|
|
Změny v sekundárním poměru pohlaví u lidí po mimořádných přírodních, sociálních a kulturních událostech
Hubová, Hana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Dušek, Adam (oponent)
Sekundární poměr pohlaví udává poměr narozených chlapců a dívek a bývá lehce vychýlen ve prospěch chlapců. Ke změnám poměru pohlaví dochází působením různých ultimátních (evolučních) a proximátních (fyziologických) příčin. Tyto příčiny mohou být spojené s vnějšími vlivy jako jsou přírodní katastrofy, ozbrojené konflikty a terorismus nebo významné svátky, kulturní a sportovní události. Přírodní katastrofy provázené destrukcí obydlí, infrastruktury a obětmi na životech jsou často spojovány se snížením poměru pohlaví při narození. V této souvislosti je diskutována zvýšená úmrtnost samčích plodů vlivem stresu, kterému je matka v průběhu těhotenství vystavena. Negativní dopady na obyvatelstvo lze pozorovat také v průběhu válek a teroristických útoků, v případě válek je ale častým jevem navýšení sekundárního poměru pohlaví v poválečném období. Významné kulturní a sportovní události a svátky jsou většinou doprovázeny pozitivní náladou a pocity sounáležitosti, s následným navýšením poměru pohlaví při narození o 9 měsíců později, které by mohlo být důsledkem zvýšené frekvence pohlavního styku při těchto událostech.
|
|
|
Vývoj sekundárního indexu maskulinity ve světě
Mielniczková, Aneta ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Vývoj sekundárního indexu maskulinity ve světě Abstrakt Sekundární index maskulinity je jedním ze zkoumaných poměrů pohlaví populace. Cílem práce je popsat vývoj tohoto indexu v období 1950-2008 v celém světě. Svět je zde analyzován nejdříve na úrovni "podregionů", následuje analýza kontinentů a poté shrnutí výsledků. Výpočty pro úroveň "podregionů" jsou porovnány s odhady OSN. Analýza kontinentů je zobrazena pomocí tabulek četností, které ukazují vývoj indexu v čase a také dostupnost dat. Závěr práce je věnován teoretickým předpokladům, které by mohly mít vliv na pohlaví potomka. Tyto předpoklady jsou pak často spojovány s epigenetickými faktory ovlivňujícími pohlaví u některých zvířat. V analýze sekundárního indexu maskulinity je upozorňováno na důležitost spolehlivosti dat, která hraje klíčovou roli. Nedostatečná data byla bohužel pro Afriku, kde hodnoty významně kolísaly. Naopak vyspělé státy poskytly kvalitní data. Většina očekávaných předpokladů byla výsledky potvrzena. Klíčová slova: sekundární index maskulinity, poměr pohlaví při narození, vlivy na pohlaví
|
|
|
Vývoj sekundárního indexu maskulinity v Indii a Číně
Aubrecht, Vratislav ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vývoj sekundárního indexu maskulinity v Indii a Číně Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat populační vývoj a vývoj sekundárního indexu maskulinity v Indii a Číně od roku 1950 do současnosti. Ve většině populací na světě se sekundární index maskulinity (počet živě narozených chlapců na 100 živě narozených dívek) pohybuje v rozmezí 104-106 živě narozených chlapců na 100 živě narozených dívek. V některých zemích se však v posledních několika desetiletích poměr pohlaví při narození dostal na nepřirozeně vysoké hodnoty. S tímto jevem se setkávají některé země východní a jihovýchodní, jižní a západní Asie nebo i jihovýchodní Evropy. Zde je zakořeněna preference synů, což je dáno mnoha různými kulturními, politickými, sociálními a ekonomickými podmíněnostmi. Pokud se však preference synů začíná projevovat mimo jiné i v podobě zvýšení sekundárního indexu maskulinity a dívčí kojenecké nadúmrtnosti, přináší to s sebou řadu demografických důsledků, které dále mají sociální a ekonomické dopady na společnost. Není proto divu, že řada z vlád dotčených zemí se snaží nepříznivý jev řešit, neboť problémy takto vzniklé již mohou a pravděpodobně v některých zemích budou ovlivňovat společnost i desítky let a to i poté, co se podaří vrátit sekundární index maskulinity na biologicky přirozené hodnoty. Klíčová slova:...
