Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přírodní koupaliště pro malou obec
Mrkývka, Michal ; Hyánková, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přírodními koupacími biotopy. V první části se zaměřuje na princip čištění vod přírodního koupaliště, zařízení sloužící k provozu, vlastnosti vody, vhodnými druhy rostlin a právními předpisy udávanými státem. Ve druhé části představuje tři vybrané přírodní koupaliště na jižní Moravě, porovnává vybrané ukazatele v koupací vodě a zdrojové vodě přírodního biotopu. Nejprve vyobrazuje grafický průběh teploty, průhlednosti a znečištění v konkrétním biotopu a poté srovnává jednotlivé biotopy mezi sebou s ohledem na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví.
Urbanisticko architektonická studie městského nízkopodlažního bydlení
Krůpa, Miloslav ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tématem práce je navrhnout městské účelné komfortní bydlení v klidném přírodním prostředí mezi původní zástavbou staré Líšně a panelovým sídlištěm z 80. let 20. století. Návrh nového obytného souboru bude odpovídat současným trendům a potřebám zdravého bydlení. Stavební pozemek má lichoběžníkový tvar s delší stranou ve směru západ - východ s tím, že se zužuje a svažuje směrem k východu. Převýšení je cca 22 m na 330 m délky pozemku. Významnou dominantou Líšně je "kostelíček“ (Kaple Panny Marie Pomocnice) na protějším východním kopci. Cílem urbanistické studie bylo vytvoření plynulého přechodu mezi "Starou Líšní" a "Novou Líšní“ s důrazem na environmentální a sociální aspekty. Území je členěno kompoziční a pohledovými osami, které se „potkávají“ ve společenském prostoru, který je tvořen společenským centrem s dominantním otevřeným prostorem a krytým zázemím v přilehlém objektu, umístěným v jeho nejvyšší západní části. Před objektem se nachází menší „náměstíčko“, na které navazuje centrální prostor s pobytovým trávníkem, veřejným grilem a dětským hřištěm. Tato část je poté na východě ukončena novou vodní plochou v podobě koupacího biotopu, který je překlenut dvěma lávkami ve směrech kompozičních os. Mezi těmito lávkami jsou na západním břehu navrženy terasové schody s navazujícím molem na vodě. Smíšená zástavba rodinnými a bytovými domy se výškově i objemově zvedá od východní a jižní hranice území směrem k severozápadnímu rohu území, kde navazuje na stejně vysokou zástavbu bytových domů. Podél západní hranice území při ulici Novolíšeňská je navržen bariérový dům, který plní i funkci optické dělící linie od stávající zástavby panelovými domy. Důraz byl kladen i na minimum dopravních ploch. Hlavní silniční trasy jsou jednosměrné a usnadňují tak orientaci v území. Při návrhu parkovacích ploch bylo upřednostněno kryté a podzemní parkování. Hlavními prioritami bylo jednak co největší množství zeleně, a to ve formě vzrostlé zeleně a zelených střech, a jednak snaha o maximální ponechání rostlého terénu. Výsledkem návrhu je tedy bydlení v zelení v rozvolněné nízkopodlažní zástavbě s možností uplatnění výhledů z objektů do okolí, výborného proslunění obytných místností a vnesením společenského života do řešeného území pro jeho obyvatele a obyvatel jeho okolí. Při situování rodinných domů byl brán zřetel na energetickou úspornost. Objekty jsou navrženy v jednoduchých hmotách ve tvaru kvádrů s obdélníkovou nebo čtvercovou půdorysnou stopou. Bytové domy mají většinou společné či prolínající se podzemní podlaží. Objekt bariérového domu má liniový charakter, který přibližně kopíruje západní hranici území. Jeho parter je ve čtyřech místech pravidelně přerušen a umožňuje tak pomocí těchto průchodů a průjezdu propojení s obslužnou komunikací Novolíšeňská. Při výběru materiálů byl kladen důraz hlavně na dřevo a kamen, jakožto hlavní přírodní materiály. Rodinné domy při jižní hranici jsou řadové (ve skupinách 2 x 4 a 1 x 5) a jsou uvažovány jako pasivním domy. Samostatné rodinné domy okolo vodní plochy jsou přístupny pouze pro pěší, a tedy je zde vyloučena automobilová doprava (příjezd vozidel však možný je po pojížděném chodníku šířky 3,0 m). Tyto domy jsou uvažovány jako nízkoenergetické.
