|
|
Možnosti pěstování hub v České republice
Ochonský, Petr
Tato práce se zabývá rozmanitostí nabídky pěstovaných hub prodávaných v ČR, jejich růstovými podmínkami a ekonomickou náročností pěstování. Při získávání podkladů pro práci byl vytvořen dotazník, uskutečněn vlastní terénní průzkum zahrnující rozhovory s pěstiteli hub v ČR včetně návštěvy pěstírny. Bylo zjištěno, že v ČR je rozmanitá nabídka hub, ale z prodávaných hub se zde pěstuje menšina. Informovanost o druzích a jejich významu je naopak nízká. Průzkumem bylo zjištěno, že 82,98 % lidí konzumuje houby. Jejich průměrná spotřeba v ČR činí 2,4 kg/os/rok. K nejznámějším pěstovaným houbám v ČR patří žampion dvouvýtrusý (98,94 %), hlíva ústřičná (93,62 %), shiitake (29,79 %), lanýž (21,99 %) a ucho jidášovo (18,44 %). Z průzkumu vyplývá, že bude vhodné zvýšit informovanost obyvatel o houbách a jejich významu. Z ekonomické náročnosti pěstování hlívy ústřičné vyplynulo, že je velice nákladná, a ne příliš rentabilní. V neposlední řadě je nutné se zabývat také možnostmi využití hub v různých odvětvích.
|
|
|
Možnosti hydroponického pěstování rostlin a příklady praktického využití.
WEIDENTHALER, Jakub
Cílem práce je uvést jednotlivé možnosti hydroponického pěstování. V literární rešerši je vysvětlen základní princip hydroponie. Dále jsou detailně uvedeny jednotlivé možnosti praktického pěstovaní rostlin v domácí i velkoplošné produkci a zároveň jsou vysvětleny výhody a nevýhody nejpoužívanějších metod. V práci jsou posouzeny hlavní výhody a nevýhody hydroponického pěstování. Největším přínosem hydroponie je pěstování rostlin bez nutnosti použití půdy. Hydroponie je tak vhodná i do domácností pro vnitřní pěstování. Může být také použita v městských částech při vertikálním pěstování, kdy dochází k obrovské úspoře plochy. Z hlediska úbytku zemědělské půdy a zhoršování její kvality se hydroponie jeví jako pěstební metoda budoucnosti. Velkou výhodou je také úspora spotřeby vody převážně v recirkulačních systémech. Existují ale i jednoznačné limitující nevýhody. Největším problémem jsou provozní náklady. S příchodem energetické krize v roce 2022 se ukazuje, že je cena energií nejvíce limitujícím faktorem. Většina hydroponických systémů pro svůj efektivní chod potřebuje neustálý příjem elektrické energie.
|
|
|
Vztah velikosti genomu mykobionta s ekologickou strategií lišejníků
Konečná, Eliška ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Jak bude organismus vypadat, je definováno jeho DNA. Nejen informace obsažená v DNA, ale i samotná velikost genomu však může ovlivnit, jak daný organismus funguje. Narozdíl od mnoha údajů pro jiné skupiny organismů, u lišejníků (jejich mykobiontů) je známo jen velmi omezené množství velikostí genomů. Vzhledem k tomu bylo možné dosud jen spekulovat o možných spojitostech mezi velikostí genomu a ekologií lišejníků. V rámci své práce jsem za použití průtokové cytometrie úspěšně změřila velikost genomu u 50 druhů lišejníků. Abych rozeznala vliv fylogenetických vztahů mezi druhy na velikost jejich genomu, udělala jsem molekulární fylogenetickou analýzu 141 druhů se známou velikostí genomu. Fylogenetickou analýzu jsem založila na dvou genech - ITS a mtSSU. Statisticky jsem analyzovala dataset sestávají z údajů o naměřené velikosti genomu, ekologicky relevantních vlastností lišejníků a fylogenetického stromu, který jsem vytvořila. Zjistila jsem možnou souvislost mezi velikostí genomu a substrátovou preferencí, vegetativním rozmnožováním a typem fotobionta lišejníku. Ve vhodném výběru druhů lišejníků pro srovnání lze nalézt spojení mezi velikostí genomu a životní strategií druhu. Druhy s velkými genomy častěji spadají do kategorie K-stratégů, druhy s menšími genomy jsou spíše r-strategické. Nově jsem určila...
