|
|
Investigating associations of saproxylic beetles with forest structure through the analysis of species composition and feeding guilds
KOZEL, Petr
The thesis contains studies focusing on various forest biotopes of Central Europe and saproxylic beetles as a model group for forest ecology research. In the review, current knowledge about the threats for forest biota, mainly saproxylic beetles are discussed in the context of species composition and trait-based approach. Various stages of succession in the patches of disturbed forests, their connectivity, the introduction non-native tree species, and the assessment of feeding guilds using stable isotopes are studied in the relation to saproxylic beetles in separate chapters.
|
|
|
Hodnocení formování odtoku v povodí pomocí stabilních izotopů 2H a 18O a teploty vody
Hojovec, Daniel ; Vlček, Lukáš (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Hodnocení vodního režimu pramenů, respektive celkového odtoku v malých horských povodích je v této práci důležitým aspektem pro pochopení fungování povodí z hlediska srážko- odtokového procesu a dále především pro ověření či vyvrácení různých metod využitých pro hodnocení odtoku horského povodí. Za uvedenými účely bylo mezi roky 2018-2020 provedeno opakované vzorkování z vodních toků, půdy (mělkých vrtů) a srážek na území povodí Rokytky. Ze získaných dat byl následně v laboratoři zjištěn poměr stabilních izotopů 2 H a 18 O. Dále bylo pracováno s daty stabilních izotopů 2 H a 18 O poskytnutými katedrou Fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za období let 2014-2018. Veškerá data byla společně s hydro-meteorologickými daty podrobena různým analýzám a metodám se záměr hodnocení odtoku. Stěžejní metodou této práce byla separace hydrogramu za využití směšovací rovnice pracující se stabilními izotopy 2 H a teplotou vody pro 6 událostí. Na základě provedených analýz a hydrografických separací bylo zjištěno, že voda v toku Rokytka přítok je v průběhu význačných srážko-odtokových událostí tvořena převážně před-událostní vodou. Při detailní třísložkové separaci bylo stanoveno, že odtok Rokytka přítok při daných událostech v průměru tvoří z 37,5 % (v rozsahu 27-46 % pro...
|
|
|
Ecological consequences of seasonal bird migration
Brlík, Vojtěch
Sezónnost prostředí, doprovázená kolísající dostupností potravy, ovlivňuje organismy v průběhu celého života. Obdobím nedostatku zdrojů se lze vyhnout sezónní migrací, která je u živočichů včetně ptáků běžná. Dlouhé cesty však staví tažné ptáky před řadu problémů, protože jednotlivá období ročního cyklu jsou od sebe oddělena v prostoru i čase. Podmínky prostředí, které tažní ptáci využívají, mohou na ptáky působit lokálně, ale jejich vliv se může projevit i napříč sezónami. Abychom lépe porozuměli interakcím mezi tažnými ptáky a prostředím, propojili jsme data ze sledování migrace s daty o podmínkách prostředí a populačních změnách v rámci celého ročního cyklu. Přispěli jsme tak k poznání, že podmínky prostředí mohou ovlivňovat migrující populace jak během zimování, tak v průběhu tahových zastávek, a že tyto dopady lze pozorovat i v kontinentálním měřítku. Ukázali jsme také, že napříč druhy a tahovými cestami jsou fáze ročního cyklu během migrace úzce provázány, ale že tyto vazby slábnou v průběhu dlouhých období zimování, což má důsledky pro úspěšnost jedinců a pro predikci budoucích scénářů ve světle globálních změn. Vytvořili jsme také mapu stabilních izotopů síry pro subsaharskou Afriku, na které je patrný longitudinální gradient napříč tímto druhově bohatým regionem a která nabízí aplikace v...
|
|
|
Ecological consequences of seasonal bird migration
Brlík, Vojtěch ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Maggini, Ivan (oponent) ; Piersma, Theunis (oponent)
Sezónnost prostředí, doprovázená kolísající dostupností potravy, ovlivňuje organismy v průběhu celého života. Obdobím nedostatku zdrojů se lze vyhnout sezónní migrací, která je u živočichů včetně ptáků běžná. Dlouhé cesty však staví tažné ptáky před řadu problémů, protože jednotlivá období ročního cyklu jsou od sebe oddělena v prostoru i čase. Podmínky prostředí, které tažní ptáci využívají, mohou na ptáky působit lokálně, ale jejich vliv se může projevit i napříč sezónami. Abychom lépe porozuměli interakcím mezi tažnými ptáky a prostředím, propojili jsme data ze sledování migrace s daty o podmínkách prostředí a populačních změnách v rámci celého ročního cyklu. Přispěli jsme tak k poznání, že podmínky prostředí mohou ovlivňovat migrující populace jak během zimování, tak v průběhu tahových zastávek, a že tyto dopady lze pozorovat i v kontinentálním měřítku. Ukázali jsme také, že napříč druhy a tahovými cestami jsou fáze ročního cyklu během migrace úzce provázány, ale že tyto vazby slábnou v průběhu dlouhých období zimování, což má důsledky pro úspěšnost jedinců a pro predikci budoucích scénářů ve světle globálních změn. Vytvořili jsme také mapu stabilních izotopů síry pro subsaharskou Afriku, na které je patrný longitudinální gradient napříč tímto druhově bohatým regionem a která nabízí aplikace v...
