Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Contermporary Dutch drama
Zbuzková, Andrea ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
Ve své diplomové práci se snažím přiblížit specifika současného nizozemského dramatu. Na základě teoretických děl Hanse-Thiese Lehmanna, Huga Bremse a Anjy Krans popisuji v první části své práce vývoj dramatu v Nizozemsku od roku 1969 až do přelomu tisíciletí, věnuji se stěžejním událostem, tendencím a charakteristice následujících období. Zabývám se termínem "postdramatické divadlo" a snažím se ho charakterizovat. Ve vývoji nizozemského divadla sleduji pak především proměnu spolupráce mezi dramatiky a divadelními skupinami a tematiku soudobých dramat. V druhé, praktické části své práce se pak na několika dílech čtyř vybraných nizozemských dramatiků (Esther Gerritsen, Rob de Graaf, Maria Goos, Gerardjan Rijnders) snažím zjistit, zda jsou v jejich případě myšlenky výše uvedených divadelních vědců a teoretiků platné (a pokud, tak do jaké míry). Stručně načrtnu obsah děl a vypíchnu jejich nejzásadnější tematiku. Při svých závěrech využívám informace získané z četby teoretických děl, novinových článků, recenzí, rozhovorů s umělci a konečně i z jejich dramat. V závěru své práce pak shrnuji poznatky získané na základě četby a analýzy v praktické části. Popisuji pozici nizozemských dramatiků na přelomu tisíciletí a vysvětluji, v jakém ohledu lze, a v jakém nikoli, tyto autory nazývat postdramatickými.
Monologue Plays in Contemporary British and Irish Theatre
Pavelková, Hana ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent) ; Monks, Aoife (oponent)
Tato práce se zabývá velmi rozšířeným trendem v současném britském a irském divadle - monologickými hrami. Jedním z důvodů vysoké obliby této úsporné dramatické formy je skutečnost, že monolog již svou podstatou představuje značnou výzvu pro všechny zúčastněné - dramatiky, herce, ale hlavně pro diváky. Hry využívající různé varianty monologu jsou dnes ve Velké Británii a Irsku tak rozšířené, že jen málo teatrologů se odvážilo tímto fenoménem systematicky zabývat. Největším problémem je otázka výběru vhodné metody, kterou by současný boom monologických her mohl být efektivně uchopen. Vzhledem k zásadní roli, kterou v monologických hrách hraje publikum, jež je v monolozích jediným partnerem pro osamělé protagonisty stojící na jevišti, se tato práce zaměřuje na to, jak jednotlivé varianty využití monologu zapojují diváky do hry. Pomocí systematického rámce, který vychází z jednotlivých typů nejčastějšího využití monologu, tato práce zkoumá, jaký mají jednotlivé strategie použité britskými a irskými dramatiky vliv na aktivní komunikaci s diváky. Prvním typem her, jimiž se zabývá tato práce, jsou monologického hry, v nichž jeden herec či herečka představují jednu postavu. Druhým typem jsou hry, ve kterých herec či herečka hraje více postav. Dále se pak práce věnuje velmi nezvyklým hrám, které používají...
Monologue Plays in Contemporary British and Irish Theatre
Pavelková, Hana ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent) ; Monks, Aoife (oponent)
Tato práce se zabývá velmi rozšířeným trendem v současném britském a irském divadle - monologickými hrami. Jedním z důvodů vysoké obliby této úsporné dramatické formy je skutečnost, že monolog již svou podstatou představuje značnou výzvu pro všechny zúčastněné - dramatiky, herce, ale hlavně pro diváky. Hry využívající různé varianty monologu jsou dnes ve Velké Británii a Irsku tak rozšířené, že jen málo teatrologů se odvážilo tímto fenoménem systematicky zabývat. Největším problémem je otázka výběru vhodné metody, kterou by současný boom monologických her mohl být efektivně uchopen. Vzhledem k zásadní roli, kterou v monologických hrách hraje publikum, jež je v monolozích jediným partnerem pro osamělé protagonisty stojící na jevišti, se tato práce zaměřuje na to, jak jednotlivé varianty využití monologu zapojují diváky do hry. Pomocí systematického rámce, který vychází z jednotlivých typů nejčastějšího využití monologu, tato práce zkoumá, jaký mají jednotlivé strategie použité britskými a irskými dramatiky vliv na aktivní komunikaci s diváky. Prvním typem her, jimiž se zabývá tato práce, jsou monologického hry, v nichž jeden herec či herečka představují jednu postavu. Druhým typem jsou hry, ve kterých herec či herečka hraje více postav. Dále se pak práce věnuje velmi nezvyklým hrám, které používají...
Contermporary Dutch drama
Zbuzková, Andrea ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
Ve své diplomové práci se snažím přiblížit specifika současného nizozemského dramatu. Na základě teoretických děl Hanse-Thiese Lehmanna, Huga Bremse a Anjy Krans popisuji v první části své práce vývoj dramatu v Nizozemsku od roku 1969 až do přelomu tisíciletí, věnuji se stěžejním událostem, tendencím a charakteristice následujících období. Zabývám se termínem "postdramatické divadlo" a snažím se ho charakterizovat. Ve vývoji nizozemského divadla sleduji pak především proměnu spolupráce mezi dramatiky a divadelními skupinami a tematiku soudobých dramat. V druhé, praktické části své práce se pak na několika dílech čtyř vybraných nizozemských dramatiků (Esther Gerritsen, Rob de Graaf, Maria Goos, Gerardjan Rijnders) snažím zjistit, zda jsou v jejich případě myšlenky výše uvedených divadelních vědců a teoretiků platné (a pokud, tak do jaké míry). Stručně načrtnu obsah děl a vypíchnu jejich nejzásadnější tematiku. Při svých závěrech využívám informace získané z četby teoretických děl, novinových článků, recenzí, rozhovorů s umělci a konečně i z jejich dramat. V závěru své práce pak shrnuji poznatky získané na základě četby a analýzy v praktické části. Popisuji pozici nizozemských dramatiků na přelomu tisíciletí a vysvětluji, v jakém ohledu lze, a v jakém nikoli, tyto autory nazývat postdramatickými.
Typy postav v japonském vypravěčském umění rakugo
Roubíčková, Iveta ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Cílem této práce je srovnání typů postav ve vypravěčském umění rakugo. Klasické rakugo představuje zájmy a zábavu měšťanů v období Edo (1600-1867), kdy se původně panstvo bavící vypravěči stali sami centrem pozornosti na veřejných prostranstvích a svérázně popisovali obraz středověké, resp. předmoderní společnosti. Současné rakugo přenáší spontánně tuto tradici do současnosti s očekáváním dalšího vývoje. Také společenské jevy mají vliv na podobu postav rakuga a je zajímavé jejich prostřednictvím sledovat rozdílnou podobu života ve společnosti tehdy a nyní. Pro srovnání klasických a současných postav jsem použila metodu analýzy promluv a jejich následnou typologizaci podle projevených vlastností.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.