednak súbor malých rýchlych zásahov, ktoré prinesú potenciál pre vytvorenie zelenej kostry územia, a následne scenár transformácie pre centrálnu časť územia, kde do seba narážajú tieňové kvality mestskej divočiny a potenciál pre nové významy. Ako priniesť na Kraví horu nové aktivity, a pritom nezničiť mestskú divočinu?
|
|
|
URBAN WILDERNESS: POSTKULTURNÍ SÍDLO
Čenovská, Kateřina ; Sádlo, Jiří (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je představení odlišného způsobu nahlížení na proces městského plánování v tzv. smršťujících se městech. Plán nekonečného rozvoje je zpochybněn. Scénář stagnace, jako forma konzervace, je představen jako určitý stupeň přirozeného vývoje města. Je zdůrazněn potenciál zapomenutých částí města. Postkulturní krajina se potkává s člověkem.
|
host ::
RSS.