|
|
Využití silic v potravinářství
Bartuňková, Petra
Bakalářská práce se zabývá mapováním různých možností využití silic v potravinářství. V první části jsou charakterizované čeledi, které jsou významné z hlediska obsahu silic, dále pak jsou charakterizované vlastnosti silic, jejich složení a metody získání. Velká pozornost je věnována antimikrobiálním a antioxidačním účinkům. Silice představují bezpečný, přírodní a efektivní nástroj boje proti kvasinkám, plísním a bakteriím a proti znehodnocení potravin oxidací (žluknutí tuků). Další část obsahuje tabulkový přehled dvaceti silic, ve kterém je uvedeno z jaké rostliny a rostlinné části je silice získávána, hlavní složky silice a pro jaké účely je využívána. Významné čeledě z hlediska využití v potravinářství jsou: Lamiaceae a Apiaceae.
|
|
|
Využití silic při ochraně bramboru vůči bakterii Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum
Charvátová, Lenka
Diplomová práce „Využití silic při ochraně bramboru vůči bakterii Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum“ se zabývá antibakteriálními účinky osmi vybraných silic a jejich třech komponentů, a to silice skořice, borovice, tymiánu, kmínu, římského kmínu, fenyklu, hřebíčku, čajovníku a komponent alfa-pinenu, carvonu a limonenu vůči gramnegativní bakterii Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum. Antibakteriální aktivita byla hodnocena pomocí diskové difuzní metody, kde byly sledovány inhibiční zóny. Dále byla antimikrobiální aktivita stanovena pomocí minimální inhibiční koncentrace (MIC) a minimální baktericidní koncentrace (MBC). Nakonec byl proveden test patogenity, který znázorňuje vliv skořicové silice a komponentu limonene na patogenitu testované Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum přímo na hlízách bramboru. Diskovou difuzní metodou bylo zjištěno, že testovaná bakterie byla nejvíce citlivá na přítomnost silice skořice téměř ve všech koncentracích kromě nejnižší, kde největší inhibiční účinek byl u silice tymiánu. Z naměřených hodnot MIC a MBC vyplývá, že životaschopnost bakterie Pcc nejvíce potlačovaly silice skořice, hřebíčku a komponent carvon. Testem patogenity na hlízách bylo prokázáno, že silice skořice více potlačuje příznaky napadení než komponent limonen.
|
|
| |
|
|
Pěstování chmele s ohledem na kvalitu v Tršické chmelařské oblasti
Pyšný, Ondřej
Chmel se již po několik století řadí k nejdůležitějším surovinám pro výrobu piva, dále byly u chmele prokázány i léčebné účinky. Literární část je zaměřena na morfologickou charakteristiku chmele, stručný popis jednotlivých chmelařských oblastí v České republice, produkci chmele v České republice a ve světě. Zmíněny jsou nejčastější choroby a škůdci chmele, přiblížen je proces sklizně a posklizňové úpravy včetně výrobků z chmele. Jsou popsány obsahové látky chmele jako kritérium kvality. Cílem bakalářské práce bylo stanovit obsah chmelových silic z hlávkového chmele u tří odrůd. Vzorky chmele byly zajištěny od dvou pěstitelů – AGRA Velký Týnec, a.s. a Tršická zemědělská, a.s., nacházejících se v Tršické chmelařské oblasti. U jednotlivých vzorků byla stanovena vlhkost, obsah cizích a biologických příměsí podle norem ČSN 45 2520-4 a ČSN 46 2520-5. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší obsah silic byl zjištěn ze vzorků z roku 2019 u odrůdy Sládek (568 μl.100 g-1) z Tršické zemědělské, a.s., naopak nejnižší obsah chmelových silic vykazovaly vzorky z roku 2018 u odrůdy Žatecký poloraný červeňák z AGRA Velký Týnec, a.s. (75 μl.100 g-1).
|
|
|
Variabilita obsahu silíc u vybraných druhov liečivých, aromatických a koreninových rastlín
Boško, Rastislav (AF MENDELU)
Bakalářská práce na téma "Variabilita obsahu silic u vybraných druhů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin" se zabývá variabilitou obsahu silic v kmínu kořenného (Carum carvi L.), kde se sleduje karvon a limonen, u heřmánku pravého (Matricaria recutita L.) se sleduje farnesen, chamazulen, bisabolol oxid A, apigenin-7-glukosid a u levandule lékařské (Lavandula angustifolia) kafr, borneol, a-terpineol, linalyl acetát. Při řešení byla vypracována literární rešerše vybraných rostlin a následně v praktické části se v laboratoři na Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně analyzovali jednotlivé drogy podle metodiky Českého lékopisu. Vzorky kmínu kořenného pocházely ze šlechtění společnosti Agritec, s.r.o, levandule a heřmánek pocházeli z nákupní společnosti Leros, s.r.o, z domácí produkce. Z analýzy variance kmínu kořenného vyplývá, že genotyp měl vysoko prokázáný vliv na obsah obou sledovaných složek silice karvonu a limonenu. Celkový obsah silic nebyl genotypem statisticky prokazatelně ovlivněn. U heřmánku pravého byly sledovány 4 odlišné varianty. Obsah silic heřmánku byl statisticky vysoce významně ovlivněn sledovanými variantami, stejně tak byla ovlivněna i složka heřmánkové silice chamazulen. Statisticky velmi vysoko významně byla variantou heřmánku ovlivněna složka silice bisabolol oxid A. Složka silice apigenin-7-glukosid byla významně ovlivněna variantou. Varianta statisticky významně neovlivnila složku silice farnesen. U levandule byly sledovány všechny složky silice, jako kafr, borneol, a-terpineol, linalyl acetát, které byly statisticky velmi vysoko významně ovlivněny variantou.