|
|
|
Vývoj sekundárního indexu maskulinity v Indii a Číně
Aubrecht, Vratislav ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vývoj sekundárního indexu maskulinity v Indii a Číně Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat populační vývoj a vývoj sekundárního indexu maskulinity v Indii a Číně od roku 1950 do současnosti. Ve většině populací na světě se sekundární index maskulinity (počet živě narozených chlapců na 100 živě narozených dívek) pohybuje v rozmezí 104-106 živě narozených chlapců na 100 živě narozených dívek. V některých zemích se však v posledních několika desetiletích poměr pohlaví při narození dostal na nepřirozeně vysoké hodnoty. S tímto jevem se setkávají některé země východní a jihovýchodní, jižní a západní Asie nebo i jihovýchodní Evropy. Zde je zakořeněna preference synů, což je dáno mnoha různými kulturními, politickými, sociálními a ekonomickými podmíněnostmi. Pokud se však preference synů začíná projevovat mimo jiné i v podobě zvýšení sekundárního indexu maskulinity a dívčí kojenecké nadúmrtnosti, přináší to s sebou řadu demografických důsledků, které dále mají sociální a ekonomické dopady na společnost. Není proto divu, že řada z vlád dotčených zemí se snaží nepříznivý jev řešit, neboť problémy takto vzniklé již mohou a pravděpodobně v některých zemích budou ovlivňovat společnost i desítky let a to i poté, co se podaří vrátit sekundární index maskulinity na biologicky přirozené hodnoty. Klíčová slova:...
|
|
|
Vývoj sekundárního indexu maskulinity ve světě
Mielniczková, Aneta ; Kalibová, Květa (oponent) ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce)
Vývoj sekundárního indexu maskulinity ve světě Abstrakt Sekundární index maskulinity je jedním ze zkoumaných poměrů pohlaví populace. Cílem práce je popsat vývoj tohoto indexu v období 1950-2008 v celém světě. Svět je zde analyzován nejdříve na úrovni "podregionů", následuje analýza kontinentů a poté shrnutí výsledků. Výpočty pro úroveň "podregionů" jsou porovnány s odhady OSN. Analýza kontinentů je zobrazena pomocí tabulek četností, které ukazují vývoj indexu v čase a také dostupnost dat. Závěr práce je věnován teoretickým předpokladům, které by mohly mít vliv na pohlaví potomka. Tyto předpoklady jsou pak často spojovány s epigenetickými faktory ovlivňujícími pohlaví u některých zvířat. V analýze sekundárního indexu maskulinity je upozorňováno na důležitost spolehlivosti dat, která hraje klíčovou roli. Nedostatečná data byla bohužel pro Afriku, kde hodnoty významně kolísaly. Naopak vyspělé státy poskytly kvalitní data. Většina očekávaných předpokladů byla výsledky potvrzena. Klíčová slova: sekundární index maskulinity, poměr pohlaví při narození, vlivy na pohlaví
|
|
|
Chlapec nebo dívka
Zákostelná, Lucie ; Hebák, Petr (vedoucí práce) ; Burdychová, Bohdana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zkoumání a hodnocení vlivů působících na hodnotu podílu živě narozených chlapců. Po prostudování cizojazyčné literatury jsou vybrány faktory, které tento podíl ovlivňují. Potřebné počty narozených dle pohlaví jsou získány z The Human Mortality Database, databáze United Nations Statistics Division a z jednotlivých statistických úřadů. Na základě výsledků průzkumové analýzy dat jsou vyhodnoceny země, jejichž data jsou zkreslena díky manipulaci či neodpovídající úrovni registrace narozených. Dále jsou označeny země s abnormálními hodnotami podílů narozených chlapců, které jsou důsledkem kulturních zvyklostí a technologického rozvoje. V případě zemí, u nichž není patrný vliv zmíněných faktorů, je provedena analýza vztahů a závislostí podílu narozených chlapců na vybraných proměnných (skupiny geografických, socioekonomických a demografických vlivů). Na základě této analýzy je prokázáno, že podíl narozených chlapců závisí především ale nikoliv výhradně na míře úhrnné plodnosti a střední délce života.
|
host ::
RSS.