Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Čína jako nepřítel? Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA
Kuzmič, Michal ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Čína jako nepřítel? : Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA zkoumá diskurzivní základy americké politiky ve vztahu k Číně ve vojenském, ekonomickém a politickém sektoru. První kapitola představuje koncepty potřebné pro formální analýzu reprezentace Číny. Vychází přitom z poststrukturalistické teorie konstruktivismu a klasické teorie politična Carla Schmitta. Druhá kapitola uvádí čtenáře do historických souvislostí, které předcházely zkoumanému období (2001-2011) a zahrnuje také výsledky výzkumu Evelyn Goh. Ta se věnuje vnitřnímu oficiálnímu diskurzu USA o Číně v 60. a 70. letech 20. století. Třetí kapitola shrnuje základní rysy diskurzu po roce 2001 v otázce označování Číny, ve vývoji konceptu "zodpovědného podílníka" a v otázce geopolitické revize identity USA. Kapitoly 4 až 6 kopírují sektorální dělení kodaňské školy. Jednotlivé sektory jsou dále rozděleny na dílčí témata, jež jsou analyzována ve třech krocích. (1) Nejprve jsou nalezeny prvky reprezentace Číny a jejich vývoj v období 2001-2011, (2) následuje identifikace prvků identity USA v daném kontextu a (3) analýza navazující politiky. Za účelem větší formalizace jsou reprezentace Číny přiřazeny ke stupňům jinakosti navrženým v první kapitole.
Čína jako nepřítel? Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA
Kuzmič, Michal ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Čína jako nepřítel? : Reprezentace Číny v bezpečnostním diskurzu USA zkoumá diskurzivní základy americké politiky ve vztahu k Číně ve vojenském, ekonomickém a politickém sektoru. První kapitola představuje koncepty potřebné pro formální analýzu reprezentace Číny. Vychází přitom z poststrukturalistické teorie konstruktivismu a klasické teorie politična Carla Schmitta. Druhá kapitola uvádí čtenáře do historických souvislostí, které předcházely zkoumanému období (2001-2011) a zahrnuje také výsledky výzkumu Evelyn Goh. Ta se věnuje vnitřnímu oficiálnímu diskurzu USA o Číně v 60. a 70. letech 20. století. Třetí kapitola shrnuje základní rysy diskurzu po roce 2001 v otázce označování Číny, ve vývoji konceptu "zodpovědného podílníka" a v otázce geopolitické revize identity USA. Kapitoly 4 až 6 kopírují sektorální dělení kodaňské školy. Jednotlivé sektory jsou dále rozděleny na dílčí témata, jež jsou analyzována ve třech krocích. (1) Nejprve jsou nalezeny prvky reprezentace Číny a jejich vývoj v období 2001-2011, (2) následuje identifikace prvků identity USA v daném kontextu a (3) analýza navazující politiky. Za účelem větší formalizace jsou reprezentace Číny přiřazeny ke stupňům jinakosti navrženým v první kapitole.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.