|
|
Vliv dopravní polohy a dopravní obslužnosti na zaměstnanost v regionu Písecko
HRONOVÁ, Aneta
Hlavním cílem bakalářské práce je ověření a vysvětlení vztahu mezi zaměstnaností a dopravní obslužností v daném regionu. Sekundárním cílem je popsat závislost mezi kvalitou dopravní infrastruktury a zaměstnaností v daném regionu. Pro první cíl je určen předpoklad, který říká, že obce s horší dopravní obslužností mají vyšší míru nezaměstnanosti. Toto zkoumání je doplněno dotazníkovým šetřením, které by mělo seznámit s názorem obyvatelstva a doplnit výsledky zkoumaných dat. V této práci jsou využity kvantitativní i kvalitativní metody. Kvantitativní metoda v podobě regresivní analýzy. Zkoumá závislost míry nezaměstnanosti na počtu dopravních spojů. Z kvalitativních metod je použit již zmíněný dotazník. Na závěr, práce obsahuje návrh opatření ke zlepšení stávajícího stavu.
|
|
|
Dojížďka do zaměstnání podle volby dopravního prostředku: změny hlavních dopravních módů v závislosti na vzdálenosti na příkladu dvou krajských měst v letech 2001 a 2011
Petráš, Marek ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Jaroš, Václav (oponent)
Hlavním cílem práce je zhodnotit změnu významu hlavních dopravních módů v intercenzálním období na příkladu dvou krajských měst. Práce je založena na výsledcích censů 2001 a 2011. Práce vychází ze základního předpokladu, že v důsledku ekonomického boomu v Česku (2003-2008), ale i hospodářské krize (2008-2010) došlo k zásadním změnám při dojížďce za prací z hlediska volby dopravního prostředku. Jedná se především o zvýšení role individuální automobilové dopravy a pokles významu hromadné dopravy. Výzkum se zaměřuje též na změny ve vzdálenostech, ze kterých jsou zkoumané dopravní prostředky využívány. Pro hodnocení jsou použity základní statistické a kartografické postupy. Výsledky potvrzují vzestup podílů automobilové dopravy na úkor ostatních dopravních prostředků, především autobusové dopravy. Obě města se vyznačují nadprůměrným podílem železniční dopravy ve srovnání s celostátními údaji. Ta si zachovala svůj význam především podél hlavních železničních koridorů. Průměrná vzdálenost dojížďky se zvětšila u všech dopravních prostředků. I přesto se ukázalo, že zkoumané prostředky dosahují v roce 2011 svých maximálních hodnot v podobných vzdálenostech jako v roce 2001.
|
|
|
Dojížďka do zaměstnání podle volby dopravního prostředku: změny hlavních dopravních módů v závislosti na vzdálenosti na příkladu dvou krajských měst v letech 2001 a 2011
Petráš, Marek ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Jaroš, Václav (oponent)
Hlavním cílem práce je zhodnotit změnu významu hlavních dopravních módů v intercenzálním období na příkladu dvou krajských měst. Práce je založena na výsledcích censů 2001 a 2011. Práce vychází ze základního předpokladu, že v důsledku ekonomického boomu v Česku (2003-2008), ale i hospodářské krize (2008-2010) došlo k zásadním změnám při dojížďce za prací z hlediska volby dopravního prostředku. Jedná se především o zvýšení role individuální automobilové dopravy a pokles významu hromadné dopravy. Výzkum se zaměřuje též na změny ve vzdálenostech, ze kterých jsou zkoumané dopravní prostředky využívány. Pro hodnocení jsou použity základní statistické a kartografické postupy. Výsledky potvrzují vzestup podílů automobilové dopravy na úkor ostatních dopravních prostředků, především autobusové dopravy. Obě města se vyznačují nadprůměrným podílem železniční dopravy ve srovnání s celostátními údaji. Ta si zachovala svůj význam především podél hlavních železničních koridorů. Průměrná vzdálenost dojížďky se zvětšila u všech dopravních prostředků. I přesto se ukázalo, že zkoumané prostředky dosahují v roce 2011 svých maximálních hodnot v podobných vzdálenostech jako v roce 2001.
|
host ::
RSS.