|
|
Sebetvorba v Nietzscheho Ecce homo
Mára, Vítězslav ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
(ČJ) Ve svém posledním dokončeném díle Nietzsche předkládá zvláštní druh ohlédnutí za svou minulostí a zároveň výhledu do své budoucnosti. Cílem této práce je prověřit možnost, že se Nietzsche pokouší předvést některé závěry svého dosavadního zkoumání v praxi a poskytuje čtenářům vodítko, jak si vytvořit praktickou filosofii v souladu s jejich vlastní konstitucí, při vědomí vnějších a vnitřních nebezpečí tohoto podniku. Prostřednictvím exemplární sebe-interpretace Nietzsche demonstruje proces lidského stávání se sebou samým.
|
|
|
Vyšší člověk a jeho význam v Nietzscheho filosofii
Jánošová, Simona ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Cílem této práce je objasnění charakteru vyššího člověka, podmínek a průběhu jeho stávání se vyšším člověkem, v neposlední řadě také jeho vztahu k člověku nižšímu a jeho významu v rámci celku Nietzscheho filosofie. V rámci práce předkládám interpretaci, která spatřuje hlavní znaky vyššího člověka v jeho síle, vůli, kreativitě, vztahu k utrpení a potřebě překonávání odporu. Samotné stávání se vyšším člověk (tzv. rozkvět) práce definuje jakožto proces sebe-stvoření ve smyslu utvoření sebe sama v souladu s vlastní podstatou a realizací dosud dřímajícího potenciálu. Realizace uskutečněného vyššího člověka pak spočívá v sebe- uskutečňování a neustálém sebe-překonávání, které umožňuje vyššímu jedinci zvyšovat svou vůli k moci. Význam vyššího člověka v celku Nietzscheho filosofie práce interpretuje jako zasluhující se o rovnováhu ve společnosti a rozvoj společnosti směrem k velikosti. V závěru práce spatřuje Nietzscheho filosofii jako primárně pro-lidskou a zasazující se o realizaci autenticity člověka vůbec, přičemž právě vyšší člověk je plně autentickým. Klíčová slova: vyšší člověk, velikost, nižší člověk, rozkvět, sebe-tvorba, morálka
|
|
|
Dandysmus dnes. Současná literárně teoretická reflexe fenoménu
Schlupková, Gabriela ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Ve své práci bakalářské práci nastiňuji vývoj dandysmu a pokouším se popsat, jak na tento fenomén nahlíží dnešní (literární) teoretici. Tento původně společenský fenomén se v postavě Lorda Byrona pojí s romantismem a rozšiřuje se o literární a myšlenkové postoje, Baudelaire promýšlí koncepci krásy a modernity, Oscar Wilde reprezentuje dekadentní estetiku konce století, českým dandym je Arthur Breiský. Ve své práci se věnuji také dnešním projevům dandysmu - na jedné straně stojí neo-konzervatismus, estetika campu na straně druhé. Mezi základní principy dandyvského gesta patří stylizace - zásadní funkci má povrch, dandy stylizuje sebe sama do podoby artefaktu, svou individualitu vyjadřuje skrze oblečení (nebo radikálněji skrze vlastní tělo). Z tohoto důvodu věnuji pozornost také módě jakožto prostředku (uměleckého) vyjádření. Klíčová slova Dandy, povrch, maska, stylizace, estetismus, mystifikace, modernita, dnešní projevy dandysmu, sebetvorba.
|
host ::
RSS.