Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 470 záznamů.  začátekpředchozí452 - 461další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Předpoklady pro práci sester v hospici
KNĚŽKOVÁ, Klára
Filozofií našich hospiců je lidský a profesionální přístup, také týmová práce všech pečujících. Zaměřuje se na zajištění kvality života u nevyléčitelně nemocných, až do jeho samého konce. Hospice se pomalu začínají dostávat do povědomí lidí, začínají být součástí péče o člověka. Obecný názor zdravotníků, také sester, je však stále ještě zkreslený. Často se říká, že do hospice nastupují převážně věřící sestry, nebo ty, které nemají dostatečný pocit uspokojení ve svém osobním životě. U těchto sester však mohl být pohled na umírání změněn vzděláním, hlubším studiem problematiky péče o umírající. Bakalářská práce je zaměřena na sestry v hospicové péči. Cílem práce bylo prověřit skutečnou motivaci sester, které se rozhodly pracovat v hospici. Druhým cílem bylo zjistit, jestli vzdělávání u sester ovlivňuje jejich postoj k péči o nevyléčitelně nemocné a umírající.Byly stanoveny hypotézy: H1 Náboženské přesvědčení je rozhodujícím faktorem pro výběr práce sestry v hospici. H2 Práce v hospici je sestrami vyhledávána v souvislosti s jejich osobním životním selháním. H3 Postoj sester k péči o terminálně nemocné klienty v hospici je závislý na jejich vzdělávání.Výzkumný soubor tvořilo 107 sester ze všech českých lůžkových hospiců (včetně sester manažerek). Byla využita forma kvantitavního šetření dotazníkovou metodou. Výsledky výzkumu lze využít pro pochopení vývoje role sestry paliativní a hospicové péče a k utváření modelu sester v hospicové péči. Dále může přispět k vytvoření standardu požadavků na sestry, které jsou do hospice přijímány.
Zátěž a její zvládání v profesi zdravotní sestry
ŠPENGEROVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá psychickou zátěží zdravotních sester pracujících ve směnném provozu. Obecně shrnuje pojmy zátěž a stres. Vymezuje základní problematiku zátěže a stresu, jejich příznaky, zvládání a důsledky, jejich působení na jedince. Zabývá se i možnostmi prevence. Dotazníkovou formou prozkoumá subjektivní vnímání stresu u zdravotních sester interního oddělení a využívání možností ke zvládání stresu sestrami.
Psychohygiena sociálních pracovníků
VORÁČKOVÁ, Pavla
Práce sociálního pracovníka patří mezi náročné pomáhající profese. Psychohygiena je soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce je zmapovat psychohygienické prostředky užívané sociálními pracovníky, kteří pracují v regionu města Strakonice. Vzhledem k cílům práce jsem zvolila kvalitativní metody sběru dat i jejich interpretace. Z výsledků mé práce vznikly následující hypotézy: Náročnost profese sociálních pracovníků spočívá především v práci s lidmi. Nejčastějším zdrojem stresu je pro sociální pracovníky časová tíseň. Psychohygiena je individuální záležitost. Sociální pracovníci využívají psychohygienické prostředky. Supervize je poskytována jen v některých organizacích. Sociální pracovníci jsou převážně spokojeni se svým životem.
Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích.
JAMBOROVÁ, Lenka
Téma mé bakalářské práce {\clqq}Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích`` jsem si vybrala z toho důvodu, že mě vždy zajímala práce sester v akutních ambulancích a také psychická náročnost této práce, která je na sestry v těchto ambulancích kladena Stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu, je to individuální odpověď na nadměrně zatěžující fyzické, emoční nebo intelektuální požadavky. Komunikace se považuje za důležitý aspekt zdravotnické péče. Je základní a nedílnou součástí zdravotní péče, kterou sestry poskytují. Efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkostech a stresu. I když si to mnohokrát neuvědomujeme, posuzujeme pacienta hned při příchodu do ambulance. Jestli komunikuje, nebo je nervózní, zda má upravený zevnějšek, je na pojízdném křesle či chodí o berlích. Současné ošetřovatelství od sestry očekává, že je v oblasti svého samostatného působení uznávaným odborníkem. Syndrom vyhoření označuje duševní a tělesné vyčerpání nejčastěji u tzv. pomáhajících profesí. V české literatuře je syndrom vyhoření nejčastěji uváděn v kontextu problematiky osobnosti v ošetřovatelských profesích, u nichž jsou náplní práce služby druhým lidem. Pro uskutečnění výzkumu v rámci své bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumného šetření, kdy byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Dotazník byl určen zdravotním sestrám pracujícím v akutních ambulancích. Šetření bylo provedeno v nemocnicích České Budějovice, Jindřichův Hradec, Praha Motol, v psychiatrické léčebně Jihlava a na poliklinice v Telči, vždy se souhlasem hlavních sester nemocnic. Tato práce si kladla za cíl zjistit, zda stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích. Hypotéza číslo 1 stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. I hypotéza číslo 2 stres ovlivňuje zdravotní stav sester v akutních ambulancích. A nakonec hypotéza číslo 3 dobrý kolektiv na pracovišti pozitivně ovlivňuje práci v akutní ambulanci se nám potvrdila. Tedy cíl byl splněn. Má práce může být využita jako pomocný materiál pro edukaci zdravotnického personálu v nemocniční praxi.
