|
|
Stigmatizace psychických poruch v historii a v současných kulturách
BALOUNOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá stigmatizací psychických poruch v průběhu historie a v dnešních kulturách. Jedná se o teoretickou práci, jež má v první části shrnout, jak se v historii pohlíželo na psychické poruchy a jak s lidmi s těmito poruchami bylo zacházeno. V části druhé se práce věnuje dnešnímu pohledu na psychické poruchy v jednotlivých kulturách a s nimi spojenou stigmatizaci. Práce by měla osvětlit vývoj pohledu na psychické poruchy a poukázat na současné nedostatky v povědomí společnosti.
|
|
|
Sebestigmatizace u peer konzultantů a práce s ní
Komrsková, Klára ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu sebestigmatizace peer konzultantů a jejich postavení v pracovním týmu. Cílem práce je zkoumat míru sebestigmatizace u peer konzultantů, jak ji u sebe prožívají a překonávají. A dále nasbírat poznatky o tom, jak podpořit současné vzdělání a postavení peer konzultantů v pracovním prostředí. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části popisuji stigmatizaci, peerkonzultanství a proces zotavení. Empirická část sestává ze dvou na sebe navazujících výzkumných studií. První zkoumá, jaká je míra sebestigmatizace peer konzultantů v porovnání s běžnou populací duševně nemocných v ČR a druhá zkoumá, zda a jak peer konzultanti sebestigmatizaci prožívají, jak s ní pracují a jakou roli přitom hraje z jejich pohledu okolí, zejména jejich vztahy a zaměstnání. Rovněž zkoumá i současné podmínky pracovního prostředí peer pracovníků, a to převážně v oblasti kompetencí, náplně práce a vzdělávání. K výzkumu jsem použila kvantitativní i kvalitativní metody výzkumu. Z výzkumu vyplývá, že míra sebestigmatizace měřená dotazníkem ISMI je u peer konzultantů zásadně nižší než u duševně nemocných, kteří jako peer pracovníci nepracují. Rozhovory a jejich rozbor ukázaly, že na sebestigmatizaci u peer konzultantů subjektivně nejvíc pozitivně působí jejich zaměstnání,...
|
|
|
Stigmatizace klientů s depresí
STUDNIČKA, Michael
Bakalářská práce se zabývá stigmatizací klientů s depresí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na komplexní popis pojmu deprese. Věnuje se příznakům a dopadům deprese na život nemocných a jejich okolí. Dále popisuje stigmatizaci, její druhy a dopady na život duševně nemocných. Následně dochází k propojení poznatků z obou zmíněných kapitol. Empirická část práce představuje kvalitativní výzkum realizovaný prostřednictvím metody polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor obsahoval 5 respondentů ve věku 19-31 let. Práce si klade za cíl popsat vliv stigmatizace na život osob s depresí a zkoumá tři druhy stigmatizace. Veřejnou stigmatizaci, očekávanou stigmatizaci a sebestigmatizaci. Výsledky výzkumu ukázaly, že životy klientů s depresí jsou ovlivněny všemi třemi zmíněnými druhy stigmatizace.
|
|
|
Stigmatizace pacientů s duševním onemocněním
Vitásková, Lucie ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Fiala, Šimon (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stigmatem jako známkou odlišnosti. Konkrétně je zaměřená na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem práce je zjistit, které faktory ovlivňují postavení duševně nemocných v české společnosti a zjistit tak, do jaké míry je stigmatizace přítomná. Teoretická část obsahuje základní informace o duševní nemoci a stigmatizaci v souvislosti s duševní nemocí. Jedná se o shrnutí historie, popisu tvorby stigmatizace pomocí negativních stereotypů, předsudků a diskriminace. Práce dále obsahuje rozdělení stigmatizace dle několika kritérií. Praktická část je cestou k odpovědím na výzkumné otázky, jejichž cílem je zjistit, jak vnímají postavení duševně nemocných a jejich případnou stigmatizaci přímo jedinci s psychickou vadou nebo nemocí. Její nedílnou součástí je tedy analýza šesti polostrukturovaných rozhovorů, ze kterých byly informace pro její tvorbu získávány. V závěru práce nacházíme odpovědi na výzkumné otázky. Stigmatizace duševně nemocných je podle respondentů ve společnosti přítomna, ačkoliv pociťují její eliminaci. Jestli duševně nemocného poznamená, závisí na mnoha faktorech, především pak na zázemí a prostředí, ve kterém se jedinec se svojí nemocí a stigmatem potýká.