|
|
|
Hodnocení pěstebních substrátů a jejich vlivu na produkci a kvalitu zeleniny
Kršková, Tereza
Cílem předložené práce je posouzení vlivu komerčně dostupných substrátů při pěstování hlávkového salátu a doporučit z vybraných produktů jejich využití nejen v zemědělské praxi, ale především odborné veřejnosti. Podstatou experimentální části bylo laboratorní testování vybraných substrátů a jejich následný výběr do nádobového pokusu, kde byl sledován jejich vliv při pěstování salátu na jeho výnos a kvalitu produkce. Substráty byly na základě výsledků z laboratorních pokusů vybrány v počtu dvou Hobby (Zahradnický substrát s humusem, Substrát pro rajčata a papriky) a dvou Profi (Profimix RS1, Profimix RS2). Pro pěstování byly využity ve směsi se zeminou a bez. Aplikace substrátů měla průkazný vliv na výnos salátu. Substráty skupiny Profi se podílely na nárůstu čerstvé hmoty salátu. Ve směsi se zeminou se produkce zvedla více než dvojnásobně, při samotném použití se výnos salátu zvýšil téměř 2,5x. Účinnost aplikace Hobby substrátů byla o poznání nižší, výnos se vlivem jejich použití zvýšil neprůkazně v průměru o 44 %. Průměrný obsah nitrátů v experimentu se pohyboval na úrovni 1188 mg/kg. Aplikace Profi substrátů zvýšila jeho obsah v rozmezí 159-774 mg/kg, při srovnání s kontrolou neprůkazně. Nitráty v salátu vypěstovaném v Hobby substrátech zvýšily obsah nitrátů v zelenině výrazně, v případě užití substrátu pro rajčata a papriky byl překročen limit nařízení (ES) č. 1881/2006.
|
|
|
Substráty pro pěstování interiérových rostlin
Zálešáková, Jana
Bakalářská práce se zabývá substráty interiérových rostlin. V první části je zmínka o historii, následuje jejich rozdělení na přírodní substráty a substráty antropické, tedy uměle vytvořené člověkem. V další části jsou popsány tradiční základní substráty, přídavné látky a speciální substráty pro rostliny se zvláštními nároky. Následně jsou popsány způsoby pěstování interiérových rostlin, konkrétně hydroponie a zelené stěny. Součástí práce je ukázka a rozpočet vybraných vegetačních úprav a vyhodnocení znalostí o substrátech interiérových rostlin studentů Zahradnické fakulty MENDELU se sídlem v Lednici. Poslední část se zabývá informační vitrínou umístěnou v areálu Mendelovy univerzity v Lednici, která poskytuje cenné informace a ukázku jednotlivých substrátů.
|
|
|
Literární rešerše na téma lišejníky vřesovišť v České republice
Vopatová, Lenka ; Kocourková, Jana (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou excerpovány informace z publikovaných materiálů o lišejnících na vřesovištích České republiky a údaje týkající se výskytu lišejníků jsou doplněny o popis typů vřesovišť (nížinných, podhorských a alpínských) nacházejících se na daném území. Za účelem porovnání biodiverzity lišejníků v různých typech vřesovišť jsem vyhodnotila faktory podmiňující a ovlivňující jejich výskyt na různých substrátech, jako na pískách, na hadcích, či jiných substrátech. Získané informace jsou doplněny, do komentovaného seznamu lišejníků, s popisem lokalit výskytu a substrátů.
|
|
|
Ověřování vhodnosti vybraných substrátů a postupů při množení Taxus x media a Magnolia 'Suzanne'
Petránková, Jana ; Tolar, Václav (vedoucí práce) ; Kofránková, Věra (oponent)
Tato bakalářská práce, je rozdělena na dvě části. Část teoretickou, ve které jsou zpracovány informace získané z literatury, kde jsem se zaměřila především na způsoby množení rostlin, obecným popsáním řízkovaných druhů a jejich způsobu množení, dála také popsáním konkrétního kultivaru. Dále také substráty, stimulátory, jejich složením a použitím. Stavbami používanými v zahradnictví, mlžením řízkovaných rostlin, či houbovými chorobami.
Praktická část se zabývá vyhodnocováním výsledků získaných provedením pokusu v zahradnictví Okrasné školky Jašovi.
Pokus se prováděl ve dvou letech po sobě a to v létě množením Magnolia ´Susan´ a v zimě množením Taxus x media ´Hickii´.
Byla předpokládána rozdílnos rstu rostlin na dvou množárenských stanovištích jimiž byl fóliovník a sklení, na každém stanovišti ještě v různém substrátu, a to v říčním písku a řízkovacím substrátu.
Cílem pokusu bylo zjistit, v jakých podmínkách nejlépe porostou množené druhy.
Ve výsledcích se ukázaly malé rozdíly, mezi pokusy u Magnolia ´Susan´ byli výsledky v substrátu výrazněji lepší, jež bylo pravděpodobně způsobeno trichodermou, jež podporuje kořenění řízků. U varianty Magnolia řízkované do písku a umístěné ve fóliovníku došlo k odumření rostlin v důsledku nedostatečného zavlažování a velké propustnosti písku.