Náročnost práce sester při poskytování ošetřovatelské péče na hemodialyzačním oddělení.
KADLEČKOVÁ, Aneta
Abstrakt V bakalářské práci jsme se zabývali problémem náročnosti práce u sester na hemodialyzačním oddělení. Toto téma jsme si vybrali z toho důvodu, že v poslední době jsou na sestry kladeny stále větší a větší požadavky. U povolání sestry se dá říci, že je to natolik náročné zaměstnání, že jsou ohroženy psychickými i fyzickými vlivy. Existuje proto několik rad, které by sestry měli znát a dodržovat je. Odborná literatura nabádá sestry z hemodialyzačního oddělení k tomu,aby si každá sestra našla i jen sebemenší chvíli na to,aby se naučila správně odpočívat a relaxovat. Ve skutečnosti to tak samozřejmě není. V teoretické části jsme se věnovali charakteristice hemodialýzy, dále jejími indikacemi, kontraindikacemi, ošetřovatelskou péčí na tomto oddělení a samozřejmě psychickými a fyzickými dopady na sestry na hemodialyzačním oddělení. K výzkumnému šetření jsem použila polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor obsahoval 21 otázek, na které sestry odpovídaly. Sběr dat probíhal v březnu roku 2009. Celkový počet zkoumaných sester byl 16. V souvislosti s tématem byli vytyčeny 3 cíle. Zjistit, jaké nároky z pohledu sester jsou kladeny na ošetřovatelskou péči u pacientů na hemodialyzačním oddělení, zjistit, jaké dopady má ošetřovatelská péče u pacientů na hemodialyzačním oddělení na sestry a zjistit, zda dochází u sester na hemodialyzačním oddělení k syndromu vyhoření. Na základě této bakalářské práce, bychom uspořádali seminář pro sestry, pracující na hemodialyzačním oddělení s tématy syndromu vyhoření a správnou relaxací.
Etická dilemata sociální práce s klientem se sociální patologií
POKORNÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá etickými přístupy pracovníků, kteří denně přicházejí do styku s klienty s kriminální trestnou činností. Práce je věnována etickým otázkám sociálním pracovníků, kteří pracují s klienty se sociální patologií, s pachateli trestných činů, s nedobrovolnými klienty, s osobami s asociálním jednáním. Etické přístupy bývají spojené s celou řadou etických paradoxů, problémů a bývají součástí etických dilemat. Tyto skutečnosti se pak odrážejí v etickém přístupu ke klientovi a zároveň v oblasti syndromu bour {--} out. Cílem práce byla především snaha upozornit na etické otázky a s ní spojená etická dilemata v souvislosti s povoláním pomáhajících profesí v sociální sféře. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit etické chybení pracovníků v sociálně {--} právních službách v přístupu ke klientovi a zmapovat rozsah syndromu vyhoření u pracovníků v sociálně {--} právních službách. Cíl byl naplněn. Pro výše uvedený cíl byla ve výzkumu použita metoda dotazování technikou dotazníku, jednalo se o kvantitativní výzkum. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky Vězeňské služby ČR a pracovníky Výchovného ústavu pro děti a mládež a Střediska výchovné péče pro děti a mládež v Šindlových Dvorech. Druhý soubor byl tvořen probačními pracovníky Probační a mediační služby ČR.