|
|
|
Využití léčivých rostlin v kosmetice
Lehnertová, Anežka
Předložená literárně-praktická práce na téma Využití léčivých rostlin v kosmetice je zaměřena na domácí či maloobjemové podmínky výroby kosmetiky obsahující silice a hydroláty. V literární části jsou objasněny základní pojmy, jako co je to kosmetický přípravek, kdo je prodejcem, kdo je kontrolním orgánem ad. Tyto pojmy jsou definované zákonem a je nutné je znát při plánování vlastního podnikání v této oblasti. V této práci je zmíněna též legislativa výroby kosmetiky, zakázané obsahové látky, povolené množství látek v produktech. Taktéž bylo popsáno, co obnáší založení vlastní výrobny kosmetických produktů. Dále je rozebrán postup izolace rostlinných silic a hydrolátů pomocí dvou metod –? parní destilace a hydrodestilace. Bylo vybráno a popsáno dvacet často používaných rostlin vhodných k destilaci silic a hydrolátů. Také jejich působení a vliv na povrchové části těla a možnosti využití v kosmetice. V neposlední řadě jsou zde uvedeny a stručně popsány obsahové látky esenciálních olejů z pohledu chemického a strukturního. V praktické části jsou zkoumány metody parní destilace a hydrodestilace. Je testováno, která z metod je kvantitativně účinnější při izolaci silic z rostlin a zda-li jedna či druhá z metod ovlivňuje senzorické vlastnosti vzniklých hydrolátů.
|
|
|
Stanovení obsahu silic různými metodami v rostlinných matricích
Chytková, Jolana
Diplomová práce se zaobírá různými metodami stanovení obsahu silic kmínu kořenného a srovnáním jejich výsledků. V literárním přehledu je představen kmín kořenný z hlediska pěstování, léčivých účinků a jeho využití v průmyslu. Jsou popsány silice, jejich účinky z obecného hlediska, ale také vztaženy ke kmínové silici. Dále jsou v práci představeny antioxidační, antibakteriální i antifungální účinky a složení kmínové nažky. V materiálu a metodice jsou pospány jednotlivé vzorky, lokality dodavatelských firem z ČR a metody stanovení vzorků. Množství silic bylo měřeno metodou destilace s vodní parou, superkritická fluidní extrakce a FT-NIR spektroskopie. Výsledky byly porovnány a statisticky vyhodnoceny. Mezi metodami nebyl potvrzen průkazný rozdíl v obsahu silic. Dále byla metodou dle Soxhleta extrakčně stanovena olejnatost kmínu. Výsledná olejnatost v sušině nažky byla 9,58-14,19 %. Pokusy byly provedeny u osmi vzorků odrůdy Aprim, Kamín, Prochan, Rekord, Lesix a neregistrovaného osiva merkantilu.
|
|
| |
|
|
Extrakce silic kmínu pomocí superkritické fluidní extrakce (SFE)
Szabó, Sabina
Tato diplomová práce se zabývá kvalitativními parametry kmínu kořenného, který je v ČR nejvíce pěstovaným kořeninovým druhem a má u nás dlouholetou tradici. Sekundární metabolity kmínu jsou předmětem řady výzkumných projektů. Kmín obsahuje ze sekundárních metabolitů silice, které mají široké spektrum využití. Nejčastěji jsou používány ve farmacii a potravinářství. V současné době jsou účinky kmínových silic zkoumány jako prostředky ochrany rostlin proti chorobám a škůdcům. Hlavními složkami kmínové silice jsou karvon a limonen. Praktická část je zaměřena na stanovení obsahu silic pomocí superkritické fluidní extrakce a následného rozdělení dostupných genotypů kmínu kořenného do skupin dle objemu silic.
|
|
|
Využití siličnatých rostlinných druhů v potravinářství
Benešová, Jana
Bakalářská práce s názvem Využití siličnatých rostlin v potravinářství se zabývá rostlinnými druhy, jejichž hlavní obsahovou složkou jsou silice. Jsou popsány způsoby izolace silic z rostlin, jejich chemické složení, způsoby využití a také historie jejich získávání a používání. Zdrojem silic, nejčastěji využívaných v potravinářství jsou rostliny z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) a miříkovitých (Apiaceae). Do těchto čeledí se zařazuje většina druhů, které jsou využívány jako tzv. zelené koření. V praktické části se hodnotily tyto druhy: bazalka pravá (Ocimum basilicum), majoránka zahradní (Origanum majorana, syn. Majorana hortensis), petržel zahradní (Petroselinum crispum). Stanovil se sesychací poměr a obsah silice v jednotlivých druzích, které byly získány ze dvou zdrojů: 1. zakoupené v hypermarketech (pro srovnatelnost vždy od jednoho výrobce). 2. byly pěstovány na pokusném pozemku. Výrazně lepších výsledků bylo dosaženo u rostlin pěstovaných na pokusném pozemku.
|
host ::
RSS.