|
|
České novobarokní sochařství
Bezoušková, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent) ; Šámal, Petr (oponent)
K základním cílům předkládané disertační práce patří ozřejmění významu novobarokních tendencí a jejich zařazení do kontextu vývoje českého sochařství. Aby bylo možné lépe pochopit úlohu novobaroka vzhledem k českému prostředí, je zapotřebí nejprve projít samotný proces rehabilitace barokních hodnot, který s sebou ve druhé polovině 19. století přinesl tvořivý přístup k motivům 17. a 18. století. Docenění baroka se věnuje první část této práce, která mapuje zásadní dobové studie a pojednává o společensko-kulturních a ideových předpokladech, které vedly k rozšíření zájmu o baroko. V tomto ohledu silně zaznívá především téma pražské asanace, díky níž se z většiny sochařů stali modeléři, kteří přetvářeli novobarokní fasády nově postavených domů v komplexní výzdobné programy dynamického a dekorativního charakteru. Třetí kapitola se rovněž zabývá velmi cenným ideovým podnětem, a sice dobovými vzorníky Celdy Kloučka a Friedricha Ohmanna, které velkou měrou přispěly k rozšíření povědomí památek českého baroka jako inspiračních zdrojů pro dekorativní plastiku a štukový dekor. Na úvodní část přímo navazuje čtvrtá kapitola, jež se věnuje podnětům barokních sochařů Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, jejichž tvorba ovlivnila mladou sochařskou generaci svou snahou o monumentalitu,...
|
host ::
RSS.