Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Regionální tisk na Liberecku v roce 1938 na příkladu Severočeského deníku
Reindlová, Nikola ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachycení společenské atmosféry na stránkách periodického tisku na Liberecku během několika posledních měsíců před odtržením Sudet od Československa v důsledku mnichovské dohody. Jednalo se o převážně německy obydlený region a mě zajímalo, jak napjaté období roku 1938 vnímala místní česká menšina. Z tohoto důvodu jsem si vybrala jediný česky psaný liberecký deník daného období - Severočeský deník. Začátek práce je věnován krátké rekapitulaci historického vývoje Liberecka. A jelikož česko-německé vztahy nejsou otázkou pouze první republiky, ale jde o několik století trvající soužití, zabývá se další kapitola právě tímto tématem, abychom dokázali události roku 1938 zařadit do správného kontextu. V další části práce jsem se věnovala již samotnému Severočeskému deníku, jeho vydavatelům, tiskárnám, grafické podobě, redakci a také obsahové charakteristice. Poté následuje kvantitativní obsahová analýza listu v poslední fázi jeho existence, tedy od ledna do října 1938. Zajímala jsem se, jakým tématům dávala redakce prostor, kdo dané texty vytvářel, jak byly dlouhé a do jakých rubrik byly řazeny. Zkoumala jsem také, které žánry noviny tvořily a zda se věnovaly regionálním, celostátním či zahraničním událostem. Na závěr práce je zařazena kapitola shrnující další vývoj...
Sudety v proměnách času - stav občanské společnosti v Sudetech (obec Mařenice)
Krsová, Barbora ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá stavem občanské společnosti v Sudetech. Problematika společnosti žijící v pohraničích je zkoumána v kontextu dějinných událostí a s tím souvisejícími politickými, kulturními a sociálními proměnami. Teoretická východiska práce se zaměřují jednak na vymezení problematiky Sudet, jednak na uchopení myšlenkových tradic konceptu občanské společnosti, na jejichž základě jsou odvozeny současné definice občanské společnosti a její další předpoklady. První část teoretické práce mapuje vývoj občanského sektoru a význam spolkového života v kontextu českých dějinných událostí, druhý směr představuje vývoj česko-německého soužití s důrazem na meziválečné události a poválečný vývoj. Praktická část, jež v sobě nese stěžejní část terénního výzkumu, je založena na rozhovorech s místními rodáky, nově přistěhovalými obyvateli a chalupáři. Součástí práce je představení nevládních neziskových organizací působících v dané lokalitě, které jsou důležitým ukazatelem stavu občanské společnosti. Závěr práce předkládá výsledky analýzy rozhovorů, jež mají vypovídající hodnotu o stavu dnešní občanské společnosti v Sudetech. Klíčová slova Občanská společnost, Sudety, osidlování, pohraničí, česko-německé soužití, spolková činnost

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.