|
|
Neuromodulace v léčbě srdečního selhání
Naar, Jan ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí je přes veškeré pokroky v léčbě stále spojeno s velmi špatnou prognózou. Předpokládá se, že v patogenezi tohoto onemocnění se významně uplatňuje neurohumorální aktivace, zahrnující i zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému. Bylo proto navrženo několik postupů tzv. neuromodulační léčby, která má za cíl přímým zásahem do vegetativního nervového systému příznivě ovlivnit reziduální autonomní nerovnováhu. Jednou z nadějných metod neuromodulace je míšní stimulace. V klinické části práce jsme proto u pacientů se srdečním selháním posuzovali vliv míšní stimulace na sympatickou nervovou aktivitu srdce a autonomní rovnováhu. V celé sledované populaci jsme neprokázali střednědobý vliv míšní stimulace na srdeční sympatickou nervovou aktivitu, ani akutní vliv na variabilitu srdeční frekvence. Pacienti se vstupně vyšší sympatickou nervovou aktivitou nebo nízkou variabilitou srdeční frekvence však na léčbu míšní stimulací reagovali příznivě. Došlo u nich k poklesu sympatické nervové aktivity srdce a ke zvýšení variability srdeční frekvence. S ohledem na tato pozorování jsme uspořádali experimentální studii s cílem zjistit, jak variabilitu srdeční frekvence ovlivní těžké akutní srdeční selhání. Na modelu akutně navozené hypoxické dysfunkce myokardu u prasete...
|
|
|
Neural mechanisms in the pathogenesis of spontaneous hypertension in the rat
Vavřínová, Anna ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Sympatický nervový systém a dřeň nadledvin se účastní regulace arteriálního krevního tlaku a hrají významnou úlohu v patogenezi hypertenze. Spontánně hypertenzní potkani (SHR), kteří jsou nejvíce používaný model genetické hypertenze, se vyznačují mnoha molekulárními, morfologickými i funkčními změnami sympatického nervového systému a dřeně nadledvin. Cílem této disertační práce bylo popsat tyto abnormality u SHR potkanů za různých podmínek. Zaprvé byly zkoumány ontogenetické rozdíly, které mohou přispívat k rozvoji hypertenze. Zadruhé byly studovány účinky chemické sympatektomie (indukované guanetidinem podávaným v dospělosti) na kardiovaskulární parametry a zapojení kompenzačních mechanismů, které působí proti snížení krevního tlaku. Zatřetí jsme u dospělých SHR popsali stresovou kardiovaskulární odpověď a stresem indukované změny v sympatickém nervovém systému a dřeni nadledvin. Moje dizertační práce přinesla několik důležitých nálezů. Zvýšený obsah katecholaminů v nadledvině a vyšší hustota sympatické inervace cév pozorované u prehypertenzních SHR v porovnání se stejně starými normotenzními WKY potkany mohou přispívat k patogenezi hypertenze. Snížená mRNA exprese genů zapojených do biosyntézy katecholaminů (Th, Ddc, Dbh, Pnmt) je pravděpodobně kompenzační mechanismus působící proti zvýšené...
|
|
|
Úloha vybraných vazoaktivních systémů v rozvoji chronického onemocnění ledvin
Drábková, Natálie ; Vaněčková, Ivana (vedoucí práce) ; Vaňourková, Zdeňka (oponent)
Chronické onemocnění ledvin (CKD) je život ohrožující choroba, která vzniká jako častý důsledek diabetu a hypertenze. Protože zpravidla probíhá utajeně, často končí úplným selháním ledvin. Zvládnutí chronického selhání ledvin se tak stává díky stále více stárnoucí populaci závažným zdravotním problémem. Cílem této práce bylo zjistit podíl vybraných vazoaktivních systémů na výši krevního tlaku v rozvojové a udržovací fázi CKD. K tomu byly použity dva modely CKD: 5/6 nefrektomie u Ren-2 transgenních potkanů (TGR) a stenóza renální artérie (2K1C) u kmene Wistar. U obou modelů CKD se ukázalo, že renin- angiotenzinový systém nehraje tak významnou roli na udržování krevního tlaku, naopak větší význam má sympatický nervový systém. Při rozvoji a udržování CKD převládají vazokonstrikční systémy nad vazodilatačně působícím systémem NO-syntázy. Úloha tohoto vazodilatačního systému je u TGR potkanů s 5/6 nefrektomií postupně oslabována, zatímco u Wistar potkanů s 2K1C hypertenzí je v rozvojové i udržovací fázi CKD udržována na stejné úrovni.
|
|
|
Neural mechanisms in the pathogenesis of spontaneous hypertension in the rat
Vavřínová, Anna ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Sympatický nervový systém a dřeň nadledvin se účastní regulace arteriálního krevního tlaku a hrají významnou úlohu v patogenezi hypertenze. Spontánně hypertenzní potkani (SHR), kteří jsou nejvíce používaný model genetické hypertenze, se vyznačují mnoha molekulárními, morfologickými i funkčními změnami sympatického nervového systému a dřeně nadledvin. Cílem této disertační práce bylo popsat tyto abnormality u SHR potkanů za různých podmínek. Zaprvé byly zkoumány ontogenetické rozdíly, které mohou přispívat k rozvoji hypertenze. Zadruhé byly studovány účinky chemické sympatektomie (indukované guanetidinem podávaným v dospělosti) na kardiovaskulární parametry a zapojení kompenzačních mechanismů, které působí proti snížení krevního tlaku. Zatřetí jsme u dospělých SHR popsali stresovou kardiovaskulární odpověď a stresem indukované změny v sympatickém nervovém systému a dřeni nadledvin. Moje dizertační práce přinesla několik důležitých nálezů. Zvýšený obsah katecholaminů v nadledvině a vyšší hustota sympatické inervace cév pozorované u prehypertenzních SHR v porovnání se stejně starými normotenzními WKY potkany mohou přispívat k patogenezi hypertenze. Snížená mRNA exprese genů zapojených do biosyntézy katecholaminů (Th, Ddc, Dbh, Pnmt) je pravděpodobně kompenzační mechanismus působící proti zvýšené...
