|
|
Kdo byla vaše matka? Kdo jsou vaši strýcové a tety? Pojetí rodinného zázemí a vybraných demografických jevů v díle Jane Austenové v komparaci s rodinou Austenových a historickodemografickým výzkumem pro Anglii přelomu 18. a 19. století
Šimsová, Marie ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent)
Předkládaná magisterská práce se zabývá dílem Jane Austenové, které analyzuje z hlediska autorčiny práce s fenoménem rodina, a to jak z literárního, tak z demografického pohledu. Výzkumné otázky se týkají dvou předmětů bádání. Prvním předmětem je rodina jako základní stavební kámen novel Jane Austenové. Snahou práce je analyzovat, do jaké míry rodinné poměry determinují možnosti uplatnění hlavních hrdinů a hrdinek, jakým způsobem z nich hrdinky profitují či z nich naopak chtějí uniknout. Závěry ukazují, že Austenová tuto determinaci uplatnila ve všech studovaných románech. Práce dále zkoumá míru spolupráce a soupeření jednotlivých rodin v románech. V tomto bodě byla zjištěna výrazná rozmanitost mezirodinných vztahů. Za druhé práce mapuje vybrané demografické jevy v rodině Jane Austenové, v jejích novelách a v historickodemografickém výzkumu, který studoval Anglii přelomu 18. a 19. století. Práce se zabývá počtem a složením jednotlivých rodin, jejich původem, společenským postavením, majetkovými poměry a do jisté míry právními vztahy, souvisejícími především s otázkou dědictví a situací vdov. V rámci zkoumání složení domácností jsou uvedeny příklady soužití s nepříbuznými osobami a taktéž případy adopce. Dále jsou analyzovány tři základní demografické ukazatele: natalita, mortalita a sňatečnost, s...
|
|
|
Prestiž a sociální stratifikace v české společnosti mezi lety 1988-1999
Křepelková, Zuzana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Resumé V roce 1989 proběhla pro české dějiny významná revoluce, která zapříčinila, že se česká společnost začala orientovat z východu na západ. Společnost, ve které převládaly rovnostářské principy se ocitla tváří v tvář realitě západního světa, kam svou orientací nepatřila. V mínění lidí stále přetrvávaly nejenom touhy po sociálním zabezpečení, ale i jistá dávka rozhořčení nad rychle rostoucí diferenciací příjmů, která se projevovala negativním hodnocením bohatších lidí - svou úlohu sehrála i řada skandálů (tunelování a rychlý krach nově se zakládajících podniků). Česká společnost byla před rokem 1989 jen minimálně stratifikována. Po revoluci bylo potřeba vytvořit novou elitu, střední třídu a souběžně s tím se vytvářela i nová spodní vrstva. Nejdynamičtějším vývojem prošla nově vznikající stará střední třída (podnikatelé), pozvolněji se vyvíjela nová střední třída (odborníci s vysokoškolským vzděláním), jejíž přeměna je záležitostí několika generací. K porovnání prestiže (v době transformace a před ní) musíme jako výchozí použít škálu z roku 1967, neboť se jedná o poslední škálu zhotovenou v komunistickém Československu. Komunistická společnost byla společností statickou a proto se můžeme domnívat, že se stratifikace do roku 1989 příliš nezměnila. Na předních pozicích zůstávají povolání lékaře, ministra,...
|
host ::
RSS.