Srovnání jakosti vody vybraných koupališť ve volné přírodě
Kozová, Barbora ; Látal, Milan (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce nejdříve popisuje členění přírodních koupališť dle jejich druhu a popisuje stanovení jejich jakosti vody. V další části práce jsou vypsány přírodní koupaliště v Jihomoravském kraji, následně je srovnáno několik přírodních koupališť na základě dat získaných od Krajské hygienické stranice v Brně. Práce se zaměřuje na porovnání průhlednosti vod, mikrobiologických ukazatelů a teploty vody. V závěru práce je vyhodnocena kvalita vody na základě těchto dat z pozorovaných koupališť v období koupacích sezón 2020-2022.
Urbanisticko architektonická studie městského nízkopodlažního bydlení
Krůpa, Miloslav ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tématem práce je navrhnout městské účelné komfortní bydlení v klidném přírodním prostředí mezi původní zástavbou staré Líšně a panelovým sídlištěm z 80. let 20. století. Návrh nového obytného souboru bude odpovídat současným trendům a potřebám zdravého bydlení. Stavební pozemek má lichoběžníkový tvar s delší stranou ve směru západ - východ s tím, že se zužuje a svažuje směrem k východu. Převýšení je cca 22 m na 330 m délky pozemku. Významnou dominantou Líšně je "kostelíček“ (Kaple Panny Marie Pomocnice) na protějším východním kopci. Cílem urbanistické studie bylo vytvoření plynulého přechodu mezi "Starou Líšní" a "Novou Líšní“ s důrazem na environmentální a sociální aspekty. Území je členěno kompoziční a pohledovými osami, které se „potkávají“ ve společenském prostoru, který je tvořen společenským centrem s dominantním otevřeným prostorem a krytým zázemím v přilehlém objektu, umístěným v jeho nejvyšší západní části. Před objektem se nachází menší „náměstíčko“, na které navazuje centrální prostor s pobytovým trávníkem, veřejným grilem a dětským hřištěm. Tato část je poté na východě ukončena novou vodní plochou v podobě koupacího biotopu, který je překlenut dvěma lávkami ve směrech kompozičních os. Mezi těmito lávkami jsou na západním břehu navrženy terasové schody s navazujícím molem na vodě. Smíšená zástavba rodinnými a bytovými domy se výškově i objemově zvedá od východní a jižní hranice území směrem k severozápadnímu rohu území, kde navazuje na stejně vysokou zástavbu bytových domů. Podél západní hranice území při ulici Novolíšeňská je navržen bariérový dům, který plní i funkci optické dělící linie od stávající zástavby panelovými domy. Důraz byl kladen i na minimum dopravních ploch. Hlavní silniční trasy jsou jednosměrné a usnadňují tak orientaci v území. Při návrhu parkovacích ploch bylo upřednostněno kryté a podzemní parkování. Hlavními prioritami bylo jednak co největší množství zeleně, a to ve formě vzrostlé zeleně a zelených střech, a jednak snaha o maximální ponechání rostlého terénu. Výsledkem návrhu je tedy bydlení v zelení v rozvolněné nízkopodlažní zástavbě s možností uplatnění výhledů z objektů do okolí, výborného proslunění obytných místností a vnesením společenského života do řešeného území pro jeho obyvatele a obyvatel jeho okolí. Při situování rodinných domů byl brán zřetel na energetickou úspornost. Objekty jsou navrženy v jednoduchých hmotách ve tvaru kvádrů s obdélníkovou nebo čtvercovou půdorysnou stopou. Bytové domy mají většinou společné či prolínající se podzemní podlaží. Objekt bariérového domu má liniový charakter, který přibližně kopíruje západní hranici území. Jeho parter je ve čtyřech místech pravidelně přerušen a umožňuje tak pomocí těchto průchodů a průjezdu propojení s obslužnou komunikací Novolíšeňská. Při výběru materiálů byl kladen důraz hlavně na dřevo a kamen, jakožto hlavní přírodní materiály. Rodinné domy při jižní hranici jsou řadové (ve skupinách 2 x 4 a 1 x 5) a jsou uvažovány jako pasivním domy. Samostatné rodinné domy okolo vodní plochy jsou přístupny pouze pro pěší, a tedy je zde vyloučena automobilová doprava (příjezd vozidel však možný je po pojížděném chodníku šířky 3,0 m). Tyto domy jsou uvažovány jako nízkoenergetické.
Přírodní koupaliště pro malou obec
Mrkývka, Michal ; Hyánková, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přírodními koupacími biotopy. V první části se zaměřuje na princip čištění vod přírodního koupaliště, zařízení sloužící k provozu, vlastnosti vody, vhodnými druhy rostlin a právními předpisy udávanými státem. Ve druhé části představuje tři vybrané přírodní koupaliště na jižní Moravě, porovnává vybrané ukazatele v koupací vodě a zdrojové vodě přírodního biotopu. Nejprve vyobrazuje grafický průběh teploty, průhlednosti a znečištění v konkrétním biotopu a poté srovnává jednotlivé biotopy mezi sebou s ohledem na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.