Zatížení profesionálních pečovatelů v ústavním zařízení pro seniory s Alzheimerovou chorobou
FEIKOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zabývá problematikou zatížení profesionálních pečovatelů o seniory s Alzheimerovou chorobou. Cílem práce je zjištění míry zatížení profesionálních pečovatelů v konkrétním ústavním zařízení pro seniory s Alzheimerovou chorobou. Práce je členěna na část teoretickou a empirickou. V teoretické části se zabývám, v širší souvislosti současným stavem, který se vztahuje ke stáří, k Alzheimerově chorobě ke stresu a syndromu vyhoření. V části empirické jsou uvedeny kazuistiky profesionálních pečovatelů, shrnutí největších stresorů při péči o seniory s Alzheimerovou chorobou, rozbor dotazníku Inventář projevů syndromu vyhoření. V závěru je uvedeno shrnutí všech předchozích částí. Je řešena otázka naplnění cíle. Uvádí se zde i možnost využití výsledků bakalářské práce v praxi. Výsledky výzkumu ukázaly významný vliv negativních vztahů mezi lidmi na možnost vzniku syndromu vyhoření. Dalším stresogenním podmětem je projev demence, její progrese u klientů. Z výsledků dotazníku se prokázalo, že v emocionální rovině dosahuje většina zaměstnanců nejvyšší míry syndromu vyhoření.
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a Centru sociálních služeb Empatie
DRDOVÁ, Ivana
Motivace k práci zaměstnanců pomáhajících profesí v centru ARPIDA, v Domově Libnič a v centru Empatie Bakalářská práce řeší problematiku motivace při volbě pomáhajících profesí. V teoretické části jsem se zabývala otázkou, co vede člověka k tomu, aby vykonával pomáhající profese. Tato povolání mají totiž značnou přitažlivost, jež může zapříčinit, že je zaměstnanec ochoten vykonávat tuto náročnou práci i při nižším finančním ohodnocení, než jaké se mu nabízí v některých jiných profesích. Důležité je, že pomáhání znamená pro mnoho lidí nepochybně smysluplnou činnost. Pomáhající se zabývá důležitými životními otázkami a problémy konkrétních lidí. Cílem praktické části je monitoring spokojenosti pracovníků ve státním (Domov Libnič a Centrum Empatie) a nestátním zařízení (centrum ARPIDA) včetně systému prevence vzniku syndromu vyhoření. Předpokládané hypotézy: 1. Pracovníci sledovaných souborů jsou, i přes nižší finanční ohodnocení, v práci spokojeni. 2. Motivace k volbě pomáhajících profesí jsou stejné jak u zaměstnanců státních, tak i nestátních zařízení. 3. Pracovníci sledovaného souboru jsou informováni o pravidlech psychohygieny při výkonu pomáhající profese. Výzkum prokázal potvrzení první a třetí hypotézy. Druhá hypotéza potvrzena nebyla. K ověření hypotéz jsem zvolila formu kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal metodou dotazování, technikou dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možné využít jednak v těch organizacích, kde se monitoring uskutečnil, ale i jako manuál pro pracovníky v pomáhajících profesích a v centrech sociálních služeb.
Vztah imunitního systému a psychologických zátěžových jevů.
DAŇKOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá působením nežádoucího stresu na organizmus člověka a sleduje reakce imunitního systému na dlouhodobou psychickou zátěž. Cílem je podat přehled o tomto vzájemném působení a poukázat na syndrom vyhoření jako projev oslabení organizmu ve všech jeho rovinách. Poznatky o příčinách, příznacích a prevenci syndromu vyhoření jsou zaměřeny na osobnost učitele, jehož profese patří k jedné z nejvíce ohrožených. Výsledky práce potvrdily přítomnost příznaků syndromu vyhoření mezi pedagogy a poukázaly na skutečnost, že stres se nejvíce projevuje ve fyzické rovině jejich vnímání. Tato práce zdůrazňuje, že informovanost o projevech syndromu vyhoření nesporně patří ke znalostem, které směřují k účinné prevenci.
Rizikové faktory negativně ovlivňující komunikaci policisty s občanem
BALOUNOVÁ, Jaroslava
Rizikové faktory negativně ovlivňující komunikaci policisty s občanem Cílem práce je vymezit rizikové faktory, které vedou k selhání v komunikaci policisty a občana. Praktická část statisticky analyzuje stížnosti z hlediska problémových policistů. Zjištována je souvislost s věkem, délkou služby, služebním zařazením, služební hodností. Získaná data budou porovnána s teoretickými prameny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 470 záznamů.   začátekpředchozí452 - 461další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.