|
|
|
Potravní ekologie ryb v Sargasovém moři
Horák, Mikuláš ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je vytvořit rešeršní přehled současných znalostí o potravních vztazích ve společenstvech ryb v ekosystémech Sargasového moře a prohloubit porozumění trofických dynamik v této oblasti. Jediného moře bez pevninného ohraničení, jehož relativní hranice jsou dány významnými oceánskými proudy. Práce se snaží spojit dosavadní poznatky ekologie ryb v oligotrofních vodách moře a popsat druhové složení ryb v různých vrstvách pelagiálu, strukturu potravních sítí a interakce mezi nimi. K pochopení a přiblížení těchto interakcí je využito různých již existujících hodnot získaných pomocí metody analýzy stabilních izotopů 15 N a 13 C za účelem stanovení trofických pozic a struktury potravních sítí. Fluktuace těchto hodnot v potravních sítích může nastínit přírodní i antropogenní vlivy. Klíčová slova: Sargasové moře, potravní ekologie, potravní síť, trofické vztahy, stabilní izotopy
|
|
|
Metallogeny of selected gold deposits of the Bohemian Massif
Němec, Matěj
Tato práce byla vypracována na základě dvou studií, publikovaných autorem a kolektivem v nedávné době, a jedné další studie, jež je v současné době v recenzním řízení. Tyto publikace jsou v plném znění přiloženy v závěru této práce. V první publikaci se autoři zabývají genezí Sb-Au ložisek Krásná Hora-Milešov a Příčovy. Druhý článek se v rámci ložiska Krásná Hora detailně zabývá procesem přeměny zlata na aurostibit a vznikem dalších Au-Ag-Sb(S) fází. Třetí článek se věnuje genezi Au ložiska Voltýřov. Ložisko Krásná Hora-Milešov a Příčovy jsou v Českém masivu unikátním příkladem Sb-Au ložisek. Rudní křemenné žíly jsou zde vyvinuty v těsné vazbě s tektonicky rejuvenovanými žilnými lamprofyry probíhajícími ve směru V-Z v rámci stejně orientovaného masivního poruchového pásma v těchnickém granodioritu. Podle výsledků studia fluidních inkluzí v křemeni a stibnitu probíhala precipitace stibnitu při teplotách od ~250 do ~130 řC, zlato se ukládalo při teplotách od ~200 do ~130 řC z nízko salinních H2O fluid. Z těchto fluid krystalizovala i většina žilného křemene. Vtroušený arsenopyrit spolu s raným křemenem krystalizoval z raných H2O-CO2 fluid (250 MPa, 400 řC) a jeho krystalizace není spojená s krystalizací Au. Ze studie stabilních izotopů kyslíku z pozdního kalcitu asociovaného s krystalizací stibnitu...
|
|
|
Vliv evapotranspirace na podzemní vodu lužních lesů: Libický luh
Vašková, Hana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Rešeršní část této bakalářské práce se zabývá evapotranspirací z lužních lesů a jejího vlivu na výšku hladiny podzemní vody a mineralizaci podzemní vody. Práce se okrajově věnuje i vlivu mineralizace na lužní flóru, která by zvýšenou mineralizací mohla být ohrožena. V práci je popsána podstata a využití stabilních izotopů v hydrogeologii a komplexní charakteristika zájmové oblasti experimentální části, Národní přírodní rezervace Libický luh. Náplní experimentální části je pozorování hladiny, konduktivity, teploty, pH a zjištění izotopového složení podzemní i povrchové vody v Libickém luhu, kde byly již dříve zjištěny vysoké mineralizace podzemní vody. V práci je diskutován vliv evapotranspirace na obsah rozpuštěných látek ve vodě v Libickém luhu jako možná příčina tohoto fenoménu. Bylo zjištěno, že s rostoucí teplotou dochází k poklesu hladiny podzemní vody a že mineralizace zůstává v rámci roku relativně konstantní. Pokles hladiny podzemní vody je evidentně zapříčiněn intenzivní evapotranspirací z lužního lesa ve vegetačním období. Pro prokázání přímé souvislosti mezi evapotranspirací a zvýšenou mineralizací by však bylo zapotřebí mít k dispozici delší časové řady konduktivity nebo hydrochemické analýzy. Klíčová slova: lužní les, evapotranspirace, podzemní voda, mineralizace, stabilní izotopy,...
