|
| |
|
|
Uplatnění expresivních terapií v oblasti psychopedie
Kuncová, Tereza ; Volemanová, Marja Annemiek (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Tématem této bakalářská práce je uplatnění prvků expresivních terapií u lidí s mentálním postižením. V teoretické části se čtenář v několika kapitolách seznámí s problematikou mentálního postižení, etiologií a klasifikací mentálního postižení, právy lidí s mentálním postižením, jak a kde mohou tito lidé trávit volný čas a dále se dozví základní informace o terapiích využívaných ve speciální pedagogice. Rozpracovány jsou především expresivní terapie - muzikoterapie, arteterapie, biblioterapie, dramaterapie a tanečně pohybová terapie. Na tuto část navazuje část praktická, kdy je prováděno výzkumné šetření kvalitativní metodou. Pomocí nestandardizovaného, nestrukturovaného pozorování v trvání pěti měsíců, je ve Studiu Oáza, volnočasovém centru pro lidi s mentálním postižením, prováděn výzkum. Studio Oáza pořádá zájmové kroužky a aktivity pro lidi s mentálním postižením. Výzkum je realizován v rámci dvou zájmových kroužků, hudebně pohybová výchova a výtvarný kroužek, na kterých jsou využívány prvky expresivních terapií, a to muzikoterapie a arteterapie. Ze dvou skupin účastnících se těchto aktivit je vybráno po třech klientech z každé skupiny, na kterých jsou demonstrovány účinky těchto prvků expresivních terapií. Cílem výzkumu je zjištění, jak mohou prvky expresivních terapií, především muzikoterapie...
|
|
|
Ergoterapie jako prostředek seberealizace klientů s mentálním postižením
RYBOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou využití ergoterapie u osob s mentálním postižením. Teoretická část charakterizuje pojmy mentální retardace, péči o osoby s mentální retardací a nejčastější druhy nabízených terapií v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Část, zabývající se součastným stavem problematiky, uzavírá samostatná kapitola věnovaná ergoterapii. Zaměřuje se na hru, jako prvotní zaměstnání dítěte a následně na pracovní terapii, která jedincům s mentálním postižením poskytuje vytvoření či zdokonalení pracovního návyku. Cílem diplomové práce bylo představit nové trendy ve vzdělávání osob s mentální retardací v oblasti pracovní terapie. Práce je zaměřena na nabídku aktivit v oblasti pracovní terapie, kterou domovy pro osoby se zdravotním postižením klientům nabízejí a vzdělání pracovních terapeutů. K tomuto zjištění byl v praktické části nejprve použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Při sběru informací od vedoucích pracovníků (převážně ředitelů) byla použita tato technika, která se zabývala vzdělávací oblastí pracovních terapeutů po uvedení Zákona o sociálních službách 108/2006 Sb. do praxe. Další část byla provedena kvantitativním výzkum, metodou dotazování, technikou dotazníku. Cílovým souborem byly pracovní terapeuti domovů pro osoby se zdravotním postižením. Dotazníkové šetření zjišťovalo, jakou nabídku v oblasti pracovní terapie zařízení poskytují a co je určující při výběru aktivity, které se klient bude účastnit. Bylo zjištěno, že nabídka zkoumaných zařízení je velmi rozmanitá a při rozhodování, čeho se klient bude účastnit, má on sám ve většině případů rozhodné slovo. Výzkum probíhal ve třech krajích ČR, a to v Jihočeském a Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina.
|
|
|
Aktuální možnosti rozvoje osobnosti klientů ústavů sociální péče (Jihočeský kraj)
HRUŠKOVÁ, Marie
Problematika ústavní péče je téma stále aktuální, neboť v ČR je velmi mnoho osob s mentální retardací odkázáno právě na ústavní péči. Ústavní péče však v sobě skrývá řadu rizik, která mohou negativně ovlivnit osobnostní rozvoj těchto jedinců. Proto je nezbytné zaměřit se na humanizaci stávajících pobytových zařízení, v rámci které by se měly stále více uplatňovat moderní přístupy k mentálně postiženým osobám. Ve své práci jsem se zabývala analýzou služeb, které poskytují jednotlivé domovy pro osoby se zdravotním postižením (popřípadě denní a týdenní stacionáře) v Jihočeském kraji. Zaměřila jsem se především na nabídku aktuálních metod a forem, které rozvíjejí osobnost jedinců s mentálním postižením, což v sobě zahrnuje jednak možnost využít pracovní a další specifické terapie, ale souvisí i s dalšími oblastmi, jako je kvalita bydlení, vzdělávání, smysluplné trávení volného času a respektování bio-psycho-sociálních potřeb klientů. Uplatňování těchto principů vede k rozvíjení osobnosti klientů, zvyšuje kvalitu jejich života a celkově přispívá k humanizaci ústavní péče. Pro zjištění odpovídajících informací bylo použito metody dotazování, techniky řízeného rozhovoru a techniky dotazníku. Cílovým souborem pro ověření hypotézy byly u řízeného rozhovoru vybraní vedoucí pracovníci ústavů sociální péče (převážně ředitelé těchto zařízení), u dotazníků to pak byli pracovníci domovů, kteří při své práci uplatňovali některé z aktuálních metod a forem rozvoje osobnosti mentálně postižených jedinců (především pedagogičtí pracovníci a pracovníci v sociálních službách). Výsledky výzkumu ukázaly, že nejvíce uplatňovanou metodou rozvoje osobnosti je kromě vzdělávání ergoterapie a činnostní terapie. V zařízeních jsou také hojně prováděny různé formy rehabilitace (včetně hipoterapie). Často využívanými metodami jsou rovněž arteterapie, muzikoterapie, a poměrně velké zastoupení má i canisterapie a logopedie. Dramaterapie, bazální stimulace, aromaterapie a taneční a pohybová terapie patří k metodám, které mají v zařízeních ústavní péče menší zastoupení. Dalším zjištěním bylo, že existují poměrně velké rozdíly v šíři nabídky těchto metod mezi jednotlivými zařízeními. Zařízení nabízí nejméně tři, nejvíce pak deset typů terapie.
|
host ::
RSS.