|
|
|
Literární výpověď psychicky nemocného jako svědectví boje o normalitu (její etický aspekt)
VEDRALOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je popsat dominantní etické aspekty návratu duševně nemocného zpět do běžného života a poukázat tak na důležitost sociální podpory v procesu zotavování se. Za specifikum této práce považuji fakt, že jako zdroj dat nesloužily pouze polostrukturované rozhovory, ale taktéž obsahová analýza knih dvou žen, jež mají osobní zkušenost s psychotickou formou onemocnění. Za účelem efektivního dosažení hlavního výzkumného cíle je práce rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je rozsáhlým pojednáním o schizofrenním onemocnění, tak aby se čtenář lépe vžil do prožitků duševně nemocného člověka. Je zde popsána schizofrenie, její možné projevy, sociální dopady, léčba či prognóza. Část věnující se léčbě schizofrenie navíc popisuje u nás nepříliš užívaný typ léčby narativní terapii. Další neméně podstatnou oblastí teoretické části práce je pak pojednání o stigmatu duševního onemocnění a jeho možném potírání aktivitami antistigmatizačního charakteru. Teorie je následně uzavřena nastíněním problematiky normality. Empirická část bakalářské práce se tedy za pomoci kvalitativní strategie snaží dosáhnout stanoveného cíle. Děje se tak prostřednictvím jak analýzy volné transkripce dvou polostrukturovaných rozhovorů, tak skrze obsahovou analýzu dvou knih. Jedná se o knihu Markéty Bednářové Ve stínech za zrcadlem aneb O životě s psychózou a o knihu Homo psychoticus od autorky Markéty Dohnalové. Z výzkumu plyne, že duševně nemocný jedinec se kromě nemoci samotné musí při svém návratu zpět do normálního fungování potýkat také s odmítavým postojem společnosti, která s ním mnohdy jedná diskriminačně. Duševně nemocní lidé mají například problém udržet si práci, popřípadě si ji vůbec najít a takovou, jež odpovídá jejich odborným schopnostem a možnostem. Úspěšnému zotavení také mnohdy paradoxně brání léčba schizofrenie. Nemocní nejsou ochotni užívat medikaci s tlumícími a jinými nežádoucími účinky, což mnohdy bohužel ale vede k relapsu a opětovné hospitalizaci. Další překážkou úspěšného návratu může být také rodina. Je důležité, aby se nemocný vracel do stabilního a bezpečného prostředí, které působí jako ochrana a prevence možného relapsu onemocnění. Často si je nemocný překážkou sám. Sebestigmatizace jde ruku v ruce se ztrátou sebedůvěry, změnou identity a následně ustrnutím v nálepce duševní nemoci. Dojde tedy ke zvnitřnění předsudků, které má společnost ohledně nemocných schizofrenií a nemocný vzdává veškeré snahy o své plnohodnotné zapojení se zpět do společnosti. V boji se stigmatizací, ale především se sebestigmatizací se pak zdá účinné odhalit svou diagnózu a otevřeně o ní hovořit. Tak učinily i Markéta Bednářová a Markéta Dohnalová, které vnímají napsání knihy o boji se svou nemocí za účinnou formu autoterapie a zároveň za jakýsi most k duševnímu zdraví. Tato bakalářská práce by mohla otevřít další zájem o terapii nemocných schizofrenií prostřednictvím psaní svého životního příběhu. Dále jako průvodní materiál ve výuce sociální práce se záměrem přiblížit studentům pojmy stigmatizace duševního onemocnění. A mimo to může probudit další zájem v podpoře sociálních služeb, jež se snaží usnadnit návrat nemocného zpět do společnosti. A konečně tato bakalářská práce může být sama nositelem antistigmatizačního působení.
|
|
|
Významné faktory ovlivňující resocializaci psychicky nemocných
BAUERNÖPLOVÁ, Alexandra
Duševní onemocnění významným způsobem ovlivňuje všechny aspekty života. Péče o duševně nemocné překračuje hranice medicíny a stává se objektem zájmu celospolečenského významu. Tato bakalářská práce se věnuje lidem s psychotickou poruchou.Je zaměřena na jejich subjektivní pohled na sebe samé, mezilidské vztahy a perspektivy jejich života. V teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy a charakteristiky psychotických poruch. Sociální problematika života člověka s psychotickým onemocněním, otázka sebestigmatizace a vlivu onemocnění na rodinné příslušníky je shrnuta v další kapitole. Další část práce je věnována postavením duševně nemocných ve společnosti, sociálním otázkám spjatým s duševním onemocněním, jejich životní perspektivě a komunikačním problémům, na které psychicky nemocní narážejí. Závěr teoretické části práce se zabývá oblastí komplexní psychiatrické, psychosociální a komunitní péče, včetně reformy psychiatrické péče, jež je v současnosti velmi pozvolna realizována. V praktické části jsou zahrnuty cíle kvalitativního výzkumu, výzkumné otázky a metodika sběru dat. Výzkumný soubor tvořili lidé s psychotickým onemocněním. Informace byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Získaná audio data byla doslovnou transkripcí převedena do písemné podoby a zpracována metodou otevřeného kódování. Následně byla všechna data analyzována a interpretována maximálně komplexně a ve vzájemných souvislostech formou příběhu.
|
host ::
RSS.