|
|
|
Metallogeny of selected gold deposits of the Bohemian Massif
Němec, Matěj ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent) ; Sejkora, Jiří (oponent)
Tato práce byla vypracována na základě dvou studií, publikovaných autorem a kolektivem v nedávné době, a jedné další studie, jež je v současné době v recenzním řízení. Tyto publikace jsou v plném znění přiloženy v závěru této práce. V první publikaci se autoři zabývají genezí Sb-Au ložisek Krásná Hora-Milešov a Příčovy. Druhý článek se v rámci ložiska Krásná Hora detailně zabývá procesem přeměny zlata na aurostibit a vznikem dalších Au-Ag-Sb(S) fází. Třetí článek se věnuje genezi Au ložiska Voltýřov. Ložisko Krásná Hora-Milešov a Příčovy jsou v Českém masivu unikátním příkladem Sb-Au ložisek. Rudní křemenné žíly jsou zde vyvinuty v těsné vazbě s tektonicky rejuvenovanými žilnými lamprofyry probíhajícími ve směru V-Z v rámci stejně orientovaného masivního poruchového pásma v těchnickém granodioritu. Podle výsledků studia fluidních inkluzí v křemeni a stibnitu probíhala precipitace stibnitu při teplotách od ~250 do ~130 řC, zlato se ukládalo při teplotách od ~200 do ~130 řC z nízko salinních H2O fluid. Z těchto fluid krystalizovala i většina žilného křemene. Vtroušený arsenopyrit spolu s raným křemenem krystalizoval z raných H2O-CO2 fluid (250 MPa, 400 řC) a jeho krystalizace není spojená s krystalizací Au. Ze studie stabilních izotopů kyslíku z pozdního kalcitu asociovaného s krystalizací stibnitu...
|
|
|
Trofická struktura společenstev ryb v antropogenně ovlivněných řekách
Dostál, David ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
Využití stabilních izotopů pro hodnocení trofické struktury společenstev nabývá v posledních dekádách na popularitě a stává se tak stále více používaným nástrojem užívaným k výzkumu trofických pozic a potravních nik. V této práci jsou shrnuty základní principy, které se při práci se stabilními izotopy využívají, představeny mechanismy výměny tkání, izotopového routingu a diskriminačního faktoru, jejichž zanedbání může vést až ke znehodnocení nabytých poznatků. Dále jsou v práci představeny základní metody využití stabilních izotopů, jejich výhody a nevýhody, matematické modely zpracování dat a jejich uvedení do praxe pomocí praktické části, ve kterém bylo zkoumáno trofické postavení a niky kaprovitých ryb v antropogenně ovlivněných řekách.
|
|
|
Separation and Elemental Composition of Tardigrades and Rotifers from Cryoconite in Svalbard
Jaroměřská, Tereza ; Žárský, Jakub (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Ledovcové ekosystémy, dlouhou dobu považované za nedotčené, přitahují v posledních dekádách stále větší pozornost biologů nejrůznějšího zaměření. Vedle toho jsou též považovány za ekosystémy tvořící nejchladnější biom na Zemi. Životní formy na ledovcích zahrnují organismy od virů a bakterií až po vrcholové konzumenty, mezi které patří několik skupin drobných bezobratlých živočichů. Nejčastějšími z nich jsou želvušky (kmen Tardigrada) a vířníci (kmen Rotifera), kteří obývají kryokonitové jamky na povrchu ledovců. Několik studií již vyzdvihlo význam těchto konzumentů, přesto kvůli dominanci prokaryotních organismů v daném prostředí většinou stojí mimo hlavní zájem většiny vědeckých prací věnovaných biologickým procesům. Předkládaná diplomová práce přináší svého druhu první výsledky o izotopickém složení želvušek a vířníků, kteří jsou vrcholovými konzumenty v ekosystému kryokonitových jamek. Zároveň jde o prvotní snahu o detailní výzkum trofických vztahů v kryokonitových jamkách za využití prvkových analýz a analýz poměrů stabilních izotopů. Prezentovány jsou dále údaje o druhovém složení želvušek a vířníků na různých ledovcích a v různých částech jejich ablačních zón. Ve výsledku jsme na třech ledovcích situovaných v oblasti Billefjorden (Svalbard) doložili přítomnost 5 druhů želvušek (Hypsibius sp.,...
|
host ::
RSS.