Taxus byl řízkovaný v zimě a díky tomu nedocházelo k přeschnutí řízků před vytvořením kalusu a kořínků. Proto byla tato metoda úspěšnější, avšak celkové množství ujmutých rostlin bylo nižší, než u Magolia.
|
|
|
Využití neseparovaného digestátu jako zdroje fosforu pro zahradní rostliny
Kujanová, Denisa ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Nástup moderního trendu obnovitelných zdrojů byl nevyhnutelným vyvrcholením vývoje civilizace. Lidstvo se učí více využívat zdroje nevyčerpatelné oproti ztenčování zásob neobnovitelných zdrojů. Mezi zprostředkovatele obnovitelných zdrojů energie patří také bioplynové stanice, jejichž hlavní funkcí je výroba bioplynu. Bioplyn vzniká procesem anaerobní fermentace bez přístupu kyslíku v uzavřených nádržích. Jako vstupní substráty do zemědělských bioplynových stanic jsou užívány bioodpady, kejda dobytka nebo například energetické traviny. Proces vzniku bioplynu na svém konci přináší fermentační zbytek neboli digestát. Jeho složení je závislé na vstupních složkách pro výrobu bioplynu.
Digestát je směs velmi bohatá nejen na fosfor, ale i další živiny, s vysokou hodnotou pH. Existuje mnoho studií zabývajících se teorií i praxí aplikace digestátu na půdu, za účelem zlepšení jejich vlastností a využití digestátu. Podobný cíl má i tato diplomová práce, jež zkoumá kombinace neseparovaného digestátu s rašelinou a vápnitým dolomitem, se snahou vytvořit vhodný substrát pro různé druhy rostlin, z hlediska obsahu přístupného fosforu.
V rámci pokusů byly v letech 2011 až 2015 využity tyto rostliny: Gazánie zářivá (Gazania rigens), Bazalka pravá (Ocimum basilicum) a Máta peprná (Mentha piperita). Jako kontrolní substráty byly použity tyto varianty: Pěstební substrát B, Gramoflor a Zahradnický substrát Primaflora. S rašelinou byl kombinován neseparovaný digestát v poměrech: 5, 10, 15, 20, 25 % objemových. V určitých letech byl za účelem stabilizace hodnot pH přidáván také vápnitý dolomit v dávkách 3, 6, 10, 15 g/l.
Z výsledků práce vyplývá pozitivní vliv digestátu na vlastnosti substrátu, jako je např. hodnota pH (s možným přídavkem vápence pro stabilizaci) či sušina. Digestát se jeví jako vhodný zdroj fosforu pro rostliny. Z hlediska výnosu nadzemní hmoty dosáhl nejvyšších hodnot kontrolní substrát Gramoflor, z testovaných substrátů to byl nejčastěji substrát s 10 % digestátu (ve dvou letech s dávkou dolomitu 6 a 15 g/l). Nejvyššího procentuálního zastoupení sušiny rostlin dosahovaly v průměru kontrolní substráty.
|
|
|
Příprava substrátu pro pěstování korálovce ježatého (Hericium erinaceus) za použití různých přídavků a teplotních ošetření
Sobotová, Radmila ; Jablonský, Ivan (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda může ošetření substrátu teplotou do 100°C nahradit jeho sterilizaci při 120°C. Dále pak porovnání různých typů substrátů a přídavků.
Pro ošetření substrátů byly zvoleny teploty 90°C po dobu 48 hodin, 90°C po dobu 20 hodin, 121°C po dobu 2 hodin, 80°C po dobu 20 hodin a 70°C po dobu 24 hodin. Ukázalo se, že teplota ošetření substrátu pod 100°C může nahradit jeho sterilizaci při 120°C.
V rámci pokusů byly použity substráty složené z bukových pilin nebo slaměných pelet, obohacené pšeničnými otrubami, případně pšeničným šrotem. Také byl zkoumán vliv fermentace substrátů na růstové vlastnosti korálovce ježatého. Nejvhodnějším substrátem pro růst mycelia a následnou fruktifikaci korálovce ježatého byly bukové piliny. Rychlejšího růstu mycelia a vyšších výnosů plodnic bylo dosaženo v případě obohacení substrátu z bukových pilin pšeničnými otrubami nebo pšeničným šrotem. Nebyl prokázán vliv fermentace substrátů na růst mycelia korálovce ježatého.
Byl zkoumán i růst mycelia a tvorba plodnic korálovce bukového (Hericium coralloides). Nejlepším substrátem pro korálovec bukový byly neobohacené bukové piliny.
|
|
| |
host ::
RSS.