|
|
|
Úloha vybraných vazoaktivních systémů v rozvoji chronického onemocnění ledvin
Drábková, Natálie ; Vaněčková, Ivana (vedoucí práce) ; Vaňourková, Zdeňka (oponent)
Chronické onemocnění ledvin (CKD) je život ohrožující choroba, která vzniká jako častý důsledek diabetu a hypertenze. Protože zpravidla probíhá utajeně, často končí úplným selháním ledvin. Zvládnutí chronického selhání ledvin se tak stává díky stále více stárnoucí populaci závažným zdravotním problémem. Cílem této práce bylo zjistit podíl vybraných vazoaktivních systémů na výši krevního tlaku v rozvojové a udržovací fázi CKD. K tomu byly použity dva modely CKD: 5/6 nefrektomie u Ren-2 transgenních potkanů (TGR) a stenóza renální artérie (2K1C) u kmene Wistar. U obou modelů CKD se ukázalo, že renin- angiotenzinový systém nehraje tak významnou roli na udržování krevního tlaku, naopak větší význam má sympatický nervový systém. Při rozvoji a udržování CKD převládají vazokonstrikční systémy nad vazodilatačně působícím systémem NO-syntázy. Úloha tohoto vazodilatačního systému je u TGR potkanů s 5/6 nefrektomií postupně oslabována, zatímco u Wistar potkanů s 2K1C hypertenzí je v rozvojové i udržovací fázi CKD udržována na stejné úrovni.
|
|
|
Úloha Rho-kinázové signální dráhy v regulaci krevního tlaku u normotenzních a hypertenzních potkanů
Brunová, Aneta ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Kopkan, Libor (oponent)
Vápníková senzitizace představuje mechanizmus umožňující buňkám hladké svaloviny cév zvyšovat podle potřeby citlivost kontraktilního aparátu k intracelulárnímu kalciu. Cílem této práce bylo určit, do jaké míry je vápníková senzitizace ovlivňována působením renin- angiotenzinového systému (RAS), sympatického nervového systému (SNS), oxidu dusnatého (NO) a prostanoidů produkovaných cyklooxygenázou (COX). Za tímto účelem jsme studovali účinek akutní a chronické blokády jednotlivých systémů na změny krevního tlaku vyvolané podáním inhibitoru Rho-kinázy fasudilu u bdělých normotenzních potkanů. Všechny pokusy byly prováděny na chronicky kanylovaných dospělých samcích kmene Wistar. Hlavní zjištění práce jsou následující: 1) Dávkově závislý pokles krevního tlaku vyvolaný inhibicí Rho- kinázy byl zesílen současnou akutní inhibicí NOS pomocí L-NAME. Inhibice NOS měla výrazně větší účinek než inhibice COX pomocí indometacinu (což bylo potvrzeno také za podmínek akutní inhibice SNS a RAS). Tyto nálezy jsou v souladu s hypotézou, že NO má supresivní účinek na vápníkovou senzitizaci. 2) Chronická inhibice NOS vyvolala hypertenzi spojenou s výraznějším poklesem krevního tlaku po podání fasudilu ve srovnání s kontrolou. NO dlouhodobě potlačuje vápníkovou senzitizaci. 3) Chronická inhibice RAS podáváním captoprilu...
|
|
|
L-serine induced effects on blood pressure in normotensive and hypertensive rats: the influence of anesthesia
Bencze, Michal ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Husková, Zuzana (oponent)
Anestetika výrazně ovlivňují respirační a kardiovaskulární soustavu. Naše pokusy ukázaly, že různá aneststetika působí na jednotlivé komponenty regulující krevní tlak odlišně. Úloha jednotlivých systémů regulujících krevní tlak byla určena pomocí selektivních inhibitorů - sympatický nervový systém byl zablokován pomocí pentolinia (periferní gangliová blokáda), renin-angiotenzinový systém pomocí captoprilu (inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu) a produkce oxidu dusnatého pomocí L-NAME (inhibice syntázy oxidu dusnatého). Jednotlivé komponenty regulující krevní tlak u normotenzních Wistar potkanů a spontánně hypertenzních potkanů byli porovnané se čtyřmi skupinami potkanů anestezovaných pentobarbitalem, ketaminem-xylazinem, chloralozou-uretanem a izofluranem. Každé z použitých anestetik způsobilo odlišné hemodynamické změny. Pro potřeby měření za podmínek co nejpodobnějších bdělému stavu, pentobarbitalová anestézie se jeví jako nejvhodnejší. L-serinem-indukované účinky na krevní tlak představují odpověď zprostředkovanou endoteliálním hyperpolarizačním faktorem, což je na endotelu závislá regulace cévního tonu, která je nezávislá na produkci oxidu dusnatého a prostacyklinu. Výrazné účinky L-serinu byly prokázány u NO-deficientní hypertenze. Naše výsledky ukázaly jeho zvýšené účinky u Dahlových potkanů s...
|
|
| |
host ::
RSS.